Dámy a pánové, držte se – vjíždíme na dálnici. I náš terénní vůz má v kopci plném výmolů co dělat, jenže proti tankodromu zvanému D1 je třeba vyzdvihnout zásadní rozdíl: tady bude dálnice za rok skutečně hotová. A jezdit po ní budou nejmodernější autonomní vozy.
Roste tu jeden z nejzajímavějších projektů současného Česka. Na horizontu se tyčí teplárenské věže a komíny. Vidíte Lomnici a Sokolov, nedaleko odsud se nachází měsíční krajina dolů. Karlovarsko patří k přehlíženým regionům naší země, s výhledově končící těžbou uhlí ho navíc čeká náročná transformace. Pomoci k úspěchu může – a má – i tento ohromný areál.
Když ostatně více než 600 hektarů obhlíží Andreas Heb, vedoucí projektu Vývojového centra u Sokolova, neváhá: „Tohle je pro BMW Group naprosto unikátní věc, kvůli velikosti i kvůli technologiím, které sem umístíme. Vlastně ani nevím, jestli dokážu najít to správné slovo. Celá společnost se těší na to, až tady začneme testovat.“
Přední globální hráč v oblasti automotive, pod nějž spadají i značky Mini a Rolls-Royce, svěřil projekt právě Hebovi. Pokud se s českým autoprůmyslem dneška pojí výraz „montovna“, vznikající areál BMW Group na Sokolovsku přináší úplně jiné asociace.
High-tech. Know-how. Přidaná hodnota.
A peníze, velké peníze. „Mluvíme o více než 300 milionech eur, které tu investujeme, to je první krok,“ vypočítává Heb. Tedy přes osm miliard korun. „Budou to ale rozumně utracené peníze, velmi dobrá investice do naší budoucnosti. Navíc máme další plány. Místa je tu dost, pokud to okolnosti dovolí, budeme chtít nainvestovat ještě víc.“
Místa je opravdu
hodně – a pracovní techniky stejně tak. Vývojové centrum se až
biblicky rodí z hlíny, o čemž se přesvědčili návštěvníci
prvního většího inspekčního setkání, které šlo v
pandemických časech konečně uskutečnit: manažeři z Mnichova,
představitelé regionu, zástupci dodavatelských firem.
Naší výbavou
ještě byly holínky, při deštivém počasí obzvlášť vhodné,
a stavební přilby. Kde je dnes bahnitý svah, bude za rok hladký
asfalt. Poprvé se do země koplo loni v létě, příští červen
už začne testování, v roce 2023 je v plánu plný provoz.
„Nové vývojové centrum v Sokolově je pro nás velmi důležité pro rozšíření našich testovacích schopností pro další kroky k vysoce automatizované jízdě,“ říká Nicolai Martin, viceprezident BMW pro vývoj automatizovaného řízení.
„Naše stávající zařízení už to nepokryjí. Potřebovala by novou výbavu, a hlavně větší celkovou kapacitu. Tady budeme mít obojí. A je skvělé, že to stavíme komplet od nuly.“
Tady už za rok začnou jezdit první testovací vozy
Zažitý obrat stavět na zelené louce v tomto případě není doslovný, tady se staví na louce hnědé. Na někdejší výsypku se vozila hlušina, a tak se za větrem rozkymácenou trávou občas objeví pozůstatky odpadu, který sem dříve směřoval. Zároveň je právě tohle jeden z hlavních důvodů toho, proč miliardy od BMW míří zrovna do Karlovarského kraje a ne někam úplně jinam.
Automobilka měla na širším seznamu přibližně osmdesát uchazečských míst, do „finále“ jich prošlo pět. Proč tedy Sokolovsko?
„Z řady důvodů,“
říká Heb. „Velmi důležité je, že se bavíme o brownfieldu,
udržitelnost je pro nás jako pro prémiovou značku zásadní.
Stavíme tu cesty a budovy, ale neničíme tím přírodu, naopak jí
to můžeme vrátit, plánujeme renaturalizaci místa. Máme velkou
podporu od regionu i od politiků. A je to dvě a půl hodiny autem z
Mnichova! Dokonalé.“
Dokonalá mají být také místa, na nichž zatím na sedadlech takřka tančíme, jak se vozidlo pohybuje ze strany na stranu; někde činí mocnost, tedy návoz hlušiny a odpadního materiálu získaného během těžby, až sedmdesát metrů. Klíčová je tedy dokonalá stabilizace podkladu.
Až bude hotovo,
auta tu budou jezdit do kopce i z kopce, na dálnici s odstavným
pruhem, na klasické okresce, v simulaci města i na rychlostním
oválu. A bude jich jezdit hodně, dle Hebových odhadů teoreticky
třeba až osmdesát najednou, zvlášť když bude zrovna potřeba
testovat chování vozů v dopravní zácpě.
Čímž se dostáváme
k tomu, o jaká auta půjde. Jak vysvětluje Martin, v žargonu firmy
jsou vozy momentálně na levelu 2. To znamená vybavené velkým
množstvím technologií, ale pořád zcela závislé na řidiči.
Andreas Heb z BMW Group u plánů vznikajícího areálu
„Největším
posunem bude přechod z úrovně 2 na úroveň 3. Hlavní rozdíl
bude v tom, že pokud v levelu 3 aktivujete funkci, už řízení
přebere auto a můžete spustit oči z cesty,“ říká Martin. V
začátcích se tak bude dít jen v určitých situacích, typově v
hustém městském provozu či na dálnici.
„Není to tak
vzdálená budoucnost – já testovací auto občas používám, je
to bezva věc. Ale také musíme zajistit, aby byl systém tak dobrý
jako průměrně zdatný řidič. Musíme vyvinout daleko vyšší
úsilí ve validování testů, abychom mohli jít na trh.“
Zatímco dnes se odhaduje, že nehoda se smrtelnými následky se zrodí přibližně každých sedm milionů kilometrů jízdy, metou BMW je navýšit tuto cifru až na miliardu kilometrů. Proto tam, kde se nyní ještě do hlíny zakusují bagry a kde kmitají jeřáby, budou už za rok pilně kmitat „bavoráky“. Pro autonomní auta je projekt na Sokolovsku zásadní.
Výhled z „velína“, odkud se bude celé vývojové centrum řídit
„Musíme provést
spoustu homologací, které autonomní řízení vyžaduje. Musíme
ověřit naše systémy a všechno to ověřování znamená, že
potřebujeme spoustu testovacích kapacit,“ říká Heb. „I v
budoucnosti pro nás tohle místo bude stejně důležité. Přišli
jsme sem a tady i zůstaneme; nemluvíme o pěti či deseti letech,
ale o dekádách. Chceme být dobrými sousedy.“
Zhruba tisícovka stavebních dělníků má dost úkolů – i dost odškrtnutých položek. Téměř hotová je třeba unikátní asfaltová plocha o rozměrech 300 krát 300 metrů, kde budou auta moci nabrat velkou rychlost. Ideální podmínky pro kontrolu toho, jak dokonale fungují brzdy. Fotbalové hřiště proti tomu působí jako dětská hračka.
Jelikož jde o firmu s celosvětovou působností, budou u cest rovněž dopravní značky ze všech světadílů, část vozů bude logicky muset jezdit i vlevo. Různé budou i dobíjecí stanice, neboť se vzhledem k současnému vývoji počítá s velkým podílem elektromobilů a v různých zemích se standardy dobíjení liší.
Pro simulaci deště
budou u krajnice připraveny sprchy s volitelnou intenzitou umělých
srážek. Velín, odkud se bude vše řídit, aktuálně rozestavěný,
bude mít na délku 150 metrů, centrální dílna ještě o padesát
metrů více. Když na ni Heb ukazuje, jen pronese: „Jsme
připraveni na budoucnost.“
Celý areál proto podle něj bude uhlíkově neutrální, pro místní drobné živočichy je tu desítky metrů dlouhý migrační tunel a plůtky označují bezzásahovou zónu, takzvanou „tabu oblast“. Tabu bude v budoucnu celý areál, po otevření přejde kvůli bezpečnosti do utajeného režimu. Ale za asistence místních.
„Chceme
zaměstnávat lidi odsud, výhledově i z českých univerzit,“
říká Heb. „Pokud rozjíždíte podobný byznys, na startu
potřebujete experty, v našem případě z Mnichova. Ale pak hodláme
mít celý areál založený na lidech z Česka. Dohromady s našimi
partnery počítáme s asi sto zaměstnanci na provoz centra, většina
z nich by měla být z regionu. Další stovka lidí sem pak bude
přijíždět na testování.“
České centrum je
tedy pro automobilku v centru dění. Důležitostí brzy trumfne
stávající testovací areály BMW v Německu, Francii a ve Švédsku.
„Třeba pro moji oblast práce je to absolutní priorita,“ říká
Martin a Heb dodává: „Tak velké testovací centrum jsme nikdy
nedělali, s těmi současnými se nedá srovnat. Je to vážně
velká investice, zvlášť v dnešní době.“
Nad Krušnými
horami se zrovna žene další ze silných letních přeháněk,
holínky se v ní hodí. Za rok už déšť jen steče po cestách. A
slunce, které po bouřce vysvitne, připomíná, že budoucnost
jednoho z nejvzdálenějších koutů Česka, který byl ekonomicky
roky ve stínu, může být vlastně světlá.
