Jakých bude nadcházejících dvanáct měsíců? Zvítězíme nad pandemií, cenami energií i inflací bující jako na steroidech, nebo nás čekají krušné časy? Jakým směrem se bude vyvíjet byznys? Vrátí se věci do starých kolejí a roztočí se zase plynule kola výroby i dopravy kolem zeměkoule, nebo se musíme připravit na další záseky a krize?
Křišťálovou kouli bohužel nemáme. Ale mluvíme s lidmi, kteří ovlivňují podstatnou část českého průmyslu a zaměstnávají desetitisíce lidí. A tak jsme se zeptali českých miliardářů, jaký podle nich bude ten nový rok. Co očekávají, na co se těší, čeho se obávají? A na co se v roce 2022 chystají?
Zbyněk Frolík, majitel výrobce zdravotnické techniky Linet
Jiří Turek, Jana Jabůrková
Foto: Jiří Turek, Jana Jabůrková
Jedinou jistotou je nejistota. Nový rok ale vidím na jedné straně optimisticky proto, že pandemie se postupně vyčerpá a zvykneme si s covidem žít jako s chřipkou i ho léčit. Očekávám i růst ekonomické aktivity ve světě a u nás. V našem byznysu globálně vidím potenciál k dalšímu růstu a přepsání dosavadních rekordů.
Na druhou stranu ale mám obavu u geopolitické situace na Ukrajině, inflace obecně a růstu cen energií zvláště. To může přinést velké sociální problémy, tlak na růst mezd, ale často při neodpovídajícím růstu přidané hodnoty. To vše při tlaku vlády na úspory v rozpočtu.
Igor Fait, brněnský investor a zakladatel Jet Investment
Igor Fait, Jet Investment
Foto Michael Tomeš
Foto: Michael Tomeš
Sám jsem zvědavý, co rok 2022 přinese za překvapení. Nedá se příliš predikovat, co se bude dít, jelikož vlivů a událostí, které nelze předvídat, je příliš. Skončí pandemie? Pomine hrozba napadení Ukrajiny? Nebo to bude opačně? Přestane si Putin hrát s kohoutkem zemního plynu? Uklidní se narušené dodavatelské řetězce? Přestane kvantitativní uvolňování?
To všechno jsou otázky, které mohou a budou výrazně ovlivňovat tento rok – od inflace přes devizový trh a sazby až po růst či pokles jednotlivých ekonomik. Když se věci budou vyvíjet špatně, může v extrémním případě dojít až k sociálním nepokojům.
Moc bych si proto přál, aby rok 2022 znamenal uklidnění a stabilizaci. Abychom konečně mohli zase něco predikovat a plánovat na základě běžných ekonomických zákonitostí a ne na základě nahodilých jednorázových událostí.
Co se týká Jetu, čeká nás důležitý rok, jelikož raisujeme Fond Jet 3, což by měl být největší private equity fond v Česku. Zároveň nás čeká exit některých aktiv z našeho fondu Jet 1 a v neposlední řadě taky stabilizace, růst a využití synergií napříč našimi firmami a novými akvizicemi ve fondu Jet 2. Je to pro nás výzva, na kterou se těšíme.
Milan Kratina, spolumajitel Accolade
Foto Accolade
Foto: Accolade
Rok 2022 nebude pro Evropu lehký. Máme ve srovnání s USA a Čínou většinu vstupů dražších, což v kombinaci s regulací, která na nás v Evropě leží, nevytváří optimální startovní podmínky pro naše podniky v globální soutěži.
Jedinou cestou vpřed je tvrdá práce a vysoká míra kreativity. Pro nás v průmyslových nemovitostech to znamená maximální možnou podporu růstu našich nájemců z oblasti výroby, logistiky i e-commerce.
Simona Kijonková, zakladatelka Zásilkovny
Simona Kijonková, Zásilkovna
Foto: Jiří Turek, Jana Jabůrková
Jak vidím rok 2022? Jako další velmi náročný rok v řadě, plný nových změn a výzev, kterým budeme muset opět jako podnikatelé čelit. Výzvy ale přinášejí příležitosti. O těch, kteří budou umět těchto příležitostí využít, budeme již brzy číst na stránkách Forbesu.
Přijde mnoho nových nápadů, vznikne celá řada nových projektů a startupů. Stávající podnikatelé budou pokračovat v digitalizaci svého podnikání a automatizaci procesů.
Na co se těším? Mám ráda změny a výzvy, ráda hledám nová řešení pro vylepšení procesů a zákaznické zkušenosti. Těším se tedy nejvíce na nové projekty a produkty, které připravujeme a budeme je v roce 2022 rozjíždět.
Těším se také na to, že dokončím transformaci naší skupiny Packeta, na které již několik měsíců s týmem pracuji a budeme na ní pracovat ještě téměř celý příští rok. Cílem je připravit firmu na její další etapu.
Čeho se obávám? Obávám se větší míry polarizace společnosti, kterou již vnímám delší dobu. Obávám se negativních následků, které zanechává současná situace na našich dětech z pohledu jejich zdraví fyzického i duševního, z pohledu jejich svobody.
Učíme je polarizovat se již v dětských skupinkách. Obávám se o jejich radostné dětství a spokojenou budoucnost.
Dušan Kunovský, majitel developera Central Group
Foto: Jiří Turek, Jana Jabůrková
Co čeká v roce 2022 trh s nemovitostmi? Růst cen nových bytů opět prudce zrychlil. Rekordní je navíc i tempo, jakým nyní Česká národní banka ve snaze bojovat s inflací zvyšuje úrokové sazby. To přinese zdražení jak hypoték, tak i financování pro firmy.
Pro rok 2022 čekám mírný propad v počtu prodaných bytů a taky pozvolný růst nabídky. Ceny nových bytů ale porostou i nadále, i když by to už nemělo být takovým tempem. V Central Group předpokládáme, že to bude spíše v rozmezí pěti až deseti procent.
Pro budoucnost českého stavebnictví bude velmi důležité, jak se nová sněmovna a vláda postaví k již schválenému novému stavebnímu zákonu.
Kvido Štěpánek, majitel Isolit-Bravo
Foto David Turecký
Foto: David Turecký
Těším se, že rok 2022 bude rokem očisty – od trendu, který nebyl únosný a pandemie covidu jeho pád jako katalyzátor urychlil.
Že se přinejmenším začnou narovnávat pokřivené ekonomické vztahy, tedy neúnosné sociální nastavení, kdy pracuje stále méně lidí, rozdávají se nesmyslné dotace a dělají se stupidní politická rozhodnutí, neberoucí ohled na základní trojčlenku.
Taky se těším, že konečně přestaneme hysterčit kolem covidu, a ničit tak hospodářství. A obávám se případně, že by k tomu snad ještě nemuselo dojít a že by současný pseudostav mohl ještě přetrvávat.
Jiří Hlavatý, majitel textilky Juta
Foto: Jiří Turek, Jana Jabůrková
Jaká je pro mě vidina roku 2022? Přiznám se, že nejvíc se těším na jaro. Doufám, že s oteplením a sluníčkem přijdou k rozumu ceny elektrické energie nebo rozum dostane Rada Evropy a Evropské komise. Těšení se je však v dnešní době pro nás luxus. V Jutě počítáme současný nárůst cen energií kolem pět set procent. Řádově jde o hodně stovek milionů korun do nákladů.
Obávám se, že nebudeme moci tyto šíleně vysoké náklady plně promítnout do našich cen. Naší konkurencí jsou také země mimo Evropskou unii se zanedbatelnými náklady na energie. Chystáme se proto na úsporná opatření a budeme v sobě dolovat síly, jak se se vším poprat.
Evropa se zbláznila, ale na náhody nevěřím – ať si to každý vyloží po svém. Bezpracné získávání peněz má dnes přednost. Kde ty peníze končí?
