Firmy v kosmickém byznysu vyhlížejí let českého astronauta s nadšením. Je v tom ale několik háčků. Co mise Česku reálně přinese? Jak a kdy skutečně proběhne? A může ji příští vláda zaříznout?
Po padesáti letech by mohl mít Vladimír Remek následovníka. Vláda schválila misi českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Bude stát dvě miliardy a první splátka této částky má z Česka odejít za pár dní.
Většina českých firem zabývajících se kosmickým byznysem vítá, že chce Česko vyslat vlastního astronauta do vesmíru. „Je to strategický krok, který výrazně posílí pozici České republiky ve vesmírném sektoru,“ myslí si Tomáš Kroták, výkonný ředitel klatovské společnosti ATC Space vyrábějící komponenty pro evropskou raketu Ariane 6.
Podobně to vidí i Jakub Kapuš, šéf a zakladatel firmy Spacemanic CZ produkující miniaturní satelity. „České firmy, univerzity a výzkumné ústavy budou moci vyslat své technologie a experimenty na Mezinárodní vesmírnou stanici. Získají tak neocenitelné know-how a praktické zkušenosti,“ říká.
Foto NASA
Přístroje a zařízení využívaná během pokusů na ISS poslouží firmám jako vstupní brána ke komerčním kosmickým zakázkám. Daný podnik bude moct potenciálním zákazníkům říci, že vyráběl technologie, které byly využity na oběžné dráze a fungovaly tam.
Podle Krotáka vzroste také konkurenceschopnost celého sektoru a zvětší se i prostor pro inovace. „Provedené experimenty přinesou cenná data a zkušenosti,“ podotýká Kroták. S tím souhlasí i Kapuš. „Celý český kosmický ekosystém se díky této misi zviditelní, což může přinést nové příležitosti, projekty a také potenciální investory,“ říká.
Inspirace příkladem českého astronauta může podle Kapuše motivovat studenty a mladé odborníky k zájmu o technické a přírodovědné obory. Podobný názor zastává Vít Pavelec, jednatel brněnské společnosti OHB Czechspace, která má zkušenosti s vývojem a výrobou kosmických zařízení. „Věříme, že mise bude silný impulz pro mladé, aby se více zajímali o obory klíčové pro budoucnost kosmického výzkumu i technologického pokroku,“ říká.
Zvýšený zájem o technické obory firmám působícím v oblasti vesmírného průmyslu do budoucna pomůže, aby snadněji získaly kvalifikované zaměstnance, kterých mají dnes nedostatek. „Když do vesmíru letěl nizozemský astronaut André Kuipers, v zemi to zvedlo vlnu zájmu o kosmické obory,“ potvrzuje Jan Lukačevič, kosmický inženýr, který působí v Pražském inovačním institutu.
Babiš jako stopka pro misi
S misí českého astronauta je ale spojena celá řada otázek. Jaká vesmírná loď Čecha na oběžnou dráhu vynese? Bude v té době Mezinárodní vesmírná stanice ještě v plném provozu? Opravdu může být taková mise ekonomicky přínosná?
Už před časem byl pro misi vybrán právě Aleš Svoboda, osmatřicetiletý armádní pilot se zkušenostmi s gripeny i s akrobatickým létáním. V roce 2022 uspěl ve výběrovém řízení Evropské vesmírné agentury (ESA). Loni dokončil první část náročného výcviku, další budou následovat. Poslední fázi přípravy na let do vesmíru by měl Svoboda absolvovat na jaře 2026.
Foto: Ministerstvo dopravy
Samotná vesmírná mise se má uskutečnit na přelomu let 2027 a 2028. Jenže provoz ISS má končit v roce 2030, ale kvůli škrtům amerického prezidenta Donalda Trumpa se chod stanice zřejmě začne postupně utlumovat a vyloučené není ani dřívější ukončení provozu. Je tedy namístě se ptát, zda bude mít český astronaut vůbec kam letět.
„Mezinárodní vesmírná stanice funguje nepřetržitě od roku 2000. Některé systémy, které jsou nenahraditelné, už jsou prostě zastaralé. Už nefungují tak, jak by měly,“ říká Jan Lukačevič. Ale žádné alternativní řešení, které by ISS nahradilo, zatím není v provozu, takže je i přes tyto obtíže stanice udržována v chodu.
S ohledem na rozpočet, se kterým nyní přišla americká vláda, se Jan Lukačevič obává, že by ISS mohla být utlumována i dříve než v roce 2030. „Agentuře NASA se brutálním způsobem ubírají peníze,“ říká. Jak to nakonec dopadne, si Lukačevič netroufá předpovědět. O křehkosti situace podle něj svědčí aktuální roztržka mezi Muskem a Trumpem. Šéf firmy SpaceX pohrozil, že ukončí provoz lodi Dragon, která zajišťuje přepravu na ISS.
Budoucnost ISS
NASA a její mezinárodní partneři původně plánovali provoz ISS do konce roku 2030, s následným kontrolovaným deorbitálním manévrem, který by stanici navedl do Tichého oceánu. Je ale možné, že k ukončení jejího provozu dojde dokonce dříve.
V únoru 2025 šéf SpaceX Elon Musk veřejně vyzval k urychlenému deorbitování ISS, ideálně do dvou let, s cílem přesunout zdroje na mise k Marsu. Výzva přišla v době, kdy prezident Donald Trump navrhl výrazné škrty v rozpočtu NASA, včetně snížení prostředků na ISS o 508 milionů dolarů v roce 2026 .
V tuto chvíli také není jasné, jaká kosmická loď Aleše Svobodu na Mezinárodní vesmírnou stanici dopraví. Obvykle se využívá loď Dragon 2 od SpaceX, případně ruský Sojuz. Nedávno zažila těžké chvíle dvojice astronautů, kteří k dopravě na ISS použili kosmickou loď Starliner společnosti Boeing. Protože měla technické problémy, strávila posádka na stanici místo plánovaných pár dní skoro devět měsíců.
Otázkou je i to, jak mohou postoj Česka k misi proměnit říjnové parlamentní volby. Pokud zůstane u moci stávající koalice nebo její obdoba, na aktuálních plánech se nejspíše nic nezmění. Očekávané vítězství hnutí ANO Andreje Babiše však může znamenat pro tuto vesmírnou misi stopku.
Nelze nyní s určitostí říci, jak Babiš sám nebo s koaličními partnery rozhodne. Pro pokračování mise hraje fakt, že má značnou podporu veřejnosti. Podle průzkumu agentury Ipsos z letošního ledna více než sedmdesát procent Čechů vnímá investici do účasti českého astronauta na vesmírné misi jako přínosnou, zejména pokud by prováděl vědecké experimenty zaměřené na medicínu, nové technologie nebo ochranu životního prostředí.
Zastavení vesmírné mise však bude jednou z variant vývoje. Zaplacení zmíněných dvou miliard je rozloženo do tří let. „Letos předpokládáme úhradu první splátky ve výši 400 milionů korun,“ sděluje Alena Mühl z tiskového oddělení ministerstva dopravy. Dojde k tomu co nejdříve po schválení záměru vyslat českého astronauta do kosmu členskými státy Evropské vesmírné agentury na Radě ESA, tedy v polovině června.
S letošním poplatkem už tedy příští vláda pohnout nemůže. Ale peníze na dva následující roky stornovat lze. Dohromady má v letech 2026 a 2027 Česko zaplatit 1,6 miliardy korun. Částka bude rozdělena do dvou plateb, které budou muset být schváleny jako položky rozpočtu. A k jejich schválení nemusí dojít.
Přehnaná očekávání osminásobku
Dvě miliardy na astronauta vypadají jako závratná částka. Ministerstvo dopravy, které za misí stojí, ji však obhajuje odkazem na vysokou návratnost investic do kosmických aktivit. Ta je podle resortu ve vyspělých zemích až osminásobná.
„Každá koruna investovaná do vesmírného programu se mnohonásobně vrací prostřednictvím inovací, nových technologií a inspirace pro mladou generaci,“ řekl ministr Martin Kupka. Když se ale na tyto predikce podíváme zblízka, zjistíme, že jsou přinejmenším hodně ambiciózní.
V Národním kosmickém plánu zveřejněném ministerstvem dopravy se uvádí, že řada nezávislých studií prokázala nárůst tržeb v hospodářství díky veřejným investicím směřujícím do kosmických aktivit. Vyplývat to má třeba ze zprávy „Space Economy at a Glance“ vydané OECD.
Pokud vezmeme v úvahu pouze ekonomický dopad, byla podle informací z Národního kosmického plánu návratnost jednoho eura investovaného do vesmírných aktivit ESA v letech 2000 a 2007 v Dánsku 4,5 eura, v Norsku v letech 1985 až 2012 pak 4,8 eura. Je ale otázka, zda by Česko bylo schopné následovat tyto skandinávské „premianty“, nebo zda tu máme počítat s podobnou návratností jako v Portugalsku, kde byla pouze zhruba dvojnásobná.
Tyto analýzy se navíc většinou týkají dlouhodobého systémového rozvoje celého vesmírného sektoru, například vývoje datových služeb, družic nebo satelitní navigace, nikoli konkrétních pilotovaných misí jednotlivých astronautů.
Ministerstvo dodává, že technologie vyvinuté v rámci kosmického výzkumu se prosazují i v oblastech, jako je medicína, zemědělství nebo meteorologie. Další těžko vyčíslitelné přínosy spočívají třeba v přilákání mladých lidí k technickým oborům nebo ve vzniku přelomových inovací.
„Problém s tímto typem obhajovaní utrácení našich peněz státem je v tom, že úředníci vždy dokážou najít nějakou studii, která ukáže, co potřebují, aby krok obhájili,“ říká ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň. Podle něj navíc pro tento typ studií neexistuje v ekonomii jednotná metodika.
Jedna věc je také podpora kosmického byznysu, druhá let astronauta. „Určitě se také nedá předpokládat, že samotný výlet jedné osoby do vesmíru je podmínkou k dosažení této návratnosti,“ upozorňuje Bartoň s tím, že jeden z plánovaných experimentů – hodinky s dozimetrem – může přece v kosmu nosit jiný astronaut.
Podobně to vidí i Jan Lukačevič. „Máme vcelku dobrá data o návratnosti investic do kosmického průmyslu, ať už jde o zakládání startupů, nebo o vytěžování dat z dálkového průzkumu Země. Tam ta rovnice platí. A myslím, že investice jsou velmi výnosné,“ říká. Není si však vědom, že by podobná data existovala pro pilotované lety.
„Jediná nereplikovatelná část investice je, že potom po zdejších školách bude jezdit Remek 2.0, který hovoří česky,“ říká Bartoň. Ale dětem by podle něj nejspíše bylo jedno, kdyby dorazil cizinec, protože angličtinu většinou dobře ovládají. „Vyšlo by to mnohem levněji, kdyby ministerstvo zaplatilo zahraničnímu astronautovi za spanilou jízdu po českých školách,“ míní Bartoň.
Vedle výdajů na misi astronauta platí Česká republika pravidelné členské příspěvky do Evropské vesmírné agentury. „Letos šlo o částku 1,7 miliardy, s výdaji na astronauta tedy půjde celkově o 2,1 miliardy korun,“ sděluje Alena Mühl z ministerstva dopravy a doplňuje, že v posledních letech Česko do ESA přispívalo každý rok částkou v průměru jedné a půl miliardy.
Tyto příspěvky představují prostor pro to, aby se české firmy podílely na zakázkách pro ESA. Mise astronauta otevře prostor pro další byznys. Předběžně bylo vybráno čtrnáct experimentů, které by mohl Aleš Svoboda během letu provádět. Půjde hlavně o vědecké projekty, na řadě z nich se mají podílet i firmy.
Do výběru se dostaly ve velké míře medicínsky zaměřené experimenty. V plánu je třeba zkoumání svalové hmoty astronauta, sledování vlivu záření a mikrogravitace na embryo nebo výzkum imunity. Vedle toho by se měl český astronaut zaměřit i na studium řas, které by mohly posloužit během dlouhých misí jako potravina.
Nyní možné experimenty ministerstvo dopravy zaslalo do ESA. Agentura bude vyjednávat o realizaci zakázek s konkrétními týmy. Když dojde ke shodě, měly by být do začátku léta uzavřeny potřebné kontrakty.
V těchto dnech vyjednávání vrcholí. Potvrzují to i některé z českých firem, které Forbes oslovil. Zatím ale nemohou sdělovat podrobnosti. A sdílnější není ani ministerstvo dopravy. „Jednání o podmínkách mezi ESA a předkladateli projektů probíhají, u komplikovanějších projektů teprve začnou,“ sděluje mluvčí resortu Alena Mühl s tím, že jako první by o výsledku měli informovat předkladatelé. A to až po skončení vyjednávání.
