721 metrů dlouhý most na Dolní Moravě v létě kraloval obálce magazínu Time. Aby však letos tato nejdelší visutá lávka na světě přitáhla přes čtyřicet tisíc turistů za měsíc, museli naši dávní předci nalézt způsob, jak překonat rozvodněnou říčku. A pak museli vymyslet ještě něco: turistickou atrakci.
Před dvěma miliardami let…
…prý něco obrovského narazilo do oblasti dnešních Čech a vytvořilo tu jeden z největších impaktních kráterů ve sluneční soustavě. Tak si alespoň vznik české kotliny maloval Galileo Galilei na počátku 17. století.
Jenže jakkoli je teorie o „českém kráteru“ cool (chcete přece, aby naše domovina vznikla jako něco z filmu Michaela Baye), novodobý geofyzikální rozbor razí nudnější teorii o tom, že Český masiv je pozůstatkem horotvorného vrásnění v prvohorách před 390 až 310 miliony let.
Tato varianta ale není až o tolik méně barvitá: hercynské vrásnění způsobila srážka tehdejších superkontinentů Eurameriky a Gondwany, jejímž výsledkem byl řetězec obřích pohoří.
Zemi od té doby sice čekalo ještě pár solidních otřesů, ale někde tady byl položen základní kámen pro to, jak dnes vypadá i třetí nejvyšší pohoří v Česku, totiž oblast Králického Sněžníku.
8000 let př. n. l.
Představme si to třeba takhle: jednoho vlahého jarního odpoledne na začátku mladší doby kamenné spadl přes pravěkou říčku pravěký strom. Osud tomu chtěl, aby tudy zrovna kráčel pravěký génius, říkejme mu třeba Kopčem Einstein, jemuž se při tom pohledu rozpoutalo v mozku neuronové tornádo.
