Byla to sázka na jednu kartu. Pražská firma Betsys už za sebou měla víc než 15 let existence, když se její majitelé Jiří Najman a Vladimír Hranáč rozhodli, že jejich hlavní byznys bude spojený s online sportovním sázením. A vyplatilo se. Betsys má hodnotu stovek milionů korun a ze dvou kamarádů ze střední školy se stali multimilionáři.
Najman s Hranáčem jsou dva dlouholetí kamarádi, kteří spolu od středoškolských studií vyráželi do hor s batohem na zádech. Objevovali Tatry, Alpy, jezdili do Ruska na Kavkaz. A před víc než 20 lety, když oba studovali na ČVUT, spolu začali ještě podnikat.
„Kolem roku 1999 probíhal boom internetových služeb a webů, tak jsme se rozhodli, že se na té vlně svezeme také, vzpomíná Najman. Jejich webové studio sídlící v nevytápěné místnosti žižkovského činžáku tehdy programovalo e-shopy, portály nebo redakční systémy. Mezi klienty měli například Kofolu, Vodafone, Pivovary Staropramen nebo L’Oréal.
Firma rozhodně nekrachovala, ale žádný velký byznys to nebyl. „Problém byl, že takových firem byla spousta, takže jsme dlouho neměli žádnou konkurenční výhodu nad ostatními. Prvních pět let jsme si nevypláceli plnohodnotný plat, jen naprosté minimum. Co se vydělalo, to jsme vraceli zpátky do firmy, především do nových zaměstnanců a zčásti do nových technologií,“ vysvětluje Hranáč.
Situace se začala otáčet až v letech 2007 a 2008, kdy se měnila legislativa a stát povolil online kurzové sázení, které se od té doby stalo alfou a omegou sázkového byznysu. V současnosti přes něj totiž projde 75 procent všech sportovních sázek.
Sázkové kanceláře, do té doby závislé na kamenných pobočkách, ucítily příležitost a začaly se na nástup onlinu připravovat. Stejnou šanci ale ucítil i Betsys. Vytvořit systém, na kterém by mohlo online sázení fungovat, totiž nebylo zdaleka tak snadné jako postavit e-shop a ne každý v IT branži měl chuť se do nového segmentu pouštět.
„Nás ale nový a mnohem sofistikovanější produkt lákal. Nejdřív jsme tak začali dělat pro Fortunu, pro kterou jsme postavili systém pro bookmakery, takže jsme začali asi tím vůbec nejsložitějším,“ popisuje první kroky v segmentu sportovních sázek Jiří Najman.
Následovalo vybudování kompletního systému pro moravskou sázkovou kancelář Kajot a zakázka pro jednu z menších polských sázkových kanceláří.
V roce 2012 pak přišel zlom. V jednu chvíli se totiž na Žižkově sešly dvě zásadní zakázky. Jedna od Sazky, druhá od tehdejší dvojky na polském trhu – sázkové kanceláře STS. Za ní stojí Mateusz Juroszek, jehož rodina vlastní developerskou skupinu Atal, a s jměním v hodnotě přes 20 miliard korun patří podle polské mutace Forbesu mezi desítku nejbohatších Poláků.
Foto Mojmír Sova
„STS se tehdy ocitla v nepříjemné situaci, kdy nečekaně přišla o dodavatele softwaru, navíc těsně před tím, než v Polsku a na Ukrajině začalo mistrovství Evropy ve fotbale, což je z pohledu sázkových kanceláří jedna z nejzásadnějších událostí vůbec. Přišli tak za námi s tím, že na postavení zcela nového systému máme necelých pět týdnů,“ říká Jiří Najman.
Betsys už měl díky předchozí zakázce potřebné know-how a především dokázal být dost flexibilní na to, aby zakázku od STS dokázal včas zpracovat. „Byl to měsíc, kdy jsme skoro nespali, ale zvládli jsme to. STS díky nám měla komplexní platformu, která jí pomohla dál fungovat. Od té doby, co začali pracovat s naším systémem, už jim jde byznys jen nahoru a dnes jsou v Polsku jedničkou,“ říká Hranáč.
A jako se daří STS, dobře se vede i Betsysu. IT firma v roce 2019 dosáhla na obrat 150 milionů a zisk EBITDA měla ve výši 50 milionů. Letos pak ve srovnání s rokem předchozím očekává tržby ještě o 30 milionů vyšší. A roste i personálně. Zatímco před třemi roky měla 35 lidí, dnes je jich už 90 a neustále shání další.
Spolupráce mezi oběma firmami se navíc v průběhu let prohlubovala do té do té míry, že STS od Najmana s Hranáčem v roce 2016 koupila nejprve 33 procent firmy a letos svůj podíl zvýšila na 74 procent. Oběma zakladatelům pak zůstalo shodně po 13 procentech. Informace o částce, kterou za majoritní podíl v Betsystu dostali, zůstává neveřejná.
Co se týká řízení firmy a jejího fungování, k žádné zásadní změně ale nedošlo. Dál v jejím čele stojí jak Jiří Najman, který si pod palcem nechává starost o finance, obchod a personální otázky, tak Vladimír Hranáč, jehož parketou zůstává především dohled nad vývojem produktů a technologií.
Největší viditelnou změnou tak zůstává nedávné přestěhování z žižkovského činžáku do moderních prostor v Karlíně. A společně s vedením i zaměstnanci se přestěhoval i Ferda, hroznýš královský, kterého mají šéfové ve společné kanceláři už 12 let.
Foto Mojmír Sova
