Rada guvernérů Evropské centrální banky na zasedání 12. září podle očekávání snížila depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,50 procenta. Základní úrokovou sazbu pak ECB vzhledem k avizované technické úpravě snížila mnohem výrazněji, a to o 0,6 procentního bodu na 3,65 procenta. Uvolnění měnové politiky umožnila nižší inflace a hospodářský růst, oznámila ECB v tiskové zprávě.
Uvolnění měnové politiky by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se potýká se slabým růstem. Centrální banka letos úroky snížila už podruhé – v červnu přistoupila k uvolnění měnové politiky poprvé od roku 2019.
„Na základě aktualizovaného hodnocení inflačního výhledu, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky provedeného Radou guvernérů je nyní vhodné učinit další krok ke zmírnění stupně měnověpolitické restrikce,“ uvedla ECB.
Centrální banka ve svém sdělení výslovně nenaznačila další snížení sazeb v říjnu a poznamenala, že inflace zůstává vysoká. Potvrdila odhodlání zajistit včasný návrat inflace k dvouprocentnímu cíli.
„Nezavazujeme se předem k určitému vývoji sazeb,“ řekla na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Použila tak standardní formulaci, že ECB se bude rozhodovat v závislosti na aktuálních údajích před jednotlivými zasedáními rady. „Sledujeme celou řadu ukazatelů,“ dodala s tím, že září pravděpodobně přinese nízký údaj o inflaci kvůli statistickým vlivům.
Hlavní úroková sazba, kterou je v eurozóně sazba pro hlavní refinanční operace, klesla výrazněji než sazba depozitní kvůli změnám provozního rámce k provádění měnové politiky. Změny vstupují v účinnost tento měsíc a podle nich činí rozpětí mezi úrokovou sazbou pro hlavní refinanční operace a sazbou vkladové facility 0,15 procentního bodu.
Od září 2019, kdy ECB začala ekonomiku masivně podporovat měnovými stimuly, aby odvrátila hrozbu deflace, byl rozdíl mezi oběma úrokovými sazbami 0,5 procentního bodu. Letos v březnu ale ECB oznámila, že tento rozdíl sníží, dřívější oznámení teď vstupuje v platnost. Smyslem těchto změn je podpořit úvěrování mezi bankami.
„Snížení sazeb nebylo překvapivé,“ uvedl analytik XTB Jiří Tyleček. Očekávalo se podle něj mimo jiné i proto, že trhy příští týden počítají se snížením sazeb ve Spojených státech.
ECB zveřejnila 12. září také novou prognózu inflace a hospodářského růstu. V případě inflace potvrdila svůj předchozí výhled z června, podle kterého inflace příští rok zpomalí na 2,2 procenta a v roce následujícím na 1,9 procenta.
Zhoršila však o 0,1 procentního bodu odhad hospodářského růstu na letošní i na další dva roky. Letos podle ECB hrubý domácí produkt vykáže růst o 0,8 procenta, příští rok tempo růstu zrychlí na 1,3 procenta a v roce 2026 na 1,5 procenta.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela až do letošního června základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Vysoké náklady na půjčky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají také negativní vliv na hospodářskou aktivitu.
Míra inflace v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta. Zůstává tak nad dvouprocentním cílem ECB.
Hlavní úroková sazba, tedy sazba na hlavní refinanční operace, je sazba, za kterou ECB poskytuje krátkodobé půjčky komerčním bankám. Určuje tedy, kolik budou muset banky platit za půjčení peněz od ECB.
Depozitní sazba je ta, kterou ECB platí komerčním bankám za to, že si u ní přes noc uloží peníze. Když je tato sazba nízká, banky jsou více motivovány půjčovat peníze do ekonomiky, místo aby si je ukládaly u ECB. Ačkoliv depozitní sazba není v eurozóně sazbou hlavní, pro měnové operace ECB je teď určující.
Snížení rozdílu mezi oběma sazbami by mělo podpořit tok peněz v ekonomice a snížit atraktivitu ukládání peněz u ECB s cílem povzbudit hospodářský růst a zvýšit likviditu.
Zatímco ECB už s uvolňováním měnové politiky začala, americká centrální banka zatím se snižováním úroků vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu. Teď je tam hlavní úrok v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, nejvýše od roku 2001.
