Americký prezident Donald Trump začal hned po své inauguraci podepisovat dekrety, kterými v mnoha oblastech zcela otočil dosavadní zaběhlosti ve Spojených státech.
Mezi nejviditelnější Trumpovy počiny patří kromě protiimigračních nařízení také odstoupení od klimatické dohody a oznámení projektu Stargate (Hvězdná brána), díky kterému si USA mají upevnit pozici světového lídra v oblasti umělé inteligence (AI).
„Konkurentem je (pro nás) hlavně Čína,“ uvedl v úterý v Bílém domě Trump a naznačil tím, že s Evropou jako s technologickým světovým obrem do budoucna nepočítá. K tomu jí přihodil pod nohy další klacek.
Stargate a klimatická dohoda. Dvě zdánlivě nesouvisející věci, které ale mají mnoho společného.
Odstoupením od takzvané Pařížské dohody chce Trump docílit snížení cen energií, a to prostřednictvím zvýšení těžby fosilních paliv, jako je uhlí, plyn a ropa a naopak navýšením výroby elektřiny z levnějších uhelných či plynových elektráren.
Iniciativa Stargate, ve které by měly soukromé firmy OpenAI, SoftBank a Oracle investovat dohromady půl bilionu dolarů (v přepočtu podle aktuálního kurzu zhruba dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro AI, jako jsou datová centra, si na druhé straně vyžádá vzhledem k vysoké energetické náročnosti datových center, ale i samotných AI modelů, obrovské množství elektřiny.
A čím levnější bude, tím bude levnější celý proces trénování AI modelů a americké firmy budou o to konkurenceschopnější.
Že je vysoká energetická náročnost datových center a AI algoritmů aktuálním tématem pro ty největší technologické firmy, svědčí i jejich nedávné investice do zajištění si dostatečného budoucího přísunu elektřiny.
Všechny z nich totiž postupně zjistily, že jen z obnovitelných zdrojů energetickou náročnost svého celého technologického ekosystému nezvládnou. Respektive zvládnou, ale se stabilními energetickými zdroji je rozvoj rychlejší. A konkurence nikdy nespí.
Zájem amerických firem v tomto ohledu míří zejména do bezemisní jaderné energetiky. Z konkrétních příkladů z poslední doby můžeme jmenovat například Microsoft, který loni podepsal smlouvu o nákupu elektřiny z uzavřené pensylvánské jaderné elektrárny Three Mile Island, jejíž provoz by se tím měl obnovit.
Velké technologické firmy pak vidí naději i v malých modulárních reaktorech (SMR). Například Google se domluvil na nákupu elektřiny od startupu Kairos Power, který vyvíjí právě SMR.
Stranou pak nestojí ani Meta nebo Amazon Jeffa Bezose. Jeho dceřiná firma AWS provozující datová centra podepsala memorandum o spolupráci s energetickou společností Dominion Energy ve státě Virginia.
Společně chtějí prozkoumat možnosti vývoje malého modulárního jaderného reaktoru poblíž stávající jaderné elektrárny Dominion North Anna.
Foto Profimedia
Vlevo Mark Zuckerberg (Facebook/META), uprostřed Jeff Bezos (Amazon) a vpravo Elon Musk na inauguraci Donalda Trumpa.
„Vidíme potřebu nových gigawattů energie v nadcházejících letech, a pokud nebude dostatek větrných a solárních projektů, které by byly schopny uspokojit potřeby, tak je jaderná energie skvělá příležitost,“ uvedl při příležitosti podepsání memoranda šéf AWS Matthew Garman.
Trump si význam elektřiny v závodě o dominanci v AI uvědomuje, proto kromě snížení cen energií chce technologickým gigantům zrušit regulace, které prodražují výstavbu nových energetických zdrojů.
„Hodně pomůžu prostřednictvím vyhlášení nouzových dekretů,“ slíbil v úterý v Bílém domě Trump, když po jeho boku stáli generální ředitel Softbank Masayoshi Son, šéf OpenAI Sam Altman a technologický ředitel Oraclu Larry Ellison.
„Musejí vyrábět hodně elektřiny. Umožníme jim, aby tuto výrobu mohli velmi snadno provést ve svých vlastních závodech,“ sdělil prezident a právě tehdy dodal, že hlavním konkurentem ve vývoji AI technologií je pro USA zejména Čína.
Evropa totiž ve vývoji technologií za Spojenými státy i Čínou obecně zaostává, počet evropských technologických unicornů (startupy s valuací vyšší než miliarda dolarů) by se dal bez nadsázky spočítat na prstech obou rukou.
Trumpovy záměry pak Evropu mohou uvrhnout do hlubšího technologického deficitu. Sedmadvacítka se totiž prostřednictvím předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové nechala slyšet, že Evropa na svých přísných závazcích ke klimatické dohodě a ke Green Dealu nehodlá nic měnit.
Na zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu ve středu prohlásila, že „Pařížská klimatická dohoda zůstává nadále nejlepší nadějí pro celé lidstvo“.
Už dnes jsou ceny energií na starém kontinentu oproti Spojeným státům násobně dražší, závazek k zelené transformaci je bude dál zvyšovat například prostřednictvím růstu cen emisních povolenek, které se propisují do cen elektřiny.
„Kromě regulací se nůžky mezi Evropou a Amerikou rozšíří i v cenách energie. Trump a jeho politika, potvrzená prvními nařízeními drill, baby, drill, znamená, že ceny energií budou v Americe významně klesat,“ řekl v rozhovoru pro Forbes hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Další rozevření cenových nůžek pravděpodobně přinese nejen další úpadek průmyslu, který už nyní můžeme v Evropě pozorovat, ale i její další technologické zaostávání.