Budoucnost nelze predikovat, ale lze ji tvořit, neslo se ve středu od samého úvodu dalšího ročníku technologické konference Forbes Next Big Thing v pražském centru Cubex. Na té se čeští i zahraniční řečníci a zástupci tuzemské technologické scény sešli, aby nejen předvedli nejnovější technologické výdobytky, ale zároveň si přece jen trochu zapředvídali, jak bude lidstvo za další desítky let žít.

„Kromě virtuálních realit vidím i biohacking, s tím související oddalování stárnutí a nastoupí taky psychedelika, kdy si budeme moci měnit vědomí. S vědomím se dá manipulovat a má to řadu výhod,“ zahájil jeden z hostů panelu Homo Futurus, spolupodílník skupiny RSJ a investor Václav Dejčmar.

Předplatné Forbesu Nová energie

Do bližší budoucnosti v horizontu jedné dekády se podívala další účastnice panelu Petra Císařová ze Zásilkovny. Ta řeší zejména logistiku, a proto budoucnost vidí v autonomním doručování zásilek. 

„Autonomní vozy na naše silnice ještě nemohou, ale v našich depech už jezdí. Ale autonomní doručování bude o absolutní autonomii celého doručovacího procesu, kdy se zásilka dostane od odesílatele k příjemci bez jakékoli lidské pomoci,“ vysvětlovala Císařová a zdůraznila roli, kterou v posunu tímto směrem představoval covid-19.

Zásilkovna během pandemie v některých svých depech investovala do autonomních robotů, kteří dokážou roztřídit až deset tisíc zásilek za hodinu, čemuž se lidé nikdy nemohou vyrovnat. 

60%

podíl bezhotovostních plateb v českém retailu

„Budoucnost proto vidíme v robotických depech – některé už máme a v příštím roce plánujeme vybudovat další,“ konstatovala Císařová.

Na konferenci padla i otázka, jak dlouho ještě budeme platit hotovostí. Konkrétní termín sice od Michala Čarného ze společnosti Mastercard nezazněl, ale Čarný alespoň přiblížil současný vývoj na trhu. 

„Hotovost tu bude ještě dlouho, ale bude jí samozřejmě ubývat. V retailu jsme dnes na úrovni šedesáti procent bezhotovostních plateb. Za deset let můžeme být na nějakých osmdesáti procentech,“ uvedl Čarný s tím, že dříve než hotovost skončí plastové platební karty. 

„Nejekologičtější karta je taková, která neexistuje,“ dodal i v kontextu, že platební karty stejně časem nebudeme vůbec potřebovat, jelikož už dnes platíme skrz mobilní telefony a tyto možnosti se dále jen rozšíří. „Platit se postupně bude opravdu vším, co je kolem nás. A je jedno, jestli to bude čepice, nebo bunda,“ řekl v panelu. 

Hosty panelu Homo Futurus byli Václav Dejčmar (druhý zleva), Michal Čarný, Petra Císařová a Vladimír Kvaš | Foto Martin Svoboda

Šéf české cloudové společnosti GeeToo Vladimír Kvaš pak dodal, že technologie, které budou do budoucna utvářet svět kolem nás, jsou v podstatě bezlimitní a potřeba dat bude jen narůstat.

„Jako lidi jsme vždy následovali naše potřeby. A pokud budeme mít potřebu více dat, vyvineme technologii, která je všechny pojme. Fyzická hranice neexistuje,“ tvrdil Kvaš s odkazem na zettabyte – jednotku mnohonásobně vyšší než giga a terabyty, se kterými operujeme dnes.

Panelisté se pustili i do debaty, zda za třicet a více let bude mít lidstvo k dispozici teleport. Tuto sci-fi představu obratem odmítl Václav Dejčmar a zmínil i potenciálně bližší cíle, kterých se podle něj přesto nedočkáme: vedle nepodmíněného příjmu hlavně touhu Elona Muska osídlit Mars.

„Elon nám tu předkládá úplnou fantasmagorii. Opravdu se nestane, že za deset let budeme létat na Mars. Je to nesmírně komplikovaná představa, stále existuje strašně moc nevyřešených detailů, které ještě musíme vyřešit,“ připomenul Dejčmar v ozvěnách slov, kterými Muskovy cíle hodnotil ve velkém rozhovoru pro Forbes také astrofyzik Jiří Grygar.

Podle Dejčmara je lepší vyzkoušet osidlování například odlehlých oblastí Arktidy nebo Antarktidy. „Tam také nikdo nebydlí. A při dnešních technologických možnostech vlastně nechápu proč,“ uzavřel.