Už skoro dvě dekády stojí Alessandro Pasquale v čele nápojářské skupiny Mattoni. Co ho ale baví, když se zrovna nevěnuje řízení největšího výrobce nealkoholických nápojů ve střední Evropě?
Můj osobní styl oblékání
Po uvolněných časech během covidu se vracím zpět k formálnějšímu oblékání. Tehdy bylo jedno, co člověk nosí – při práci z domova nebo videohovorech vás nikdo neviděl od pasu dolů. Teď znovu objevuji radost z dobře padnoucího obleku, kravaty, kvalitních bot a celkově elegantnějšího vzhledu. Formální styl mi začal chybět.
Místo, kam nejraději cestuji
Cestování mám rád, takže těch míst je víc. Pravidelně se vracím do švýcarských hor, k italskému moři nebo na víkendy do Paříže – to jsou moje stálice.
Rád bych ale více poznal severní Evropu, protože Skandinávii jsem zatím nikdy pořádně nenavštívil. Zároveň mě láká Asie. Ne nutně velké země jako Čína, spíš bych chtěl poznat oblast kolem moře a tuto část světa celkově.
Hudební album, po kterém vždy rád sáhnu
Moje oblíbená hudba se neustále mění. Jsem velký milovník hudby a poslouchám všechno od klasiky až po moderní žánry. Vždycky mě zaujme nějaká nová skladba, kterou si pak najdu a stáhnu.
Nemám jedno konkrétní album, ke kterému bych se pořád vracel. V poslední době se ale díky svým synům vracím k Eminemovi. Poslouchal jsem ho už před mnoha lety a teď ho znovu objevuji. Dělá mi radost, že ho mají rádi i moje děti.
Oblíbený suvenýr, který jsem si přivezl z cest
Suvenýry příliš nemusím. Když cestuji, raději poznávám místa, kulturu a atmosféru.
Pokud už něco přivezu, bývá to spíš oblečení. Moje partnerka ráda nakupuje, takže cestování často spojíme i s objevováním místní módy.
Předmět, bez kterého nedokážu žít
Jsem sběratel a myslím, že sběratelství je tak trochu nemoc. Když něco sbíráte, nechcete se ničeho vzdát – a je jedno, jestli jde o auta, předměty nebo cokoli jiného.
Loučení s věcmi je pro mě velký problém. Nechávám si skoro všechno a moje partnerka z toho občas není úplně nadšená, protože při uklízení se nemůže dotknout věcí, které patří mně.
Foto Anna Kovačič
Kdybych měl vybrat jednu věc, asi by to byl telefon. Bez něj si dnes život jen těžko představím. Ale obecně mám k předmětům silný vztah a rád věci shromažďuji.
Nejlepší kniha nebo podcast
Podcasty bohužel neposlouchám, i když vím, že jsou dnes velmi populární. V autě si raději pustím hudbu.
Z knih bych ale vybral báseň Když od Rudyarda Kiplinga. Nedávno mi ji připomněl otec, když jsme se bavili o mých synech. Řekl mi, že by si ji měli přečíst, stejně jako jsem ji kdysi četl já.
Je to báseň otce, který mluví ke svému synovi o tom, jak žít život – s pokorou, odvahou a odpovědností. Provází mě vlastně celý život a stále v ní nacházím něco inspirativního.
V mé lednici vždy najdete
Hlavně nápoje. Samozřejmě tam nechybí Mattoni, ale také pivo, bílé víno a šampaňské. Jídlo často objednáváme podle aktuální chuti, ale tekutiny tam musejí být vždy.
Předmět, s nímž se nikdy nerozloučím
Nikdy bych se nechtěl rozloučit se svými auty. Nemám ale jedno konkrétní oblíbené. Auta sbírám společně s otcem už od dětství a později jsem v tom pokračoval sám. Nikdy jsme žádné neprodali, takže se naše sbírka postupně rozrostla.
Kulturní zážitek, který mě v poslední době obohatil a donutil se zamyslet
Mám rád filmy, i když jich kvůli množství povinností nestíhám tolik, kolik bych chtěl. O to raději se každý rok vracím na filmový festival do Karlových Varů. Není to jen o filmech, ale také o setkávání lidí, kteří kulturu vytvářejí, podporují a posouvají dál. Proto mě těší, že u toho může být i Mattoni.
Foto Mattoni
Letos jsme ve Varech, kromě tradiční série koncertů pro veřejnost, podepsali memorandum o spolupráci s Národní knihovnou ČR, uspořádali setkání Mattoni Bridge, které propojilo mladé talenty z různých oborů, a podpořili jsme také KVIFF Talents, aby vznikal prostor pro novou generaci filmařů. Věřím, že kultura potřebuje nejen silné instituce, ale i příležitosti pro mladé lidi, kteří ji budou tvořit v budoucnu.
