Generativní umělá inteligence je nový bitcoin, respektive ho nahradila v roli veřejností nejsledovanějšího energetického žrouta. Spotřebovává energie příliš? A můžeme si ji dlouhodobě dovolit?
Podle nerecenzovaného výzkumu z Carnegie Mellon University publikovaného loni v listopadu na serveru arXiv spotřebuje použití některých modelů převodu textu na obraz stejné množství energie jako plné dobití chytrého mobilního telefonu. A pokud převedeme generování obrázků na uhlíkovou stopu, v době průzkumu bylo na vrcholu emisního řetězce.
Například generátor Stability AI Stable Diffusion XL vygeneroval spolu s každým obrázkem zhruba 1600 gramů oxidu uhličitého, což odpovídá jednomu nabití průměrného chytrého telefonu.
Pokud byste takových obrázků nechali vygenerovat tisíc, je to podle výzkumu stejné, jako kdybyste ujeli lehce přes 6,5 kilometru průměrným benzinovým automobilem. Efektivita modelů se sice od té doby zlepšila, ale spotřeba ještě skokově vzrostla, protože se dnes čím dál častěji generují celá krátká videa.
Alex de Vries, zakladatel blogu o digitální udržitelnosti Digiconomist, loni v časopisu Joule analyzoval trendy využívání energie umělou inteligencí a předpověděl, že současné technologie mají nakročeno, aby ročně spotřebovaly tolik elektřiny jako celé Irsko (téměř třicet terawatthodin).
„Jediná interakce s velkým jazykovým modelem může spotřebovat tolik energie, jako když necháte po dobu jedné hodiny svítit LED žárovku,“ uvádí výzkumník.
Loni v září pak technologický svět překvapila neobvyklá pracovní nabídka od softwarového obra z Redmondu. Microsoft v ní inzeroval manažerskou pozici experta na jádro – nikoli však jádro linuxové, protože vedle bakalářského vzdělání byla požadována minimálně šestiletá praxe v jaderném průmyslu. A vedle technických otázek se vyžadovala i orientace v související regulaci.
Důvod byl prostý: spotřeba datových center firmě vlivem masivního nasazování umělé inteligence – například Azure dnes už není ani tak cloud, jako spíš superpočítačová AI platforma – roste exponenciálně, a Microsoft se tak ohlíží po výkonných alternativních energetických zdrojích, mezi které patří i malé modulární reaktory (zkráceně SMR) a mikroreaktory.
Zapomínat bychom neměli ani na samotný trénink modelů, obzvlášť teď, když začíná být v módě nestavět tolik na těch hotových, ale trénovat si modely vlastní. Podle starší zprávy z Harvardu padne na trénink jednoho velkého jazykového modelu typu ChatGPT přibližně tři sta tun CO2.
Poptávka po elektřině z datových center, umělé inteligence a kryptoměn se během dvou let zdvojnásobí.
A na energetické síti se to začíná projevovat. Spojené státy, ve kterých se nalézá asi třetina světových datacenter, se pomalu loučí s „udržitelným“ nárůstem spotřebované energie, který po dvě dekády rostl o méně než procento.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) se má celosvětová poptávka po elektřině z datových center, umělé inteligence a kryptoměn během pouhých dvou let zdvojnásobit.
Historická data IEA tvrdí, že výše uvedené provozy v roce 2022 odčerpaly přibližně 460 terawatthodin, tedy asi dvě procenta celosvětové poptávky po elektřině. Podle prognózy agentury by toto číslo mělo do roku 2026 vzrůst na 800 až 1050 terawatthodin. V případě nejhoršího scénáře by tak za dva roky mohla umělá inteligence spotřebovávat asi tolik jako celé Japonsko.
To už začíná být docela problém pro různé mezinárodní politiky prosazující nahrazování klasických zdrojů energie ekologičtějšími, avšak méně stabilními obnovitelnými zdroji. Vypadá to dokonce, že umělá inteligence využije celý současný energetický mix a ještě opráší již dosluhující, či dokonce uzavřené elektrárny na fosilní zdroje – nebo možná přinese masivní renesanci jádra.
I když se bude energetická efektivita modelů nejspíš výrazně zlepšovat, jen těžko povede k celkové energetické úspoře. Mnohem pravděpodobnější je, že se promítne do náročnosti a kvality generovaného obsahu.
S pokrokem nemá cenu bojovat, ale možná bude dobré se nejprve na pár sekund zamyslet, až nás zase napadne nechat si od umělé inteligence vygenerovat nesmyslnou povídku, sérii absurdních obrázků nebo video, o kterém dopředu tušíme, že jeho následná životnost nepřesáhne pět minut.
16. 4. 20244 min
Karel Wolf
redaktor Forbes Česko
Věnuje se analýze krypto trhu, zamýšlí se nad smysluplným využitím Bitcoinu a zkoumá zákonitosti fungování finančních trhů. Dříve pracoval jako redaktor serveru Lupa.cz a jako šéfredaktor vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a B2B technologický server ITbiz.cz. V minulosti externě pokrýval problematiku blockchainu pro KPMG Česká republika, pracoval jako kryptoměnový analytik pro Roklen360, a jako poradce spolupracoval s Braiins či Creative Dock.
