Pokud chce člověk v současné době najít zboží, službu nebo oblast ekonomiky, které nezdražují, dá mu hledání poměrně dost práce. Když nepočítáme anomálie, jako je třeba vepřové maso, které teď stojí stejně jako v roce 1991, rostou ceny prakticky všude.

Zatímco ještě donedávna se o zdražování mluvilo hlavně u bydlení, situace na trzích se jako domino sesypala do všech oblastí ekonomiky. S tím souvisí i míra inflace, která se v září zvýšila na 4,9 procenta.

Tady je přehled toho, co se děje s cenami v hlavních oblastech ekonomiky.

Energie

Ceny energií rostou a pociťují to všichni – spotřebitelé, zaměstnanci, firmy i investoři. Důvodů je hned několik, nejvíce se však na ceně podepisuje výrazné oživení světové ekonomiky v letošním roce, které způsobilo vysokou poptávku v podstatě po všem. A to včetně energie, u které výrobci poptávku nestačí uspokojovat. Na cenách se částečně podepisuje i zdražování emisních povolenek. Velkoobchodní cena energií proto letos vzrostla v celé Evropě na rekordní úroveň.

Například energetická společnost ČEZ zdraží od ledna v Česku elektřinu i plyn. Generální ředitel společnosti Daniel Beneš v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že na koncové faktuře, kterou dostávají domácnosti, se zdražování může projevit zvýšením řádově o 30 procent oproti letošnímu roku.

A například Pražská plynárenská od 1. listopadu zdraží u části svých zákazníků plyn v průměru o 24,6 procenta. Důvodem je podle společnosti nepříznivý a turbulentní vývoj na velkoobchodních trzích, který nemá v posledních letech obdobu. Cena zemního plynu totiž za poslední rok vzrostla hned několikanásobně.

Na skokové zdražování energií už reaguje i stát. Vláda chce sáhnout k odpuštění daně z přidané hodnoty za energie na listopad a prosinec.  Prudký růst cen elektřiny přitom ovlivňuje i další odvětví. Například železniční dopravu, na kterou dopadne zdražování pravděpodobně v příštím roce.

Podobně jsou na tom i ceny ropy, které se drží blízko mnohaletých maxim.

Bydlení

S energiemi úzce souvisí i zvyšující se náklady na bydlení. A ten, kdo hledá bydlení nové, se může i nadále spolehnout na fakt, že s každým dalším dnem budou ceny bytů, domů a pozemků jen stoupat. Podle analýzy společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech letos ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 19,6 procenta na 80 100 korun za metr čtvereční. To je nejvyšší tempo růstu od roku 2015.

V Praze je nyní průměrná cena za metr čtvereční bytu 105 700 korun. A pokud vezmeme v potaz jen nové byty v developerských projektech, přesáhla v Praze průměrná cena už 125 tisíc za metr a nadále roste.

V případě Prahy se postupně vrací ke zdražování i nájmy, které během pandemie zlevnily. Podle analytiků se dá čekat výrazně vyšší tlak na trh s nájemním bydlením zejména v souvislosti s návratem desítek tisíc studentů vysokých škol k prezenční výuce. Je ale otázka, jak se dál projeví pandemie onemocnění covid-19, která podle aktuálních zpráv, zdá se, v Česku opět nabírá na síle.

Rychlý růst cen se přitom netýká jen Prahy, ale i dalších měst. Ceny nových bytů stále rostou například i v Brně. Za metr čtvereční čerstvě postaveného bytu nyní zájemci zaplatí v průměru 124 500 korun, což je o deset procent více než v předchozím čtvrtletí, a dokonce o 41 procent více než loni. Moravská metropole tak v tomto ohledu dohnala Prahu.

Nadále zdražují také hypotéky. Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v září vzrostla na 2,43 procenta ze srpnových 2,31 procenta. A podle odborníků by se na konci roku 2021 mohla sazba vyšplhat dokonce ke třem až čtyřem procentům.

Průmysl

I průmysl reaguje na aktuální zdražování energií. Meziroční růst cen v průmyslu zrychlil na 9,9 procenta. „V průmyslu se tak zdražuje nejrychlejším tempem od března 1993. Zdražuje prakticky vše – produkty ropného průmyslu, kovodělného, chemického či dřevozpracujícího,“ shrnuje hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Nadále rostou také ceny stavebních prací. Ty se jen během září zvedly o 0,9 procenta, materiály podražily o 0,9 procenta. Oproti loňskému září jsou pak stavební práce dražší o 6,8 procenta, a ceny stavebního materiálu meziročně vystřelily dokonce o 16,5 procenta.

Potraviny

Potraviny sice nezdražují tak výrazně jako další odvětví, ceny zemědělských výrobců ale naznačují, že ani potravinám se výraznější zdražování nevyhne. Už teď je růst cen patrný u zeleniny, mléka, másla, oleje i tuků.

„Výrazně vzrostly ceny u zemědělských výrobců, o 8,4 procenta. Zvýšily se ceny obilovin o 18,8 procenta, mléka o 8,6 procenta a skotu o 6,8 procenta. To povede k dalšímu zdražování v supermarketech i restauracích,“ shrnuje situaci hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Do cen potravin se nyní kromě vysoké inflace promítají i rostoucí ceny energií a nedostatek pracovní síly spojený s tlakem na růst mezd.

Zdražování už lidé ostatně pociťují pokaždé, když si zajdou na oběd. Zatímco před pandemií byla průměrná cena poledního menu v restauracích 130 korun, nyní je to v průměru 140 korun a v příštím roce ekonomové odhadují průměr kolem 150 korun.

Na cenách se postupně projevují i kroky jednotlivých výrobců. Například Kofola už podle slov jejího generálního ředitele Daniela Buryše nedokáže udržet současnou hladinu cen. Od listopadu proto zdraží své nápoje pro gastronomii i retail.

V tomto ohledu je anomálií vepřové maso. Třeba vepřová pečeně meziročně zlevnila až o dvacet procent. Důvodem je pokračující africký mor prasat v Německu, kvůli kterému zakázala dovoz německého masa Čína. Německo je tak nuceno s vepřovým obchodovat jen v rámci Evropy a výrazně pod cenou. V současnosti tak prodejci vepřové prodávají za ceny, jaké byly naposledy v roce 1991.

Zboží

Situace na světových trzích ovlivňuje také cenu dalšího zboží. To zdražuje nejen v Česku, ale i v dalších zemích. Často je ho nedostatek kvůli problémům s logistikou a vysoké poptávce. Důvodem růstu cen je však také zdražování vstupních výrobních materiálů. Zjednodušeně se dá říct, že zdražilo vše z kovů, plastů a dřeva.

Například tržní cena oceli je nyní dvakrát vyšší než před rokem. A plasty jsou celosvětově natolik nedostatkovým materiálem, že jejich cena podle Financial Times dosáhla šestiletého maxima. K tomu v porovnání s rokem 2020 raketově zdražila námořní doprava.

Navíc se stále projevují dopady pandemie, která v uplynulém roce a půl nutila výrobce k odstávkám, čímž se nahromadily problémy s nedostatečnou nabídkou.

Další zdražování čeká také elektroniku. Ta v současnosti doplácí na světový nedostatek čipů, které chybí nejen v automobilovém průmyslu, ale i výrobcům počítačů, mobilních telefonů nebo spotřebičů.

A pokračující nedostatek výrobků na trhu bude cenu hnát stále výš a výš. „Prodejcům nyní dojíždí nasmlouvané ceny, celosvětová inflace ovšem produkty neustále zdražuje a je velice pravděpodobné, že i v oblasti elektroniky bude postupem času nutně docházet ke zdražování,“ říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci.