skip to main content
Ekonomika

Energetická krize v otázkách a odpovědích. Co znamená pro český byznys?

Ceny pohonných hmot, plynu a elektřiny vzrostly během posledních týdnů na desetiletá maxima. Na vině je řada faktorů: od náhlého postpandemického oživení ekonomiky a výroby přes omezené zásoby plynu po loňské obzvlášť mrazivé zimě až po omezení investic do fosilních paliv a zaměření na obnovitelné zdroje.

Přinášíme přehledný souhrn všeho, co se týká energetické krize, i toho, co znamená nejen pro český byznys.

Co se děje s pohonnými hmotami?

Celosvětová poptávka po ropě se náhle zotavuje ze svého propadu během koronavirové krize v roce 2020. Ropní magnáti, zejména Rusko a země skupiny OPEC, se však drží svých původních plánů a těžbu ropy zvyšují pozvolna, a to navzdory výzvám odběratelů k rychlejšímu růstu produkce.

Rekordní ceny ropy poháněné vysokou poptávkou pak zdražují také benzin a naftu – přestože se vývoj ceny ropy podílí na konečné ceně paliva u čerpacích stanic méně než z poloviny. Ceny benzinu i nafty jsou tak nejdražší za téměř sedm let, a cena dál roste.

Reklama

Co se děje s uhlím a zemním plynem?

V důsledku loňské mrazivé zimy jsou dnes zásoby zemního plynu mnohem nižší než obvykle. Roli hraje i zvýšená poptávka Číny po zemním plynu.

Situaci vyostřují i prohlášení největšího exportéra zemního plynu na světě: Gazprom v očekávání tuhé zimy oznámil, že omezí dodávky plynu do Evropy a bude upřednostňovat ruský trh.

Nárůst cen zemního plynu přivádí klíčové energetické hráče ve Spojených státech, Asii i Evropě k upřednostnění uhlí při výrobě elektřiny. I mezinárodní ceny uhlí jsou však zhruba pětkrát vyšší než před rokem a uhelné elektrárny v Číně a Indii, dvou největších světových odběratelích uhlí, mají před zimní sezonou velmi nízké zásoby.

Co to znamená pro cenu elektřiny?

Vyšší ceny plynu a uhlí v kombinaci s rostoucími cenami emisních povolenek a tlakem na dekarbonizaci vedou do rekordních výšin i ceny elektřiny. Po té je navíc po prudkém oživení ekonomiky nebývalá poptávka.

Reklama

Extrémně vysoké ceny elektřiny si už vyžádaly oběti mezi alternativními dodavateli energií. Kromě krachu menších prodejců, jako Lumius, 123ušetři, Kolibřík Energie nebo A-PLUS Energie, musela zastavit provoz i skupina Bohemia Energy miliardáře Jiřího Písaříka.

Co se stalo s Bohemia Energy?

Firma Bohemia Energy miliardáře Jiřího Písaříka, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v ČR, minulý týden oznámila ukončení činnosti a dodávky elektřiny a plynu.

Pro téměř milion domácností i mnoho velkoobchodních odběratelů v podobě firem a obcí to nyní znamená urychlené shánění nového dodavatele energií. Firma ale není v insolvenci – zákazníci tak podle všeho dostanou své přeplatky zpět.

Co to udělá s českým byznysem?

Zdražování prostupuje celou společností a netýká se jenom cen energií. Nejen českou ekonomiku tak čeká inflace, ať již přímo přes ceny paliv, nebo skrze zvýšené náklady výrobců spotřebního zboží, kteří růst vstupů promítnou do koncových cen svých výrobků. 

Pro mnoho podniků přichází zdražování energií v nejhorší možnou chvíli: v době, kdy se jim po koronavirových uzávěrách zase začíná dařit a zákazníci se vracejí. Drahé komodity jim teď neúměrně zvyšují náklady.

Jak na krizi reaguje vláda?

Až trojnásobný meziroční růst cen plynu či elektřiny přiměl v posledních týdnech některé světové vlády k zásahům, které mají snížit okamžitý dopad zdražování na obyvatele. Česká vláda schválila dočasné zrušení 21 procentní DPH na energie na listopad a prosinec.

Růst inflace donutil k reakci i centrální banky. Česká národní banka přistoupila koncem září k razantnímu zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, což bude mít dopad na hypoteční sazby, posilování koruny a zpomalení tempa růstu úvěrů.

Evropská komise naopak před zbrklými snahami o krátkodobá řešení varuje. Přesto však v reakci na krizi zveřejnila seznam kroků, kterými mohou členské státy Evropské unie dočasně snižovat dopad divoce rostoucích cen energií na své obyvatele.

Reklama
Reklama