Evropská komise ve středu navrhla jako závazný klimatický cíl pro rok 2040 snížení emisí oxidu uhličitého o devadesát procent ve srovnání s rokem 1990. Informovala o tom místopředsedkyně Evropské komise Teresa Ribera. Stalo se tak navzdory výhradám některých států, například České republiky, které chtěly tento krok odložit.
Stanovení klimatického cíle pro rok 2040 podle komise „poskytne jistotu investorům, inovacím, posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy“. Posílí rovněž předvídatelnost a stabilitu, kterou investoři a podniky potřebují při přechodu Evropské unie na čistou energii, uvádí komise.
Nejnovější průzkum Eurobarometru, který byl zveřejněn tento týden, ukázal silnou podporu opatřením v oblasti klimatu, dodala Evropská komise. Ukázal například, že 85 procent občanů Evropské unie považuje změnu klimatu za vážný problém a 81 procent podporuje cíl dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
„Evropská unie je na dobré cestě k dosažení svého cíle do roku 2030, kterým je 55 procent,“ stojí v tiskovém prohlášení unijní exekutivy. „Dnešní návrh navazuje na stávající právně závazný cíl Evropské unie snížit čisté emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 procent a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob, jak tohoto cíle dosáhnout s ohledem na dekarbonizovanou evropskou ekonomiku do roku 2050,“ stojí v dokumentu.
Některé státy včetně Česka měly výhrady, chtěly tento krok odložit. „Klimatické cíle už máme nastaveny. Je potřeba je rozumným způsobem plnit a třeba i upravovat některé věci, na kterých jsme se třeba v minulosti nějakým způsobem domluvili, abychom neohrožovali konkurenceschopnost Evropy,“ řekl český premiér Petr Fiala. Nepovažuje za rozumné stanovit si natvrdo další cíl.
Fiala uvedl, že se stejně budou státy devadesáti procentům blížit, byť asi ne úplně v celé Evropě. Domnívá se, že je naopak potřeba některé věci korigovat a přizpůsobovat realitě, aby se lidem nezdražovalo bydlení či pohonné hmoty. V tomto ohledu připomněl, že Česko získalo podporu kvalifikované většiny členských států pro úpravu připravovaného systému emisních povolenek ETS 2. Návrh počítá například se zastropováním ceny povolenek nebo s úpravou systému obchodování s nimi.
Ministr životního prostředí Petr Hladík k návrhu závazného cíle snížení emisí do roku 2040 uvedl, že pro Česko není realistický. „Chceme znát konkrétní dopady do jednotlivých sektorů,“ napsal na síti X.
Za klíčový považuje též dostatek peněz z Modernizačního fondu pro transformaci chemického průmyslu, ocelářství, sklářství, výrobu cementu a dalších energeticky náročných odvětví. „Snižování emisí je nutné, my ho podporujeme a daří se nám v něm, ale bez realistických podmínek a férového financování není transformace možná,“ dodal ministr.
Návrh musí získat souhlas členských států i Evropského parlamentu. Předchozí klimatické cíle Evropské unie vyžadovaly rovněž i jednomyslné schválení šéfy unijních států a vlád na Evropské radě. Projednání na summitu Evropské unie se ale nyní podle zdrojů nestihne, protože dánské předsednictví by chtělo mít souhlas s návrhem na stole již v září, na jednání unijních ministrů životního prostředí. Do té doby se přitom žádná Evropská rada nekoná, další je až na konci října.
Devadesátiprocentní snížení emisí je celoevropský cíl, každá země ho může mít stanovený jinak, ale celkově je potřeba se dostat právě k hodnotě devadesát procent. Podle Česka musejí být cíle „realistické, proveditelné a musejí být brány v potaz socioekonomické dopady“, uvedly již dříve diplomatické zdroje.
Stanovení dílčího cíle má zajistit dosažení hlavního deklarovaného cíle sedmadvacítky, a sice takzvané uhlíkové neutrality do roku 2050. V současnosti má Evropská unie také cíl snížit množství emisí o 55 procent do roku 2030 oproti roku 1990.
Oxid uhličitý je považován za klíčový skleníkový plyn. Jeho zvýšená koncentrace v atmosféře způsobuje, že atmosféra zadržuje více tepla ze Slunce, které by jinak uniklo zpět do vesmíru. To vede k růstu průměrné globální teploty.
