Mladá žena s typicky vyfoukanými plavými vlasy a smutným pohledem hledí sama na sebe do zrcadla a v jednu chvíli si s bolestným výrazem položí ruku na čelo. Na prsteníčku se skví známý prsten s velkým modrým safírem, obklopeným diamanty. Zásnubní prsten, který dnes nosí vévodkyně z Cambridge a který kdysi patřil právě této ženě – matce prince Williama.
Výpravný životopisný snímek Spencer tento týden odtajnil působivý filmový plakát a také první delší trailer. A už během zhlédnutí této půldruhé minuty umně sestříhaných záběrů z filmu podkreslenými sugestivní melodií songu Perfect day v provedení dětského pěveckého sboru je zjevné, že se fanoušci někdejší princezny z Walesu mají na co těšit.
Snímek mapující jen několik dní v životě princezny Diany, uvězněné v nešťastném manželství s Charlesem, princem z Walesu, a proti své vůli sešněrované britským královským protokolem, natočil režisér Pablo Larraín.
Tvůrce podepsaný už pod ceněným dramatem Jackie s Natalií Portman v hlavní roli někdejší první dámy Jackie Kennedy (tam se režisér věnoval hodinám bezprostředně následujícím po atentátu na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho) tentokrát vycházel ze scénáře Stevena Knighta. Britský scenárista je podepsaný pod celou řadu mimořádně ceněných filmových i televizních produkcí; připomeňme drama Východní přísliby, populární dobový seriál Peaky Blinders nebo snímek Burnt (v Česku jako Dokonalý šéf) s Bradleym Cooperem v hlavní roli šéfkuchaře ve špičkové michelinské restauraci.
Pokud je Steven Knight něčím známý, je to perfektní znalost reálií a detailů. A trailer filmu Spencer naznačuje, že právě v detailech bude také hlavní kouzlo a síla tohoto snímku.
Příběh se točí okolo několika vánočních dnů na počátku devadesátých let, které princ a princezna z Walesu s celou královskou rodinou tradičně tráví pospolu, na panství Sandringham. Manželství Charlese a Diany je ale už dávno rozvrácené a Diana si uvědomuje svoji bezvýchodnou situaci. Téměř všechno je tu jako past. Každý krok je naplánován, každá minuta je zanesena do itineráře. Čas oběda, čas večeře, čas stolních her, koktejlu i odpoledního čaje, čas společné procházky, loveckého výletu i společná cesta na mši. A všechno vzbuzuje úzkost.
Zlověstně vyhlíží i běžné vybalování jednotlivých luxusních oděvů, které dámy z princeznina doprovodu kladou přes opěradla sametových křesel. Vlněné sako zdobí visačka s nápisy „Štědrý den – odpolední čaj“, růžový chanelovský kostým s typickým motivem kohoutí stopy zase nese visačku s nápisem „Odjezd“. V kuchyni se mezitím pečlivě připravují jednotlivé chody slavnostního menu, připravují se humři i mořské plody, aranžuje se krémová ozdoba polévky.
Tyto nenápadné detaily prozrazují podrobnou znalost tvůrců o tom, čemu se ve světě britské aristokracie říká „život pod schody“ a „nad schody“. Dobře jej před dvaceti lety ukázal už Julian Fellowes, další britský scenárista, a také britský baron a člen Sněmovny lordů, jinak též tvůrce oscarového filmu Gosford Park či populární série Dowton Abbey. Právě on představil svět anglické aristokracie a jejího služebnictva do nejmenších podrobností. Světem „pod schody“ je život služebnictva, komorníků a kuchyně, světem „nad schody“ pak prostředí jejich šlechtických představených.
A právě tyto dva světy zjevně dobře rozkreslují i Steven Knight s Pablem Larraínem. I ve filmu Spencer komorné převážejí stojany s pečlivě vyžehleným drahým oblečením, lokajové otevírají dveře, štolbové pečují o koně a psovodi zase o jejich lovecký doprovod, a nad vším bdí nejvyšší majordomus.
„Ma’am, čekají na vás,“ sdělí komorná za zavřenými dveřmi princezně, která se proti itineráři opozdila.
A zdá se, že princezna z Walesu je v nešťastném manželství s odcizeným princem s každým dalším momentem zoufalejší. Čím luxusnější je prostředí, čím nádhernější má na sobě šaty, tím víc je na dně. V tom smyslu ostatně tvůrci ztvárnili i filmový plakát.
Samozřejmě, trailer či teaser mají především nalákat, celkové vyznění nového filmu teprve budeme moci zhodnotit. Nicméně z dosud zveřejněných záběrů se zdá, že se režiséru Larraínovi a scenáristovi Knightovi při vší té impozantní výpravě povedla poměrně neokázalá, intimní sonda do rozkladu nejslavnějšího manželství světa. Není tu křik, jsou tu jen pohledy. A je tu především překvapivě přesvědčivá představitelka titulní role.
„Spencerovou“, jak znělo Dianino příjmení za svobodna (titul filmu odkazuje ke známému citátu z královských kruhů, podle něhož se Diana nikdy skutečně necítila být princeznou z Walesu a příští královnou, ale navždy zůstala „Spencerovou“), hraje Kristen Stewart. Překvapivá režisérova volba vzbudila zpočátku překvapení spíše nepříjemné – herečku, spojenou zejména s limonádovými blockbustery upírského Stmívání, si jako princeznu z Walesu dovedl představit jen málokdo.
Ovšem jednatřicetiletá herečka překvapila. Nejen pozoruhodnou podobou, s níž se někdejší okatá tmavovláska, rodačka z Los Angeles, nyní dovedla do plavovlasé aristokratky ze střední Anglie a někdejší nejslavnější ženy světa převtělit. Ale též gesty, pohyby, minimalistickým vystupováním, uhýbavým pohledem. Na Bellu Swanovou si při pohledu na trailer filmu Spencer skutečně nikdo ani nevzpomene.
Autenticita, s níž tvůrci k někdejší princezně z Walesu přistupují, jako by ještě převýšila mladší verzi Diany v seriálu The Crown. Netflix se ostatně s filmem Spencer v časové ose potkává – tvůrci okolo Petera Morgana točí nejnovější pátou řadu věnovanou právě rozpadu manželství Charlese a Diany v devadesátých letech zrovna nyní, diváci by ji měli vidět napřesrok.
Za pár dní, konkrétně 31. srpna, zatím uplyne 24 let od tragické smrti princezny Diany při autonehodě v Paříži. A až teprve nyní, jak se zdá, se filmaři dovedou s jejím příběhem i povahou vypořádat bez klišé, bez afektu a karikatur, známých z dřívějších filmů – zejména ne příliš zdařilých filmových a televizních romancí, které se snažily princeznu Dianu na počátku nového tisíciletí připomenout.
Film Spencer se představí počátkem září na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách, do kin by pak měl vstoupit v listopadu.
