Zástupci největších světových ekonomik G7 budou dnes ve východofrancouzském Évian-les-Bains jednat o konfliktech na Ukrajině a Blízkém východě, o obchodním napětí i o ekonomických otázkách ovlivněných uzavřeným Hormuzským průlivem.
Skupinu G7 tvoří Francie, Kanada, Německo, Itálie, Japonsko, Británie a Spojené státy. Do jednání se zapojuje rovněž Evropská unie, kterou letos zastupuje šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen a předseda Evropské rady António Costa.
Mezi pozvanými zeměmi jsou Brazílie, Egypt, Indie, Keňa, Jižní Korea, Katar, Sýrie, Ukrajina a Spojené arabské emiráty. Od konce 90. let se jednání účastnilo i Rusko ve formátu G8, avšak v roce 2014 bylo z těchto jednání vyloučeno po anexi ukrajinského poloostrova Krym.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má účastníky dnešního jednání informovat o situaci na Ukrajině, kam ruská armáda vpadla v únoru 2022. O válečném konfliktu, který od té doby trvá, by s ním měl hovořit americký prezident Donald Trump, který se snaží přivést Moskvu a Kyjev k jednacímu stolu.
Italská premiérka Giorgia Meloni navrhuje, aby Evropa měla svého vyslance pro rozhovory s Moskvou; spekuluje se přitom o finském prezidentovi Alexanderu Stubbovi.
Na programu G7 bude rovněž vývoj kolem Hormuzského průlivu, poté co Teherán i Washington ohlásily mírovou dohodu. Trump se v minulosti dostal do sporu se členy G7 kvůli tomu, že se nechtěli přímo zapojit do válečného konfliktu s Íránem.
Státy G7 naopak kritizovaly skokové zdražení ropy, což bylo důsledkem uzavření Hormuzského průlivu jako strategické cesty pro přepravu této suroviny. Západní země, mimo jiné Německo, Británie, Francie, Itálie či Španělsko, ale již daly najevo, že po ukončení bojů se zapojí do obnovy dopravy v průlivu.
Dalším tématem bude i ekonomika ovlivněná dovozními cly, která Trump na ostatní členy G7 i na další země světa uvalil loni, mimo jiné kvůli vysokému deficitu amerického zahraničního obchodu.
Například Evropská unie čelí patnáctiprocentním clům. Trump navíc v pondělí ještě před příjezdem do Francie pohrozil stoprocentním clem na francouzské víno, pokud Paříž nezruší daň z digitálních služeb.
