Když o tom tak přemýšlím, možná jsem jako čtrnáctiletý udělal jednu z největších chyb v životě. Rozhodl jsem se tehdy svému kamarádovi přenechat dva šanony plné průhledných plat s hokejovými kartičkami. Aniž bych za to od něj cokoliv chtěl. Prostě mě už sbírání kartiček nebavilo.

Mít tak možnost vrátit se znovu do dětských let, zachoval bych se jinak. Na kamaráda bych se s prominutím vykašlal a zmíněné šanony schoval do sklepa. Protože bych už věděl, že z nich v budoucnu může být poměrně cenný artikl.

Kolik kartiček jsem v dětství stihl posbírat a povyměňovat, pochopitelně netuším. Kompletní sestavu z Nagana, mistrovský extraligový Vsetín ze sezony 1998/1999, Bureho, Jašina, Chabibulina, Belfoura, Brodeura, Yzermana, Shanahana… Od ‚prosetek‘ po kartičky z plechovky, které byly nejcennější a také nejdražší. Kdykoliv jsem od někoho požadoval hokejistu ‚z plechovky‘, musel jsem se vzdát přinejmenším tří jiných kartiček.

Listováním i vyměňováním jsme s kamarády zabili spoustu času, pak ale přišla puberta a pozornost nás všech se přesunula od hokejistů k holkám.

Jenže uběhlo 15 let a já se nestačím divit – kartička Wayna Gretzkého, nejlepšího hokejisty všech dob, se vydražila za 1,29 milionu dolarů, tedy v přepočtu za nějakých bezmála 34 milionů korun. Ve světě ledního hokeje věc dosud nevídaná.

Gretzkého nováčkovská karta z roku 1979 | Foto Heritage Auctions

Jak jsem zjistil záhy, ve srovnání s ostatními sportovními odvětvími je ovšem slavná devětadevadesátka jen chudým příbuzným. LeBron James, Giannis Antetokounmpo, Mickey Mantle, Honus Wagner či Mike Trout – ti všichni strčí Gretzkého hravě do kapsy.

Nováčkovské kartičky obou věhlasných basketbalistů se v minulosti vydražily každá za 1,8 milionu dolarů, v případě trojice úspěšných hráčů MLB museli noví vlastníci vyložit na stůl ještě o poznání víc – konkrétně 2,9, 3,3 a 3,8 milionu.

Jak je možné, že se z nevinné dětské zábavy stal v posledních letech tak výnosný byznys? Co je na oněch kartičkách tak výjimečného? Nedalo mi to a začal jsem se pídit po odpovědích.

„Zrovna na Gretzkého kartě je speciální to, že se jedná o první vydanou kartičku daného hráče, v tomto případě dle většiny odborníků toho nejlepšího,“ objasňuje Martin Hooker z e-shopu Hooker-karty.cz.

„To by samo o sobě sice nebylo až tak jedinečné, protože print run, tedy počet vyrobených kusů, byl tehdy velký. Důležité však je, že karta je zároveň v naprosto skvělém stavu.“

O zbytek se postará sběratelský trh.

Jinými slovy, její majitel s ní musí – řečeno tentokrát bez nadsázky – zacházet v rukavičkách. Kromě toho je ale nutné, aby splňovala i další potřebné parametry.

„Existují společnosti, které se zabývají takzvanou gradací karet, a posuzují mimo jiné čtyři základní kritéria. Jde o rohy, povrch, centrování a hrany. Na základě těchto parametrů volí známky od jedné do deseti.“

„Karta vydražená za takovou cenu má samozřejmě celkovou hodnotu 10. Právě tím je vydražená Gretzkého karta, která se jinak v 80. letech objevovala v boxech celkem běžně, tolik výjimečná. O zbytek se postará sběratelský trh.“

A ten se v poslední dekádě poměrně rozrostl, respektive přivítal zpět ty, kteří se sbíráním kartiček před časem skončili. „U nás v Česku jsme největší boom zažili kolem Nagana,“ přibližuje s odkazem na dobu před dlouhými 22 lety provozovatel webu rhkshop.cz Martin Čepelák. „Hokej tehdy zajímal i lidi, kteří jej běžně nesledovali.“

„O pár roků později si většina těch, jimž na přelomu tisíciletí bylo mezi 12 až 18 lety, našla jiné záliby. Založili vlastní rodiny a se sbíráním kartiček přestali. Jenže teď se pro změnu dostávají do věku, kdy jejich děti odrostly, dotyční jsou lépe zajištění, a tak se ke své dávné zálibě opět vrací,“ vysvětluje.

Výrobci sportovních kartiček berou tento fakt v potaz a ve snaze trumfnout svoji konkurenci neustále přichází s novými a novými nápady, jak vlastní nabídku vyšperkovat. „Opatřují je podpisy, omezují jejich počty a zalisovávají do nich kusy hraných dresů a hokejek, čímž je v očích fanoušků dělají atraktivnějšími,“ přibližuje Hooker.

Většina sběratelů se ke svému dávnému koníčku vrátila z čisté vášně. Najdou se však i tací, kteří jeho prostřednictvím chtějí vydělat velké peníze.

„Dnes je možné sehnat boxy od 1500 korun se 160 kusy karet hráčů NHL až po boxy za 20 tisíc s pouhými pěti kartami. Mohou se tak realizovat nenároční hobby sběratelé, velcí fanoušci hokeje s obrovskými sbírkami, ale také ti, kteří v kouscích kartonku s hokejisty vidí svou investici,“ dodává Hooker.

Na pěkné peníze si přitom můžete přijít i u nás v Česku. „Tak jako za oceánem frčí Gretzky, v našich zeměpisných šířkách má samozřejmě největší hodnotu kartička s Jardou Jágrem. Sice za něj lidé neutrácejí milion dolarů, ale jsou schopni obětovat tisíce, potažmo desetitisíce korun,“ doplňuje Čepelák.

Tušil jsem to a teď sám sebe proklínám. Kartiček se slavnou osmašedesátkou jsem měl víc, za to bych dal ruku do ohně. Třeba by se nyní nějaká uchytila. Kam je jejich osud nakonec zavál, ale nemám nejmenší páru.

Pokud se však řadíte mezi ty, kteří se podobné chyby vyvarovali, najděte si ve svém volnu trochu času, prošmejděte krabice pod postelí nebo ve sklepě a zkuste zapadlé hokejové (či jiné) kartičky najít. Může se mezi nimi ukrývat učiněný poklad.

A pokud ne, alespoň se tak na chvíli vrátíte do dětských let a připomenete si, jak se žilo v době, kdy internety ještě nikdo z nás moc nepoužíval a hokej se hrál po škole za barákem, nikoliv v obýváku na playstationu. Což jsou, na rozdíl od kartiček, vzpomínky k nezaplacení.