Microsoft v lednu oznámil největší akvizici ve své historii. Za necelých sedmdesát miliard dolarů si chce pořídit herní kolos Activision Blizzard, což by byl vůbec největší technologický deal v historii. Nejdřív ale potřebuje souhlas celé řady zemí – a ty se do povolování obří transakce nehrnou. Po osmi měsících ji zatím odklepla pouze Saúdská Arábie.
Activision Blizzard pod křídly Microsoftu by představoval zásadní přerozdělení sil v herním průmyslu. Softwarový gigant by získal populární herní série, jako je Call of Duty nebo Warcraft, což vyvolalo obavy úřadů z omezování konkurence. Například na trhu s herními konzolemi – pokud by se Microsoft rozhodl tyto tituly „syslit“ pro svůj Xbox – by konkurenční PlayStation od Sony ostrouhala.
Britský antimonopolní úřad Competition and Markets Authority (CMA) minulý týden dokončil první fázi svého prověřování dealu. „Obáváme se, že by Microsoft mohl využít své kontroly nad populárními hrami k poškození rivalů, včetně současných i budoucích rivalů na poli herních předplatných a cloud gamingu,“ uvedla Sorcha O’Carroll, která má v CMA na starost fúze.
Úřad připomněl, že Microsoft už má přední herní konzoli (Xbox), cloudovou platformu (Azure) a operační systém pro osobní počítače (Windows), což mu dává značnou konkurenční výhodu. Americký softwarový gigant dostal pět dní na to, aby k výtkám předložil konkrétní návrhy, jinak úřad odstartuje druhou fázi vyšetřování. Během ní hodlá ke sběru interních dokumentů plně využít své zákonné pravomoci.
Prezident Microsoftu Brad Smith v minulosti opakovaně odmítl, že by se hry od Activisionu měly stát exkluzivním zbožím. Nadále budou podle něj dostupné i na konkurenčních platformách.
Na stejná rizika se už začátkem července začali vyptávat i antimonopolní regulátoři Evropské unie. Zástupci Evropské komise se podle serveru Politico scházejí s rivaly Microsoftu a probírají jejich obavy z obří akvizice. Nebo je obesílají s podrobnými dotazníky na toto téma.
Microsoft bude muset přesvědčit skeptiky i na druhé straně oceánu, kde americkou Federální obchodní komisi (FTC) zajímají také poměry v obou firmách. Její předsedkyně Lina Khan v polovině června potvrdila, že komise zkoumá dopad akvizice na pracovníky.
Na Activisionu se v posledních letech negativně podepsaly interní problémy se sexuálním obtěžováním a zneužíváním pozice nadřízených. Loni kvůli tomu čelil státní žalobě a skupina demokratických senátorů proto žádala FTC, aby důkladně prozkoumala, jak navrhovaná dohoda ovlivní zaměstnance a firemní kulturu společnosti Activision.
Převzetí by z Microsoftu udělalo třetí největší herní společnost (podle tržeb) po čínském Tencentu a japonském Sony. Podle původních plánů mělo být převzetí hotovo do června příštího roku.
Dnes ale ve zdárné dotažení akvizice nevěří ani Wall Street. Microsoft nabízí za jednu akcii Activisionu devadesát pět dolarů, ale jejich současný kurz se drží pod osmdesáti dolary za kus. Investoři tak nejspíš kalkulují s tím, že firma tlak regulátorů neustojí.
Pokud však převzetí klapne, tak si akcionáři Activisionu značně polepší. Největším z nich je Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, který ve firmě drží necelých devět procent. Buffett nakoupil prvních 15 milionů kusů akcií už koncem loňského roku, kdy byla jejich cena výrazně nižší.
Microsoft si zatím nejtvrdší boje s regulátory užil před dvaceti lety, kdy mu federální soud kvůli zneužívání dominance operačního systému Windows k vytlačení konkurence nařídil rozdělení společnosti. Tento verdikt se firmě podařilo u odvolacího soudu zvrátit, ale penalizaci neunikla.
V posledních letech se však regulátoři v technologickém sektoru zaměřovali spíš na Amazon, Google či Facebook. Zástupci Microsoftu nepřestávají doufat, že svůj deal dotáhnou. Firma se v případě neúspěšného uzavření akvizice zavázala zaplatit poplatek tři miliardy dolarů.
V rámci technologického sektoru jde o největší transakci v historii – těsně překonává akvizici společnosti EMC, zabývající se ukládáním a správou dat. Tu koupil v roce 2015 výrobce počítačů Dell za zhruba 67 miliard dolarů.
Mimo technologie je největší fúzí sloučení amerických chemických společností Dow Chemical a DuPont za 130 miliard dolarů z roku 2017 a převzetí druhého největšího pivovaru světa SABMiller jeho větším konkurentem Anheuser-Busch InBev v roce 2016 za 104 miliard dolarů.
7. 9. 20224 min
Marek Tomanka
redaktor Forbes Česko
O byznysu píše od roku 2017, kdy z rodné slovenštiny definitivně přesedlal na češtinu. Zajímá ho dění na finančních trzích, technologie a média všeho druhu.
