Zdá se, že utkání mezi Facebookem a americkým regulátorem FTC doslova skončilo dřív, než vůbec začalo. Soudce James Boasberg se přiklonil na stranu společnosti Marka Zuckerberga a celý soudní spor smetl ze stolu.
Agentura FTC, která nese důkazní břemeno, podle soudu nedostatečně vysvětlila, jakým způsobem společnost využívá svého monopolního postavení na poli sociálních sítí. Jako hlavní problém zmínil Boasberg vágní vymezení cílového trhu, na kterém by měl mít Facebook dle agentury FTC více než šedesátiprocentní tržní podíl.
Soudce zamítl i druhou žalobu ze strany státních prokurátorů – na zastavení někdejších akvizic Instagramu a WhatsAppu měl regulatorní orgán času víc než dost již v době jejich oznámení.
Facebook samozřejmě nemá ještě úplně vyhráno. Agentura FTC má nyní třicet dní na to, aby svou žalobu doplnila a lépe definovala. To je však nezáviděníhodný úkol, jelikož se bavíme o trhu sociálních sítí, který má veskrze nejasné kontury.
Selský rozum sice říká, že díky trojkombinaci Facebook – Instagram – WhatsApp je první zmíněný těžce monopolním hráčem, avšak před soudem selské argumentování neobstojí.
Dá se totiž konstatovat – a Facebook to bude určitě ve svých obhajobách podtrhávat –, že konkurencí je mu i YouTube, LinkedIn nebo vlastně dost možná jakékoli médium, které se Zuckerbergovým kolosem zápasí o pozornost a volný čas cílových uživatelů.
Bariéry vstupu zároveň nejsou tak vysoké, jak by se mohlo zdát, což je ostatně vidět z nečekaného čínského vyzyvatele ByteDance a jeho aplikace TikTok.
FTC musí zároveň zápasit s antimonopolními zákony z dob ropných a železničních magnátů, které jsou v dnešním světě nehmotných aktiv a nevymezených trhů zastaralé. Zároveň se v první řadě soustřeďují na ochranu koncového spotřebitele před rostoucími cenami a nižší kvalitou služeb a produktů.
Tady má Facebook, jehož uživatelé za žádnou ze svaté trojice sociálních sítí neplatí, zrcadlově čistý štít. Díky network efektu navíc užitek uživatelů roste spolu s tím, jak je jich víc a víc připojených na jednu síť.
Efekt byl poprvé popsán v souvislosti s telefonem. Pokud mají telefon jen dva lidi na opačné straně světa, jeho koupě vám moc užitku nepřinese. Pokud jej však mají všichni vaši kamarádi, hned je to jiná písnička.
Míč je proto nyní na straně amerických zákonodárců, kteří chystají rovnou šest novel antimonopolních zákonů. Obecně se dá říct, že se zaměřují především na upřednostňování vlastních služeb.
Příkladem budiž Google, který vám při vyhledávání videa jako první nabídne odkaz na YouTube. Hledali byste však video jinde?
Rozumněji zní zákaz nutit klienty využívat vlastní sekundární služby konglomerátu – představte si Amazon, nutící prodejce na svém tržišti, aby pro doručení zboží používali výhradně jeho logistické služby.
Po uveřejnění zprávy skočily akcie Facebooku nahoru o tři procenta a Facebook se tím zařadil do klubu společností s tržní kapitalizací vyšší než bilion dolarů. Se zpožděním tak dorazil na party, na které již byli všichni zbylí členové skupiny FAAMG (Facebook, Amazon, Apple, Microsoft a Google).
I ti se v soudních kontroverzích činí. Apple, momentálně nekorunovaný světový král dosahující tržní kapitalizace 2,3 bilionu dolarů, je uprostřed soudního sporu s herním studiem a distributorem Epic Games, který Apple obvinil ze zneužívání antimonopolního postavení prostřednictvím obchodu App Store.
Podle Epicu na něm Apple vybírá přemrštěné poplatky, ale faktem zůstává, že spolu získají vývojáři přístup k jedné miliardě majitelů iPhonů po celém světě. Google a jeho mateřská společnost Alphabet je pro změnu terčem žaloby amerického ministerstva spravedlnosti, jemuž se nepozdává postavení Googlu v online reklamě a vyhledávání.
A konečně Amazon je za nekalé praktiky žalován generálním prokurátorem za stát Washington.
