Léta řídila lidské zdroje z centrály NN Group v Haagu, nyní už dva roky pracuje jako Chief People Officer ve skupině Home Credit. Zkušená manažerka a jedna z nejvlivnějších žen Česka Renata Mrázová je ale zároveň i matkou dvou dospívajících dcer. 

A v den návratu dětí do škol se Renata Mrázová zamýšlí nad tím, co nám současná krize vzala, a co nám naopak může dát. Byť jde momentálně jen o návrat předškoláků a dětí na prvním stupni, které se vracejí jen rotačně a s povinnostmi pravidelných testů.

Ve svém komentáři Mrázová přemítá nad tím, proč je už roční absence starších dětí ve školách větším problémem, než se možná momentálně zdá. Proč kombinace domácího vzdělávání dětí, pracovních povinností, vysilující denní rutiny a množství často protichůdných informací z médií ovlivňuje i nejvyšší byznys a celou naši společnost. A co se s tím dá dělat? Co může udělat každý z nás?

V současné době se jen málo věcí děje tak, jak jsme byli zvyklí. Svět okolo nás přináší obavy, tlak, otevřený i skrytý stres a také spoustu otazníků. 
Jak mám v těchto dnech zajistit kvalitní výkon v práci? Postarat se při tom o děti? Zároveň se vyznat v informacích, které na mě padají ze všech stran a jsou často plné rozporů? A hlavně, jak se vyrovnat se strachem o zdraví svých nejbližších?

To jsou otázky, které si každý den pokládám jako matka dvou dospívajících dcer a zároveň jako manažerka, která zodpovídá za spokojenost a dobrý výkon desítek tisíc zaměstnanců v Evropě i Asii. A řekla bych, že odpovědi na tyto otázky hledá i řada z vás.

Neznám ideální či dokonalý recept, snažím se však situaci postavit, hledat a prosazovat řešení, která mohou pomoci, byť třeba jen trochu. Nejsem lékařka, neumím léčit příčinu. Nejsem ani psycholog, abych uměla řešit následky. Jsem však zvyklá vyhledávat, třídit a analyzovat informace. Na základě toho, co se děje okolo mě, i na základě svých zkušeností vím, že jak doma, tak v práci nyní hodně trpí naše nitro. 

Sama mám doma dvě teenagerky a vidím, jak těžké to pro ně v současné době je. Ještě před chvilkou to byly malé slečny, nyní se mi před očima mění v dospělé. Jen stěží si umíme představit, v jakém rozpoložení se tato generace mladých lidí nachází a jaký dopad na jejich duši a psychiku tyto měsíce zanechávají. 

Vždyť jako by je někdo na rok zavřel do domácího vězení. Jsou bez kamarádů, spolužáků, bez svých zálib a koníčků. Absolvovala jsem řadu diskusí s odborníky, psychology a pediatry, které mám ve svém okolí, a to, co mi říkali, je děsivé. Vyrůstá tady generace mladých lidí, kteří více a více trpí úzkostmi, osamělostí či depresemi. Je pro ně velmi těžké situaci pojmenovat, vybřednout z apatie, šedi a nudy. 

Čím je současný stav delší, o to víc je potřeba mluvit a snažit se porozumět. A to nejen doma, ale i v práci. Řadě z nás za poslední rok domov a práce prakticky splynuly. Učíme se pracovat jinak, jindy a často i v jiných podmínkách. Z benefitu, kterým home office býval, se stala nutnost, ne každému navíc vyhovuje a ne každý má možnost z domova kvalitně a soustředěně pracovat. Například řada našich asijských kolegů k tomu prostě nemá podmínky, což je pro ně obrovským způsobem stresující.

Co s tím můžeme dělat? Musíme o sebe dbát. Starat se o své zaměstnance, pečovat o týmy. Všichni potřebujeme kvalitní jídlo, kvalitní spánek, pohyb a víc než kdy jindy bychom měli myslet na digitální detox i na spirituální aktivity.

Zodpovědností každého lídra nyní je ukazovat, že všichni jsme zranitelní, je jeho povinností vytvářet prostředí důvěry. Musím mít odvahu inspirovat kolegy v tom, že není selhání, když se člověk necítí dobře, když se mu něco nepovede. Do zaměstnání navíc nastupují mileniálové i generace Z. A pro ně je takový přístup klíčový. 

Být dlouhodobě pod tlakem a ve stresu má vliv na naše psychické i fyzické zdraví, proto je nyní extrémně důležité vytvářet ve firmě kulturu důvěry a pomoci. Poskytnout takové pracovní prostředí, ve kterém se lidé budou cítit příjemně. Ve kterém bude vládnout nálada podpory a pochopení.

Je to důležité pro zaměstnance samotné, je to ale důležité i pro firmu, ve které pracují. Jen takoví lidé, kteří budou dlouhodobě spokojení a v rovnováze, mohou dodávat stabilně výborné pracovní výsledky. Wellbeing je téma, kterému se ve firmě věnujeme dlouhodobě, ale současná situace nás přesvědčila, že snahu je třeba ještě zintenzivnit. 

Řada z nás také řeší, jak v této době skloubit práci a rodinu. Není to jednoduché, to si nebudeme nalhávat. Podle mého názoru může být jedním z řešení snaha dosáhnout rovnováhy. Pouhým tlakem na výsledek – ať už doma, u dětí ve škole, nebo v práci – v současné době můžeme víc pokazit než vylepšit. A to říkám jako manažerka, která je zvyklá výkon měřit a vyhodnocovat za všech okolností. 

Ať si to chceme připustit, či nikoli, jsme nyní v dlouhodobém stresu a tlaku, prožíváme situaci, kterou jsme neznali a ani si ji neuměli představit. Extrémů je kolem nás nyní tolik, že balanc, klidné diskuse o problémech, které nás tíží, empatie, vhodná kombinace duševní a fyzické aktivity jsou podle mého názoru tou vhodnou cestou, která nám může pomoci.