skip to main content
Světový byznys

Holmes v tom nelítá sama. Rychlé dějiny největších korporátních skandálů

From hero to zero? Ani to není dostatečně výstižné, protože na konci není nula, ale nejspíš vězení: Elizabeth Holmes je od pondělí vinna z podvodu a spiknutí a hrozí jí mnohaletý pobyt za mřížemi, čímž by měla končit kauza obří defraudace týkající se společnosti Theranos.

Průkopnicky působící společnost s valuací devět miliard dolarů však není první a ani poslední takovou. Připomeňte si s námi další příběhy, které slibovaly krev, pot a peníze – Holmes ostatně plánovala přelomová vyšetření, k nimž postačí jediná kapka krve. Místo toho po nich zůstaly jen slzy a dluhy.

Enron: A šedesát miliard dolarů je pryč

Reklama

Ani všechny trable spojené s krachem tuzemské Bohemia Energy neposkytují náznak toho, co znamenal podvod svého času obří americké energetické společnosti Enron. Jak pronesl jeden ze skeptičtějších členů vedení: „Naši šéfové věří v alchymii.“

Tou bylo ve zkratce umělé nadhodnocování akcií a falšování účetnictví, z čehož generalita těžila obří bonusy – ale za slupkou bylo prázdno. Špatná rozhodnutí vše jen odstartovala, následovala série podvodů. A v roce 2001 krach.

Ideální je přečíst si knihu Enron: The Smartest Guys in the Room či zhlédnout stejnojmenný film. Ironizující název napovídá pointu. Když vyšla najevo pravda a cena akcie klesla z devadesáti dolarů na pár desítek centů, smazalo to akcionářům přibližně šedesát miliard dolarů.

Wirecard: CEO, který zmizel

Daleko čerstvější skandál z roku 2020, v němž utopili peníze i někteří velcí čeští investoři. V Německu si přitom společnosti Wirecard považovali a viděli v ní cosi jako svůj Apple – než se ukázalo, že 1,9 miliardy dolarů vedených na účtech zkrátka neexistuje. Nebylo tam nic. Zero. Null.

„Kreativní účetnictví“ Wirecardu přitom svého času auditorsky posvětili i kontroloři z Ernst & Young (a následně se za to jejich šéfové veřejně káli). Aby to celé připomínalo seriál La Casa de Papel, někdejší CEO a Rakušan s českými kořeny Jan Marsalek je od roku 2020 na útěku. Jeho stopy byly zaznamenány v Bělorusku, podle některých verzí se skrývá na Filipínách.

„Celkově je to velmi zvláštní člověk, záhadný a posedlý vlastní bezpečností. Nikdy jste si u něj nebyli jistí, jestli je něco skutečné, nebo jen divadlo,“ uvedl pro Financial Times nejmenovaný Marsalkuv spolupracovník.

Reklama

Luckin Coffee: Nepříliš šťastný šálek

Autor textu si na tyto modrobílé nápisy s jelenem v logu vzpomíná ze svých návštěv Číny – a jelikož proběhly v letech 2018 a 2019, tehdy se ještě dostavovala jen kýžená hořkost. Ta možná patří ke kávě, ale tyhle doušky zhořkly nevyžádaně.

V roce 2020 se totiž ukázalo, že šéfové čínského řetězce Luckin Coffee, který měl v Říši středu našlápnuto k pokoření Starbucks, podvádějí zhruba jako skořápkáři u nádraží. Ve třetím a čtvrtém kvartálu roku 2019 nadhodnocovali prodeje až o osmaosmdesát procent například tak, že vystavovali vouchery firmám spojeným se špičkami Luckin Coffee.

Z akcií za padesát dolarů se staly prakticky bezcenné papírky, či spíše jedničky a nuly v aplikacích. A z takového srabu vás nevytáhne ani dvojitý shot espressa.

Volkswagen: Dieselgate, co se prodražila

Tak trochu jiný případ, neboť tady bylo záměrem ušetřit. Ve zkratce, která zjednodušuje komplikované provedení: software Volkswagenu dokázal podvádět při testech, takže TDI motory německé automobilky plnily emisní limity. Jenže když v roce 2015 skandál zvaný Dieselgate propukl, každý domněle uspořený eurocent se nehezky vrátil.

BBC loni odhadovala, že aféra přišla německý koncern na pokutách a kompenzacích na více než třicet miliard liber – tehdejším kurzem přes devadesát miliard korun. Oproti výše uvedeným příkladům alespoň automobilka přijala trest bez výhrad a naopak s přísnou sebekritikou.

„Musíme obnovit důvěru ve firmu i v celý automobilový průmysl,“ pronesl tehdejší šéf koncernu Herbert Diess. Šance k tomu má jistě větší než Jan Marsalek nebo Elizabeth Holmes.

Reklama
Reklama