Závažnější krize než za pandemie. Tak americká televize CNN shrnuje poslední nářky podnikatelů ve Spojených státech, kteří si stěžují na nepředvídatelnou situaci na trhu s ropou a zemním plynem, zdražování komodit i výpadky logistiky způsobené válkou na Blízkém východě. Čeští byznysmeni, kteří v zemi působí, jsou však v hodnocení situace opatrnější.
Právě se slovy o podmínkách horších než během pandemie covidu-19 hodnotí současnou situaci Jack Buffington, ředitel programu o dodavatelském řetězci na Univerzitě v Denveru. Stejná slova použila i nedávná studie amerického Institutu pro řízení dodávek, pro kterou se takto vyjádřili zástupci společností vyrábějících elektroniku.
Podle jejích výsledků se v srpnu tempo růstu amerického zpracovatelského sektoru ve srovnání s červencem sice zpomalilo, rozhodně však nezastavilo. I přesto u šéfů firem převažovala negativní nálada, kterou zmínilo šest z deseti respondentů.
Jedním z jejich hlavních problémů jsou ceny ropy, které se dotýkají všech odvětví – kvůli neustálým výkyvům cen nejsou američtí podnikatelé schopni naplánovat, kolik je bude stát doprava.
Ceny nafty se v USA dostávají i přes 37 korun za litr. V porovnání s Českem toto číslo sice vypadá rozumně, pro Američany je však zdrcující – ještě v lednu tam byly ceny pod dvaceti korunami. Podle webu CNBC navíc zdražuje i zaoceánská doprava či materiály a součástky, bez kterých nemohou některé podniky fungovat.
„Je to hrozné. Prostě se snažím si co nejvíce součástek schovat, protože nevím, jestli je budeme moct sehnat i v budoucnu,“ zmínil pro CNBC Allen Eden, jehož firma vyrábějící průmyslové motorové pily pro zpracování dřeva a kovů trpí kvůli dvojnásobné ceně některých dílů.
Většina z problémů, které dnes podnikatelé ve Spojených státech řeší, má přitom přímou linku ke krokům, které provádí americký prezident Donald Trump.
Cena ropy, pohonných hmot a motorového oleje například stoupá hlavně kvůli jeho útoku na Írán a následným odvetným krokům napadené země, i když částečný podíl na situaci mají i údery Ukrajinců na ruské rafinerie s cílem oslabit ekonomiku agresora.
Dostupnost i ceny logistiky potrápila kromě blokády Hormuzského průlivu Íránem také téměř dvoutýdenní uzavírka přístavu v Šanghaji kvůli sérii tajfunů.
Do toho lodě ohrožují i hútíjští povstalci v Jemenu, kteří se zapojili do války mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci s cenami nepomáhají ani cla, která opět zdražují materiál potřebný pro provoz řady výrobních podniků.
Foto Milan Vrzal
Že by se však jednalo o horší podmínky než za covidu, zatím oslovení čeští podnikatelé nevnímají. „Hodně záleží na odvětví. Volatilita a zvedání cen nafty určitě dodavatelskému řetězci nepomáhají, ale určitě bych neřekl, že je to horší než covid. Možná pro některá odvětví, ale pro e-commerce to není tak dramatické,“ myslí si Jan Bednář, zakladatel společnosti ShipMonk a 45. nejbohatší Čech.
Přestože to vyvíjí tlak na ceny dopravy, podle Bednáře mají dopravci tyto výdaje zabudované do variabilní složky. „Určitě to ale sledujeme, zatím to však není nic extrémně dramatického. Hodně záleží, jak dlouho to bude přetrvávat,“ říká český miliardář.
„Popisovaná situace v logistice ve Spojených státech nemá v tuto chvíli na naši společnost dopad,“ souhlasí i Eva Svobodová ze zbrojní skupiny Colt CZ Group, pro kterou Spojené státy představují jeden z hlavních trhů.
„Situace v americké logistice je dnes skutečně dost napjatá a téma v posledních dnech výrazně rezonuje i v amerických médiích, s přirovnáním bych ale byl trochu opatrnější. Za covidu docházelo místy k úplnému fyzickému zastavení dodavatelských řetězců,“ poukazuje ředitel Linetu v USA Martin Těšitel.
Ať už jsou to podle agentury Reuters nejnižší zářijové zásoby nafty od roku 1982, nejvyšší průměrné ceny nafty v historii země, nebo rostoucí sazby domácí kamionové dopravy, přestože v létě jejich objem klesl, Spojené státy podle něj problémy jasně mají.
„Dnes systém funguje, ale je výrazně dražší a méně předvídatelný než před rokem,“ podotýká šéf ze společnosti, která patří 71. nejbohatšímu muži Česka, Zbyňku Frolíkovi.
Foto Jiří Turek, Jana Jabůrková
Výsledkem všech problémů je podle něj velmi rozkolísaný trh, kde se nabídka přepravní kapacity a poptávka často nepotkávají geograficky ani časově. Proto může být logistika drahá a kapacitně napjatá i v ekonomice, která sama o sobě nyní nijak dramaticky neroste.
„Jsme evropský výrobce, do USA dovážíme relativně velké a těžké výrobky a následně je distribuujeme na obrovském území. Náklady na dopravu nám již překračují plánované finanční objemy i plánovaný procentní podíl na tržbách. Navíc máme dlouhodobé GPO kontrakty, které nám neumožňují zvýšené náklady jednoduše přenést na zákazníka, takže je musíme absorbovat v marži,“ vysvětluje Těšitel.
Dnes proto společnost prověřuje spolupráci s americkým partnerem, který má vlastní logistickou infrastrukturu a významnou flotilu zdravotnické techniky rozmístěnou po celé zemi.
Smyslem je propojit jeho síť s tou Linetu a optimalizovat dopravu hotových výrobků, demo lůžek, předprodejních testovacích zápůjček a servisní logistiku.
„Pokud potřebujeme udělat demo lůžka v nemocnici daleko od Charlotte, může nás samotná logistika celé akce stát v přepočtu klidně kolem osmdesáti tisíc korun. V extrémním případě se dostáváme do absurdní situace, kdy by ekonomicky skoro dávalo větší smysl výrobek zákazníkovi ponechat zadarmo než jej převážet zpět přes půl země,“ přibližuje šéf amerického Linetu.
Současnou situaci proto společnost nevnímá jen jako krátkodobý problém s drahou dopravou. „Spíše nám potvrzuje, že potřebujeme dále budovat odolnější a regionálně řízenou logistiku napříč Severní i Jižní Amerikou. Současná nejistota kolem cel, geopolitiky a cen dopravy tyto úvahy samozřejmě urychluje a nevypadá to na rychlé zlepšení,“ uzavírá Těšitel.
