skip to main content

Hřiště nejen pro architekty. Rozhodnou o budoucnosti hotelu InterContinental garáže, nebo vlivní sousedé?

Nevzhledné vjezdy do podzemních garáží. Právě ty dominují náměstí Miloše Formana, kam ústí nejluxusnější nákupní třída Prahy. Že by si veřejné prostranství na Starém Městě, v srdci památkové rezervace, zasloužilo reprezentativnější podobu?

Na tom se shodneme snadno – vždyť umístit garáž doprostřed obýváku by ve vlastním domě napadlo málokoho. Najít shodu v tom, jak by měl exponovaný prostor před hotelem InterContinental vypadat, je však daleko těžší.

Současní majitelé hotelu, investiční společnost R2G, spravující rodinný majetek miliardářského tria Šlemr, BaudišKučera, loni představili plán na rekonstrukci ikonického hotelu, který kdysi do socialistického Československa vnášel závan Ameriky.

A taky na revitalizaci jeho okolí, které dnes ‚american dream‘ připomíná pramálo.

Reklama

Aktuálně s napětím čekají na verdikt ministerstva kultury, zda se budova dostane na seznam nemovitých kulturních památek. Padnout měl do konce roku, ministerstvo teď ústy své mluvčí Forbes ujistilo, že úřad určitě rozhodne v prvním kvartálu roku letošního.

Hotel si památkovou ochranu jistě zaslouží. Je ikonou brutalistní architektury, která v posledních letech přitahuje zájem odborníků i laiků. Problém je právě s těmi garážemi – podle stavebního úřadu Prahy 1 jsou součástí hotelového celku. Pokud ministerstvo přiřkne hotelu status památky, zakonzervuje tím i stavební podobu garáží a znemožní tak „odklidit“ hyzdící prvek z prostoru a proměnit jej na funkční náměstí.

Vizualizace nové podoby náměstí

„Legislativa je někdy stěží pochopitelná a záludná,“ konstatuje ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková. Její úřad zápis InterContinentalu mezi památky doporučoval už v roce 2015. Když loni ministerstvo kultury zahájilo příslušné správní řízení, vyžádalo si odborné stanovisko NPÚ.

„Garáže nejsou důvodem, proč by měl být hotel zapsán do ústředního seznamu kulturních památek a nebylo by dobré jejich stav v prostoru náměstí památkovou ochranou fixovat. Vzhledem k tomu, že nelze prohlásit za kulturní památku jen část parcely, nám ale nezbylo nic jiného než rozšířit doporučení i o ně,“ vysvětluje Goryczková.

A zde laskavý čtenář naráží na další paradox: přestože aktuální stav nevyhovuje nikomu, návrhy na jeho řešení bývají s humbukem smeteny ze stolu. Jablkem letitého sváru je tak v případě piazzety InterContinentalu další možnost či nemožnost výstavby.

Hotel v roce 2011 | Foto JiKa.bubenic/Wikimedia Commons
Reklama

Už minulý vlastník hotelu, skupina J&T, před ním plánovala postavit sedmipodlažní komerční objekt. A stavět by na náměstí chtěli i současní investoři.

Vedle zpřístupnění hotelové zahrady, protažení bulváru Pařížské až k nábřeží a rozšíření veřejných pobytových míst kolem hotelu o víc než tisíc metrů čtverečních, včlenili architekti do projektu Staroměstské brány také retailový prostor.

Jelikož je atraktivní parcela v centru Prahy logicky předmětem pozornosti různých zájmových skupin i hřištěm pro skórování v komunální politice, kostka se skleněnou fasádou vyvolala negativní ohlasy. Na náměstí z oken navíc vyhlížejí vlivní sousedé: bydlí tu třeba šéf ČEZ Daniel Beneš či dcera majitele vydavatelství Borgis.

„V českém prostředí je to docela typický postoj. Lidé s výstavbou souhlasí, ale jen pokud nebude u nich,“ konstatuje Marek Vácha z Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR).

IPR v návrhu Metropolitního plánu, který by měl vstoupit v platnost do dvou let, definuje prostor jako proluku, na které stavět lze. Dřív tu totiž stávaly domy, zničené za války při ostřelovaní tehdejšího sídla SS na nedaleké Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

„Prostranství dnes jako náměstí beztak nefunguje a řešení Marka Tichého a jeho týmu z TaK architects má potenciál funkčnost veřejného prostoru nakopnout,“ míní Vácha a stejně to vidí i starosta Prahy 1 Petr Hejma, jakkoli se zastupitelstvo centrální městské části těsně před Vánoci usneslo, že část plochy náměstí musí zůstat volná.

Formulace usnesení dává politikům prostor k vyjednávání.

„Pokud zmizí hmota stávajících garáží a investor okolí revitalizuje, jsme ochotni akceptovat, že garáže nahradí jiný objekt,“ upřesňuje Hejma. Formulace usnesení v duchu chytré horákyně dává politikům prostor k vyjednávání, vypadl i striktní limit jednopodlažní zástavby, schválený před dvěma lety minulým zastupitelstvem.

A tady už pozorný čtenář jistě tuší. Pokud ministerstvo kultury zařadí objekt mezi památky i s garážemi, mohou plány snadno vzít zasvé.

Předplatné Forbesu

„Už dnes se k InterContinentalu i jeho okolí chováme jako ke kulturní památce, chránit výduchy garáží je ale opravdu absurdní. O samotný hotel zde nejde,“ argumentuje šéf nových investic R2G Jakub Dyba a dodává, že skupina vnímá jednání ministerstva jako účelové.

Předjímat, jaký postup investor zvolí, pokud památková ochrana znemožní vjezd do garáží posunout, ale Dyba odmítá. Ať už připustíme, že současná situace je výsledkem zákulisního lobbingu (což ministerští úředníci důrazně odmítají), bylo by škoda, kdybychom v tomto případě s vodou vylili z vaničky i dítě.

Tedy kdyby garáže, které nikdo ochraňovat nechce a lukrativní místo v centrum města hyzdí, zmařily šanci na kultivaci jedné z pražských výkladních skříní.

Reklama
Reklama