Je-li ve víně pravda, tohle víno může chutnat hodně trpce. Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa podepsal zákon, který umožňuje vyvlastnění půdy státem bez náhrady. Mohlo by to mít negativní dopad na mnohé, i na Daniela Pešata, který v zemi vyrábí víno. On však tvrdí: „Nikdy sice nevíte, co přinese budoucnost, ale velké obavy zatím nemám.“

Mladý muž ze Zlína má vinice ve vyhlášené oblasti Stellenbosch a na nich produkuje velmi ceněná vína. Jeho My Story zařadil předloni prestižní magazín Decanter do výběru nejlepších světových Cabernetů Sauvignon a v hodnocení Decanter World Wine Awards mu udělil vynikajících 96 bodů ze 97.

Na My Story navázal Daniel Pešat dalším vínem, které si v anglickém názvu nese slovo příběh, tentokrát My Tale. Pokud však dojde k využívání prezidentem podepsaného zákona, mohla by být jeho byznysová story v africké zemi ohrožena, pohádka nemusí mít šťastný konec.

Podle velmi kontroverzního kusu legislativy může stát zabavit soukromé pozemky bez jakékoli kompenzace původnímu majiteli. Krajně spornými a podle západních měřítek nepřípustnými prostředky tak má dojít k narovnání vlastnických vztahů, neboť černoši drží v JAR i po třiceti letech od konce rasistického apartheidu jen zlomek zemědělské půdy, konkrétně čtyři procenta.

Pokud by byl zákon uplatňován v praxi, jeho dopady by byly pro tamní byznysové prostředí masivní, revoluční a drtivé. „Já ale mluvil nejen s lidmi z mého oboru, tedy s vinaři, mluvil jsem i s developery a podobně. A všichni jsou v klidu,“ říká Daniel Pešat.

V Jihoafrické republice totiž – jak Pešat zjistil – považují podpis prezidenta pod zákonem, který parlament schválil už v roce 2019, hlavně za snahu o zastavení klesající popularity vládnoucí strany ANC. Tato strana je i prezidentovou partají a v současnosti čelí nespokojenosti voličů s pomalým tempem reforem.

Zřejmě proto oprášil Cyril Ramaphosa zákon, který mu po ratifikaci parlamentem ležel na stole více než pět let. Zřejmě proto nyní zvedl dlouho odloženou kartu. ANC není aktuálně u veřejnosti tak dominantní jako dřív a prezident zákon podle místních vinařů a farmářů podepsal, aby se jí vrátily preference.

Tyto úvahy potvrzuje i skutečnost, že zatímco ANC čerstvý zákon oslavuje jako významný milník v transformaci země, někteří členové koaliční vlády z ostatních stran otevřeně mluví o tom, že jej napadnou u soudu.

Nemyslím, že by někdo takový extrém v Jihoafrické republice připustil.

Z domovského Zlína, kde mají s otcem vinotéku a v ní i luxusní tekuté poklady, vyrazí Daniel Pešat do Jižní Afriky za pár dní. Vzhledem ke svému byznysu tráví v zemi pravidelně podstatnou část roku a pochopitelně v ní má i dost přátel a známých.

Ti v účinnost zákona podle Pešata nevěří rovněž proto, že mají před očima memento z relativně nedávné minulosti: v roce 2000 rozpoutal autoritářský prezident Zimbabwe Robert Mugabe vyvlastnění půdy a majetku bělošských farmářů a tím jednoznačně nasměroval zemi ke katastrofě. Finančně ji přestaly podporovat západní státy a přišla hluboká a vleklá hospodářská krize.

Daniel Pešat navíc může přidat zkušenost rodné země. Logicky nepamatuje dobu, kdy se v Československu z rozhodnutí strany a taktéž „ve jménu dobra“ loupily pozemky a statky, což dopadlo totální devastací a pohromou, nicméně tuhle paralelu vnímá: „A nemyslím, že by někdo takový extrém v Jihoafrické republice připustil.“

info Foto Tomáš Škoda
Foto Tomáš Škoda

Veden optimismem, že se v jeho druhém domově žádné tragické drama neodehraje, vylepšuje Pešat vlastní vinohrady, aby dosáhl ještě špičkovějšího vína. Je přesvědčen, že pokud bude s tím, co má k dispozici, šikovně pracovat, vytáhne z hroznů ještě větší kvalitu než doposud.

K tomu chce Daniel Pešat využívat i umělou inteligenci, aby s její pomocí sbíral data a věděl o vinohradu co nejvíc. Z jeho kroků je patrné, že budoucnost vidí ve světlých barvách. Ostatně v Jižní Africe je nyní léto a hrozny dozrávají. A talentovaný vinař proto hlásí: „Letošní úroda vypadá dost slibně, tak nám držte palce!“