skip to main content
Dobrá karma

Humanitární linka Praha–Kyjev. Jak vypadá cesta na trati s českou pomocí Ukrajině

Je krátce po půlnoci a zašlý peron jinak malebného nádraží Przemyśl Główny se po pár hodinách čekání začíná konečně plnit davy lidí. Vlak, který je sem přivezl ze Lvova, se na ukrajinské straně opozdil kvůli poruše.

Atmosféra na místě je ale klidná. Do čekající žluté soupravy, která spíše než do nížin na polsko-ukrajinském pomezí dosud mířila k členitému pobřeží Jaderského moře, postupně přestupují stovky cestujících. Převažují ženy a děti. Uprchlíci před ruskou agresí.

Ten obrázek je z jistého pohledu uspokojivější než pohled na víc než poloprázdný vlak v době plánovaného odjezdu. Zatímco v tu dobu seděly v sotva dvou vagonech nižší desítky osob, další vlak, který měl do stanice už před čtyřmi hodinami dovést zhruba 1700 osob, se zasekl někde v půli cesty mezi ukrajinským Lvovem a polským Přemyšlem.

Ti z nich, kteří mají namířeno do Prahy, ale i jiných českých a polských měst, kde souprava staví, postupně zaplňují volná místa. Zastávky jsou následující: Řešov, Krakov, Katovice, Ostrava, Olomouc, Pardubice a na závěr ona avizovaná Praha. Přesný čas příjezdu lze ale odhadnout jen stěží. V tomto směru totiž vlak absolvuje svou cestu vůbec poprvé.

Z Prahy na samou hranici válkou zmítané země souprava vyrazila o den dříve, aby na místo dopravila – vedle několika málo cestujících v deseti vozech určených pro osobní přepravu – sedm nákladních vagonů plných trvanlivých potravin, hygienických potřeb, léků, ale i spacáků, dek a dalších potřeb. Tyto vagony se nyní do Česka vracejí prázdné.

Foto Milan Votypka

Humanitární vlakový most mezi válkou zasaženou Ukrajinou a Českem se přitom podařilo vybudovat v horizontu pouhých desítek hodin v návaznosti na plánovanou spolupráci mezi Ukrajinskými železnicemi a RegioJetem. V jejím rámci se počítalo se spuštěním pravidelné linky do Lvova od léta 2022.

Ještě o víkendu, tedy jen pár dní po zahájení ruského útoku, se majiteli největší českého soukromého železničního dopravce Radimu Jančurovi ozvali představitelé ukrajinského dopravce s prosbou o pomoc pro Kyjev. Hlavnímu městu Ukrajiny hrozil zásadní nedostatek surovin.

„Jejich nápad byl, že spustíme osobní vlaky už dneska a že budeme vozit na sedačkách potravinovou pomoc v balíčcích,“ vysvětluje Jančura. Jako vhodnější řešení se ukázalo využití speciálních nákladních vagonů, které budou zapřaženy za deset vozů pro osobní přepravu. Ty soukromému dopravci zapůjčily ČD Cargo a rakouské Rail Cargo Austria, přičemž každý z nichž má kapacitu šedesát palet nákladu.

Železniční společnost spojila síly také s neziskovou organizací Člověk v tísni, která má plně na starosti právě zmíněný humanitární náklad. Té se podařilo prakticky během jediného dne naplnit vagony čtyřmi stovkami palet humanitární pomoci, a to za podpory českých i mezinárodních firem.

Připojila se například Alza, Rohlík.cz, Mall.cz, Mana nebo německé Rewe, drogerie Teta, Benu, For Camping, Pastee a Hervis. Přispělo také několik desítek tisíc drobných dárců. Veřejná sbírka SOS Ukrajina, kterou organizace uspořádala, přitom k dnešnímu dni vybrala už přes miliardu korun.

„Logistické a bezpečnostní problémy nám doposud bránily do země dopravovat více humanitární pomoci, potřeby jsou obrovské,“ uvedl v den odjezdu ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek.

„Společný projekt využití vlaků s přeložením na Ukrajinské železnice a rozvoz do různých míst v napadené zemi je skvělý, a pokud se rozjede naplno, bude znamenat stovky a stovky tun a to už je skutečně významná pomoc,“ pochvaloval si celou spolupráci.

Předplatné Forbesu
DoDo
Forbes 7/2022

Pozdní noční hodiny, kdy český vlak z Přemyšlu vyrážel, s sebou zákonitě přinesly únavu, patrnou na mnohých cestujících, kteří za sebou měli dlouhou a náročnou cestu. Někteří plně využili možnosti spacího kupé, další doplnili potřebné síly teplým jídlem a pitím, které bezplatně nabízel personál vlaku.

Ostatně, zdarma byla i samotná jízdenka – s výjimkou symbolické ceny v online rezervačním systému RegioJetu v hodnotě dvou korun. Podle Jančury totiž jeho současné nastavení neakceptuje nulové částky. Místo ve vlaku by však mělo být možné zarezervovat bezplatně skrze e-mail anebo zkrátka stačí jen nastoupit a usadit se na neobsazená místa bez rezervací.

Reklama

Nádraží v hraničním městě přivítá podobných vlaků za den několik. Odtud pak mnozí ukrajinští uprchlíci plynule pokračují dále na západ. Svůj čtvrtý humanitární spoj odsud v pátek 4. března poprvé vypravějí také České dráhy, které už několik dní operují i za slovensko-ukrajinskou hranicí.

Jako dočasné útočiště pak nádraží v Přemyšlu slouží těm, kteří teprve čekají na příjezd svého vlaku nebo jim v odjezdu brání jiné okolnosti. Jsou zde pro ně přichystány deky, lehátka i teplé jídlo.

Co do velikosti a množství lidí je však checkpoint na přemyšlovském nádraží výrazně menším sourozencem toho, který se nachází v blízkosti dálničního přechodu u obce Korczowa, kde zabírá plochu logistické haly polské maloobchodní sítě Biedronka.

Nedostatečné spojení se zhruba čtyřicet kilometrů vzdálenou železniční stanicí se přitom český dopravce chystá co nejdříve vynahradit s využitím jednoho ze svých žlutých autobusů. Lidé by tak měli mít možnost nasednout na některý z humanitárních vlaků různých společností, kterých do Přemyšlu míří každý den několik.

Pokud vše bude pokračovat jako dosud, měl by žlutý vlak společnosti RegioJet vyrážet z pražského hlavního nádraží a pomocí navazujícího vlaku ukrajinských drah pak dále do Lvova každý den – stejně jako v opačném směru. Nákladní vagony připojené na konec soupravy, jejichž humanitární náklad má zamířit přímo do Kyjeva, pak obden.

Změnu souprav na polských hranicích si kromě skutečnosti, že za nimi zuří válečný konflikt, žádá také odlišný rozchod ukrajinských kolejí. Z celkových zhruba čtyř set osob, které vlakem RegioJet vyrazily dál od polsko-ukrajinských hranic, přitom na území České republiky doputovalo pouze 75 lidí.

Většina zamířila do Prahy.

Ostatní zvolili za cílovou stanici malopolský Krakov, odkud případně dále putovali do dalších koutů Polska. Například v Ostravě, která byla první zastávkou na českém území, vystoupila pouze jedna tříčlenná rodina, která by zde podle všeho měla mít své rodinné příslušníky. Naopak osob, které nemají v Česku nikoho blízkého, k nám vlakem doputovalo osmnáct.

Naprostá většina nově příchozích přitom zamířila do Prahy, kam dorazili dnes po dvanácté hodině. Radim Jančura po příjezdu přiznal, že se nejméně třikrát během cesty obával selhání celého plánu. První ze zásadních problémů podle něj nastal ve chvíli, kdy mělo dojít k překládce humanitárního nákladu z českých na ukrajinské vozy.

„Společnost PKP Cargo nám řekla, že nám je nepřeloží. Že dostali zákaz z Varšavy. Nebýt ukrajinské ambasády, která zasáhla a dohodla se s polským vedením, zaseklo by se to,“ podotýká majitel RegioJetu. Domnívá se přitom, že příčinou potíží by mohly být vzájemné spory, které český dopravce s polskou stranou dlouhodobě vede.

„Druhý problém nastal, když náš vlak pár hodin před odjezdem vůbec neexistoval na odjezdových tabulích. Lidé, kterých bylo tou dobou na nádraží pár stovek, tak neměli vůbec žádnou informaci o tom, že nějaký vlak do Prahy vůbec jede,“ popisuje Jančura.

A podobně tomu bylo i do třetice, kdy na příjezdové ceduli zcela chyběl také zpožděný vlak ze Lvova. Naštěstí se ale na peronu objevil chlapec v doprovodu českých dobrovolníků, který posádku RegioJetu upozornil, že jeho maminka jede ve vlaku zaseknutém někde mezi Lvovem a Přemyšlem.

Díky dětské duchapřítomnosti nakonec český vlak opustil výchozí stanici téměř plný.

Cesta, kterou k polsko-ukrajinské hranici včera absolvoval první ze žlutých vlaků RegioJet, posloužila jako sonda, co by bylo možné zlepšit. Což platí i pro samotného dopravce – jako příklad Jančura uvádí záměr v brzké době oslovit větší počet dobrovolníků, kteří by pomohli s odbavením a obsluhou stovek cestujících utíkajících před válkou.

V pořadí druhý vlak soukromého dopravce by přitom měl ze železniční stanice Przemyśl Główny vyrazit ještě ve čtvrtek 3. března. V opačném směru pak RegioJet spolu s Člověkem v tísni plánují dnes vypravit dalších deset nákladních vagonů plných humanitárního nákladu do srdce bránící se Ukrajiny.