Krize je vždy příležitostí. Zejména pro silné hráče a zavedené nadnárodní značky. Platí to i pro luxusní pražské hotely, které poslední rok a půl zažívají zběsilou jízdu na housenkové dráze.

V letošním červnu nepřesáhla průměrná obsazenost pražských hotelů 13,5 procenta a tomu odpovídají i ceny. Propadly se hluboko do suterénu. Pokoj v mnoha pětihvězdičkových hotelích tak o prázdninách vyjde pod dva tisíce korun na noc.

„Rozjezd turismu je odvislý od plného otevření leteckého provozu, který je pořád utlumen. Všechny indicie však nasvědčují tomu, že motivace klientům nechybí, a jakmile se opatření rozvolní, trh se zotaví,“ míní David Nath, který v poradenské společnosti Cushman & Wakefield vede hotelový tým pro střední a východní Evropu.

Svá slova opírá o čísla z loňské letní sezony, kde se obsazenost pražských hotelů vyšplhala na 22 procent. Což se sice nezdá jako mnoho, ale ve srovnání se zbytkem Evropy jde o optimistická čísla: v Říme to bylo necelých dvanáct procent, v Bruselu či Budapešti pak ani ne patnáct procent, Londýn naproti tomu hlásil podobné výsledky jako Praha.

Víru v lepší budoucnost neztrácejí ani investoři, přestože s meziročním nárůstem turistů o 330 tisíc, který před covidovou krizí predikovali analytici z Delloitte, dnes nepočítají ani zarytí optimisté.  

V metropoli bez turistů navzdory tomu naplno běží přestavby několika nových pětihvězdičkových hotelů pod záštitou prémiových značek. V nadcházejících dvou letech by v Praze měly své pobočky otevřít ikony jako Hyatt, Ritzz Carlton či Fairmont.

Některé z nich se po možnosti vstupu do Prahy poohlíží už léta, chyběly však vhodné příležitosti ve vhodných lokalitách. Na reputaci české metropole a zdejších hotelových výnosech se negativně podepsala i minulá krize, kdy se podle odborného serveru Hospitality Net ceny propadly nejvýrazněji o celých 26 procent. V Evropě zaznamenal srovnatelný pokles Hamburk a ještě dramatičtěji klesly ceny pouze v Reykjavíku (o 36 procent).

I proto je v Praze málo toho nejluxusnějšího ubytování. „V Praze má pětihvězdičkový rating pouze 3,6 procenta hotelových lůžek,“ vysvětluje Nath z Cushman & Wakefield.

Ve Vídni je to přitom lehce přes šest procent, Budapešť nebo Varšava disponují oproti Praze zhruba dvojnásobkem lůžek s nejvyšším ratingem a v západních metropolích je podíl nejluxusnějšího segmentu obvykle dvouciferný. „Ve Varšavě jsou však aktuálně ve výstavbě projekty, které kapacitu navýší až na 33 procent,“ upřesňuje Nath.

Novou konkurenci v české metropoli vítá i Martin Dell, ředitel Four Season Praha, řetězce, který na zdejším trhu operuje už dvacet let a dosud si držel poměrně výsadní postavení. „Širší konkurence zvýší standardy služeb obecně, zvedne hodnotu destinace a přiláká do Prahy bonitnější klientelu,“ shrnuje benefity Dell.

Česká metropole by však podle něj především potřebovala vizi pro další rozvoj destinační turistiky. „Praha má vysoké hodnocení kvůli památkám, čistotě a bezpečnosti. Chybí tady ale velké eventy, kvůli kterým by se zajímavá klientela chtěla vracet opakovaně,“ míní šéf nejluxusnějšího pražského hotelu.

Co se tedy v hlavním městě chystá?

Andaz Prague (Hyatt)

Nejblíže k otevření má Andaz Prague, který plánuje už od příštího jara provozovat americká hotelová síť Hyatt (Andaz je nejvyšší řada řetězce). Přestavbu Cukrovarnického paláce na luxusní hotel plánovala už před deseti lety investiční skupina J&T, po vypuknutí finanční krize však ze záměru sešlo.

Do památkově citlivé rekonstrukce se nyní pustila rakouská společnost UBM Development, která už má za sebou třicítku hotelových projektů po Evropě. A podle šéfa české pobočky UBM už další zpoždění nehrozí.

„Pro celou korporaci je Andaz Prague výkladní skříní. Hyatt si lokality pečlivě vybírá a po celé Evropě má jen čtyři hotely. Praha bude po Vídni, Mnichově, Londýně a Amsterodamu pátou,“ říká Josef Wiedermann.

Podle Wiedermanna pandemie nijak neovlivnila původní koncept rekonstrukce, stále se počítá se 175 pokoji, rozsáhlým konferenčním zázemím i wellness centrem. A věří, že načasováním se hotel strefí do přílivu turistů po pandemii.

W hotels (Marriott)

Secesní hotel Evropa na Václavském náměstí před více než dvěma lety prodala společnost Prague Prime Home Management skupiny Julius Meinl podnikateli Feridu Nasrovi, zakladateli cestovky Exim Tours. Součástí projektu už byla smlouva s budoucím provozovatelem, značkou W, která patří pod Marriott a která má v Evropě zatím pouze devět ze svých 68 hotelů.

Evropa měla po rekonstrukci podle původních plánů otevírat už letos na podzim, koronavirová pandemie i obtíže spojené se složitou stavební parcelou a restaurátorskými pracemi však termín otevření posunuly až na druhou půli roku 2022.

Původem tuniský podnikatel tvrdí, že se snaží především zachovat původní prvorepublikovou atmosféru hotelu, odkud například před válkou řídil záchranu židovských dětí Nicolas Winton.

„Chci, aby to byl opět nejluxusnější hotel ve střední Evropě, ale zároveň místo, kam si kdokoli dojde na kávu. Dlužím to Praze,“ říká Nasr. A dodává, že k původní podobě by se měla vrátit zdejší tradiční dvoupatrová kavárna. K ní přibude několik stylových barů.

Golden Prague Hotel (Fairmont)

V lednu 2023 by měl první hosty přivítat i bývalý hotel Intercontinental. Spíš než koronavirus tady plány investorů ohrožovaly protesty místních lidí proti plánovaným stavebním záměrům, aktuálně se však zdá, že se podařilo najít kompromis a úředníci dali projektu zelenou.

Investiční společnost R2G, která spravuje rodinný majetek Oldřicha Šlemra, Pavla Baudiše a Eduarda Kučery, se na provozu před dvěma lety dohodla s řetězcem Fairmont.

„Jejich filozofie není založená na opulentním luxusu, reprezentují spíše smart luxury styl, který přitahuje nejnáročnější sofistikovanou klientelu i celebrity,“ říká zástupce investorů ze skupiny R2G Jakub Dyba. „Hotely ze sítě Fairmont bývají nezřídka centrem společenského a kulturního života, třeba ve švýcarském Montreaux místní Fairmont pořádá nejvýznamnější jazzový festival v zemi. Pro Prahu máme připravený filmově divadelní koncept,“ dodává.

Dalším pilířem měl být výjimečný gastro koncept s pěti restauracemi. Důležitým kritériem při výběru provozovatele byl podle Dyby i respekt k duchu oceňované brutalistní stavby.

„Interiérový design navazuje na původní vzhled interiéru, vrátí se do něj řada zrekonstruovaných původních prvků,“ říká a dodává, že investoři ke spolupráci vyzvali plejádu špičkových českých designových značek. „Je pro nás důležité, aby si hotel uchoval českého ducha a aby host na každém pokoji našel nějakou českou stopu,“ tvrdí Dyba.

R2G hotel koupila za 225 milionů eur. Obnova budovy včetně okolního veřejného prostoru je bude stát dalších 100 milionů eur.

Almanac

Na rok 2023 je zatím stále plánováno otevření pražského přírůstku do řetězce Almanac, který je mezi velkými nadnárodními značkami benjamínkem. Vlastníkem je rakouská developerská skupina WSF Group, které aktuálně patří sedm luxusních evropských hotelů, mezi nimi i pražský Alcron.

Plánovanou renovaci stávajících a přestavbu dalších hotelů sdružených do nové butikové sítě však zbrzdila minulá finanční krize. První hotel pod značkou Almanac tak WSF Group otevřela až v roce 2018 v Barceloně. Po pandemii by vedle Prahy měly přibýt další hotely ve Vídni a v Budapešti.

Hlavní devízou Almanac Prague bude rozsáhlé Vital centrum, které hostům nabídne zdravotní a wellness procedury na velkorysých 1 500 metrech čtverečních. Dle dostupných informací investor momentálně řeší financování projektu.

Ritz Carlton

K závěru se možná blíží i nekonečný příběh přestavby osmi historických domů kousek od Staroměstského náměstí na hotel nesoucí zvučné jméno, které je ve světě synonymem luxusu – Ritz Carlton.

Ogi Jakšič, šéf investorské společnosti Akroterion tvrdí, že v Praze otevře nejpozději v roce 2023. Začít s přestavbou se mělo už v roce 2014, kdy Akroterion získal stavební povolení a kladné stanovisko odboru pražské památkové péče. Projekt se však nelíbil Národnímu památkovému ústavu, protože s výstavbou hotelu zaniknou nájemní byty.

Město před čtyřmi lety investorovi vypovědělo nájemní smlouvy na čtyři ze zmíněných domů (zbytek nemovitostí patří Akroterion), které měly do městské kasy přinést do roku 2081 zhruba miliardu korun. V roce 2018 však radnice smlouvu znovu obnovila a nyní Jakšič tvrdí, že projekt běží dle plánů.