Inflace v eurozóně v srpnu výrazně zrychlila. Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 3,3 procenta, zatímco v červenci činil 2,9 procenta. Cenový růst se tak dostal na nejvyšší úroveň za přibližně poslední tři roky. Vyplývá to z předběžného odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat.
Za zrychlením inflace stojí především energie. Jejich ceny byly v srpnu meziročně vyšší o 14,3 procenta. K růstu cen energií přispívá konflikt na Blízkém východě, který v posledních měsících výrazně ovlivnil ceny ropy a zemního plynu.
Nová data zároveň posilují očekávání, že Evropská centrální banka bude v září pokračovat ve zpřísňování měnové politiky. Podle agentury Reuters by mohla příští týden přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, aby dostala inflaci zpět pod kontrolu.
Růst cen v eurozóně se nad dvouprocentní inflační cíl Evropské centrální banky drží už několik měsíců. Centrální banka v červnu zvýšila úrokové sazby poprvé po téměř třech letech. Její klíčová depozitní sazba tehdy vzrostla o čtvrt procentního bodu na 2,25 procenta.
V červenci Evropská centrální banka sazby ponechala beze změny. O jejich dalším nastavení bude rozhodovat příští týden a trh podle současných očekávání počítá s dalším zvýšením o čtvrt procentního bodu.
Obavy z výraznějšího růstu inflace nicméně částečně tlumí vývoj takzvané jádrové inflace. Ta nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin a v srpnu se snížila na 2,4 procenta z červencových dva a půl procenta.
„Přetrvává řada inflačních rizik, jádrová inflace ale šest měsíců po začátku konfliktu na Blízkém východě zůstává překvapivě mírná,“ uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING.
Upozornil, že jádrová inflace se v srpnu nacházela na stejné úrovni jako v únoru, tedy před začátkem konfliktu. „Výrazný přesun zvýšených nákladů na energie do cen ostatního zboží zatím nenastal,“ dodal.
Podle Colijna ale nelze v dalších měsících vyloučit opětovné zesílení cenových tlaků.
„Ceny energií by se mohly ještě zvýšit, na dodavatelské řetězce mají negativní vliv sucha a ekonomika si stále vede poměrně dobře, což usnadňuje přenos vyšších nákladů na zákazníky,“ uvedl. Poukázal rovněž na známky zrychlujícího růstu mezd.
V České republice byla inflace v červenci podstatně nižší než v eurozóně. Podle údajů Českého statistického úřadu meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil z červnových jedna a půl procenta na 1,7 procenta. Předběžná data za srpen Český statistický úřad zveřejní v pátek.
Také Česká národní banka letos přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb. V červnu základní sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Na následujícím zasedání začátkem srpna už sazby nezměnila.
