Intel chce z nového prodeje akcií získat dvacet miliard dolarů. Výrobce čipů navýšil původně oznámenou nabídku o pět miliard dolarů a cenu stanovil na devadesát pět dolarů za akcii. Firma tak využívá výrazného růstu své akcie k získání kapitálu, který potřebuje pro další expanzi.
Intel nabídne celkem 210 526 315 kmenových akcií. Upisovatelé navíc dostali třicetidenní opci na nákup dalších až 31 578 947 akcií za stejnou veřejnou nabídkovou cenu, sníženou o příslušné slevy pro upisovatele.
Nabídka se má uzavřít 12. srpna. Pokud upisovatelé svou opci na další akcie nevyužijí, měl by čistý výnos pro Intel dosáhnout přibližně 19,7 miliardy dolarů po odečtení poplatků, provizí a dalších nákladů spojených s emisí.
Společnost plánuje peníze využít pro obecné firemní účely, včetně kapitálových výdajů a provozního kapitálu.
Pro Intel jde o významný zdroj financování v době, kdy se snaží výrazně rozšířit své výrobní kapacity a posílit pozici na trhu smluvní výroby čipů. Akcie společnosti přitom letos výrazně posílily.
Ještě 10. srpna titul odepsal více než čtyři procenta a uzavřel na 97,52 dolaru. Od začátku roku ale jeho hodnota téměř ztrojnásobila. Intel tak výkonností překonal konkurenční AMD i Nvidii a také Philadelphia Semiconductor Index, který za stejné období vzrostl téměř o sedmdesát pět procent.
Cena devadesát pět dolarů za akcii v nové nabídce představuje zhruba 2,6procentní diskont vůči předchozí uzavírací ceně. Právě rychlý růst akcií podle analytiků zvýšil pravděpodobnost, že Intel přistoupí k emisi nových akcií a získá tak peníze na své expanzní plány.
„Jako kapitálově náročná společnost, která výrazně poškodila vlastní rozvahu a vyhlídky tím, že se zaměřovala spíše na finanční inženýrství než na fyzické inženýrství, dává smysl, aby Intel získal peníze, zejména po pětinásobném růstu ceny akcií od loňského srpna,“ uvedl Russ Mould, investiční ředitel britské investiční platformy AJ Bell agentuře The Strait Times.
Společnost, která byla v minulosti dominantním hráčem světového polovodičového průmyslu, nyní investuje miliardy do nových výrobních závodů a pokročilých technologií pouzdření čipů. Jejím cílem je konkurovat lídrům smluvní výroby, především tchajwanské společnosti TSMC.
Růst poptávky spojený s umělou inteligencí navíc vytváří tlak na výrobní kapacity Intelu. Posun směrem k AI agentům zvýšil poptávku po centrálních procesorech natolik, že Intel v červenci zvýšil odhad kapitálových výdajů pro letošní rok z původních osmnácti miliard na dvacet miliard dolarů.
Další důležitou součástí strategie je výrobní proces Intel 14A. Společnost se zavázala zahájit velkoobjemovou výrobu čipů využívajících tuto technologii v roce 2028. Ještě dříve přitom varovala, že projekt může odložit, pokud se jí nepodaří získat významného externího zákazníka.
Její foundry divize mezitím získala Teslu jako zákazníka pro 14A. Naděje na dalšího velkého klienta posílila také poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že Apple bude vyrábět procesory s Intelem. Ani Apple ani Intel však tuto informaci nepotvrdily.
Intel v červenci rovněž oznámil investici ve výši 5 miliard eur do modernizace a rozšíření výroby čipů v Irsku. Projekt představuje více než čtvrtinu plánovaných kapitálových výdajů společnosti pro rok 2026.
Na nabídce akcií se jako společný hlavní manažer podílejí J.P. Morgan, Goldman Sachs, Morgan Stanley a Citigroup. Dalšími hlavními manažery jsou Barclays, BofA Securities, BNP Paribas, Credit Agricole CIB, Deutsche Bank Securities, Mizuho, RBC Capital Markets, TD Securities, Wells Fargo Securities a Cantor.
Intel tak získává nový kapitál v klíčovém okamžiku své snahy o návrat mezi nejvýznamnější výrobce čipů a zároveň o vybudování vlastní rozsáhlé foundry infrastruktury.
