skip to main content
Investice

Viva la inflace? Češi díky ní lépe rozumějí investicím, učí se především mladí a ženy

Krize prý naučila Dalibora housti. Ta současná, nesoucí se v duchu téměř patnáctiprocentní inflace, zase učí Čechy investovat. Oproti datům z loňského podzimu se investiční gramotnost Čechů zlepšila o procento, avšak mladá generace si v investicích vede dokonce o 6,2 procenta lépe.

Data vyplývají z Indexu investiční gramotnosti, za nímž stojí investiční platforma Portu. V průzkumu vypracovaném agenturou IPSOS poskytlo odpovědi přes tisíc Čechů a jde o dosud nejrozsáhlejší vhled do povědomí tuzemské populace o světě investic.

„Současná situace na trzích a v ekonomice nutí lidi více přemýšlet, jak nakládat se svými investičními prostředky. Lidé tak více shánějí informace, obracejí se pro radu a obecně své investice více řeší. To je alespoň jedna z mála pozitivních věcí na současné situaci,“ konstatuje výsledky Jiří Kovařík, ředitel externí komunikace a obchodu Burzy cenných papírů Praha.

„Vysvětlujeme si to tím, že se víc mluví o inflaci, drahý benzin se zkrátka týká všech,“ přikyvuje Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu. „Dříve se lidé v oblasti investic poměřovali s jinými investory. Dnes jsme všichni na stejné lodi, máme zde patnáctiprocentní inflaci a všichni se snaží o své peníze prostě nepřijít,“ komentuje situaci.

I proto je podle něj nárůst investiční gramotnosti nejzřetelnější u mladých mezi osmnácti a pětatřiceti lety, tedy generace ypsilon a zet. „Jsou to lidé, kteří často nemají vysoké úspory, mohou mít problém vyjít s penězi, řeší hypotéky. V období obrovské inflace se proto musí o peníze více zajímat, a možná právě proto roste i jejich investiční gramotnost,“ domnívá se Krejčí.

Zatímco schopnosti Čechů investovat se za několik měsíců zlepšily, o jejich investičním sebevědomí to neplatí. Dvě třetiny lidí si nevěří a nejvíce o sobě pochybují lidé mezi padesáti čtyřmi a šedesáti pěti lety. Naopak mladí do pětatřiceti si věří nejvíc.

Reklama

Zároveň se v průzkumu projevil Dunningův–Krugerův jev: amatérští investoři, kteří se považují za velmi zkušené, se svými znalostmi umístili na předposledním místě. V průzkumu si tak vedli jen o něco lépe než ti, kteří se označili za zcela nezkušené.

Celkově nejméně si věří ženy: za zcela nezkušené investorky se považuje dvaačtyřicet procent z nich, zatímco u mužů je to pouhá polovina. Vedle mladých přitom právě investorky táhnou index gramotnosti zdaleka nejvíc – jejich schopnosti v oblasti investování se od podzimu zlepšily v průměru o čtyři procenta.

Mladí spoléhají na historickou výkonnost.

Polovina Čechů se v oblasti investic rozhoduje na základě minulých výnosů. Své peníze tedy vkládají do titulů, kterým se dařilo v minulosti. Málo z nich si však uvědomuje, že investice nerostou kontinuálně, jako třeba výnosy na spořicím účtu. Vůbec nejvíce na historickou výkonnost spoléhají mladí.

„Tento údaj je však ošemetný v tom, že neříkáme, za jakou cenu, s jakým rizikem, ani v jakém investičním horizontu instrument daného výnosu dosáhl,“ vysvětluje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky.

„I proto v asociaci nezveřejňujeme čtvrtletní výkonnost akciových fondů. Není to totiž otázka kvartálu, roku, a dokonce ani tří let. Výpočet výkonnosti nejen akciových fondů je podle mě jedna z nejsložitějších disciplín v tomto oboru, s jistotou je to však otázka pěti a více let,“ dodává Brodani.

Investoři by se měli řídit především analýzou rizikovosti nástroje či jeho investičním horizontem. „Proto vždy platí, že je nezbytné investovat dlouhodobě, pravidelně a diverzifikovaně,“ uzavírá připomínkou.