Crowdfunding může být zajímavá cesta, jak investovat svoje peníze do konkrétních firem a jejich projektů. Firmy za vás proklepne provozovatel platformy, která pak předkládá investorům už jen prověřené projekty. Navíc investujete do zajištěných úvěrů s předem stanoveným výnosem. „Pozor, nejde o garantovaný výdělek, investice je vždy spojena s určitou mírou rizika,“ říká Ondřej Kozel, COO investiční platformy Fingood.
„Ale určitě můžete to riziko minimalizovat. Investiční crowdfunding by neměl být žádný punk,“ dodává Kozel. Jak se vyhnout investiční anarchii?
Dosud neregulovaný a dost nepřehledný český trh loni roztřídilo takzvané nařízení o crowdfundingu – předpis měnící právní rámec napříč celou EU u nás nabyl účinnosti v listopadu.
Od té doby musí mít provozovatelé platforem určených pro investiční crowdfunding licenci od ČNB a splňovat podobné požadavky jako například obchodníci s cennými papíry, investiční zprostředkovatelé nebo poskytovatelé platebních služeb. Národní banka na to bude dost pečlivě dohlížet.
„Trh se vyčistil, bylo důležité dodat mu pravidla a parametry,“ říká výkonný šéf Fingoodu.
V Česku investiční crowdfunding nabízí hned několik platforem, většina však dál zůstala v šedé zóně, evropskou licenci od ČNB totiž získaly jen tři. Kromě Fingoodu ještě Roier a Investown, který přitom už začátkem loňského roku dostal od národní banky milionovou pokutu a musel svoje fungování před získáním licence výrazně upravit. I tím ČNB jasně ukázala, že chce mít trh pod kontrolou.
Riziková investice?
Crowdfundingové platformy slibují výnos i nad deset procent. Investown, jehož spolumajitelem je Seed Starter České spořitelny, i Roier, za nímž stojí David Bystrzycki, Jan Běhounek a několik dalších investorů, uvádějí průměrný výnos 10,1 procenta. Fingood, který řídí a spoluvlastní Vít Endler, za loňský rok ohlásil výnos v průměru dokonce přes 11,6 procenta.
Z pohledu výnosu tak mohou crowdfundingové platformy velmi slušně konkurovat i akciovým trhům. Přesto je řada drobných investorů odmítá. Proč? Když se na to „odmítačů“ loni zeptaly Hospodářské noviny, zhruba pětina z nich uvedla, že důvodem je nepříznivý poměr rizika a výnosu.
„Žádná investice není bez rizika. Rozhodně doporučujeme investice diverzifikovat, přičemž do crowdfundingu by mělo jít maximálně zhruba deset procent portfolia,“ říká COO Fingoodu Ondřej Kozel. Úkolem jeho lidí je zmíněné riziko minimalizovat.
Foto: Jan Rasch
„Naše hlavní odpovědnost vůči klientovi-investorovi je poskytnout mu ke každému projektu správné informace,“ doplňuje Martin Šmajser, který ve Fingoodu vede tým risk managementu.
Platforma funguje na principu úvěrů poskytnutých středním či menším firmám na konkrétní projekty – drobní investoři se na ně skládají a následně jim je firmy splácejí i s patřičným úrokem.
Riskaři každou firmu a každý projekt předem důkladně prověřují. Vycházejí při tom z šestnácti různých kritérií, analyzují výsledky několik let zpětně, vyhodnocují budoucí záměry a posuzují kreditní historii i platební morálku.
Pak zvlášť vyhodnocují rizikovost každého projektu, prověřují, jak vysoká je pravděpodobnost, že v případě pádu klienta nebo projektu Fingood vymůže jistinu zpět. Investorům pak platforma předkládá analýzu, která jim pomůže s rozhodováním, zda do konkrétní příležitosti vloží svoje peníze. A pokud je riziko moc vysoké, firma se do nabídky vůbec nedostane.
Zároveň Fingood zavedl i rating projektů a společností, díky kterému se mohou investoři lépe rozhodovat. Firmy i konkrétní projekty podle dvanácti kritérií řadí do jedné z pěti rizikových tříd od AAA po C a zároveň u nich vyčíslí rizikovost úvěru.
Prověření, zaručení, zajištění
Fingood tak dělá dost práce za investory. „Funguje nám to velmi dobře, míra delikvence úvěrů je do tří procent,“ dodává Martin Šmajser, který má za sebou vedení obchodního týmu v České spořitelně, risk vedl ve Volksbank, v Raiffeisenbank řídil obchodní centrum a v Komerční bance úvěrovou administrativu.
Bankami prošla většina klíčových lidí Fingoodu, mají tak zkušenosti s prací ve finančním sektoru. Fungování online platformy se ale liší. Nemůže risk proces dělat tak dlouho jako banky, to by její procesy brzdilo a ztrácela by největší výhodu, kterou má – firmy se mohou dostat k volným penězům rychleji a jednodušeji než v bankách a díky tomu pak akceptují i o něco vyšší úrok.
Ve zmíněném průzkumu Hospodářských novin skoro sedmnáct procent respondentů také uvedlo, že je od investic přes crowdfundingové platformy odrazuje nedostatečné prověřování projektů. Fingood na to říká, že jeho riskařským sítem projde jen třetina zájemců z řad podnikatelů. „Stačí jeden red flag a jdou z kola ven,“ zdůrazňuje COO firmy Ondřej Kozel.
Fingood o takzvaném zdraví svého portfolia informuje i na webu: podle dat platných k začátku roku 2023 přes 95 procent úvěrů podnikatelé buď řádně splácejí, nebo je už splatili. V prodlení byly platby u 1,63 procenta investic a k vymáhání Fingood musel přistoupit u 2,76 procenta portfolia. Až k soudu se dostalo méně než procento.
„Úvěry musí být vždycky zajištěné. Občas firmy ručí autem nebo letadlem, ale hlavně nemovitostmi,“ popisuje klíčovou část investičního crowdfundingu CEO Fingoodu Vít Endler.
Vít Endler (vlevo) a Ondřej Kozel | Foto: Jan Rasch
Celkově je zástavou nemovitého majetku stoprocentně zajištěno 36 procent investičních příležitostí na Fingoodu, 54 procent potom stoprocentně jistí kombinace různých zajišťovacích prostředků. Zbylá desetina investic je zajištěna méně než ze sta procent.
„A pokud nějaký úvěr spadne do defaultu, tedy pokud má firma problémy se splácením, nestydíme se o tom otevřeně informovat. Odmítáme jako některé jiné platformy refinancovat dlužníka, tomu se v bankách říká spirála smrti a jednou vás to dožene,“ prohlašuje COO Fingoodu Ondřej Kozel.
Všechny „své“ firmy Fingood monitoruje a je s nimi v kontaktu. „Klíčem je komunikace. Ta by měla zajistit, aby k nesplácení ideálně vůbec nedocházelo. A v 95 procentech případů se to daří,“ doplňuje Martin Šmajser.
Pro pravidelné splácení má Fingood nastavený systém notifikací a případných upomínek. A pokud firma splátky nehradí, může na řadu přijít i obestavění majetku, kterým za úvěr ručila.
O to už se stará právní kancelář a díky podmínkám v zástavních smlouvách může být i tento krok poměrně rychlý. „O pohledávku se nesoudíme, máme to právně ošetřené tak, že pokud by firma nekomunikovala a došlo to tak daleko, že by byly po splatnosti dvě splátky za sebou, naši zástupci fyzicky realizují zajištění, aby investoři nepřišli o peníze,“ popisuje Vít Endler.
Následně dochází k prodeji a vyplacení. V případě směnky pak k soudnímu vymáhání a poté k exekuci. „Drtivá většina firem ale podmínky smluv přesně plní a ani my si nechceme zakládat realitku, která bude rozprodávat majetek dlužníků,“ podotýká Endler.
Investoři nepřijdou zkrátka
Přesto občas obtíže nastanou – v posledním roce Fingood řešil problémy skupiny firem M&M Skubida Trade Marka Skubidy, která měla na různé projekty půjčeno od investorů na Fingoodu přes sto milionů korun.
Základem skupiny je obchod s potravinářskými střívky, ale měla rozjeto i několik developerských projektů. A dostala se do problémů. „Problémy nastaly zhruba před rokem, kdy jsme je začali intenzivně řešit,“ popisuje Endler v podrobném vysvětlení investorům.
Skupina část úvěrů splatila, ale další sliby a závazky podle Endlera nedodržela. Fingood nakonec všechny zbývající pohledávky za celou skupinou odprodal. Investoři tak dostanou svoje peníze zpět v několika termínech během roku 2024.
Díky vyjednaným nadstandardním podmínkám odkupu pohledávek by měli nakonec dostat od 103 do 108 procent investované částky, původně jim Fingood sliboval až dvanáctiprocentní zhodnocení.
„Není to sice nejlepší investice na světě, ale nepřijdou o vložené prostředky a získají ještě něco navíc,“ dodává Endler s tím, že Fingood si nebude účtovat poplatky za náročné vyjednávání a za práci detektivní a právní kanceláře.
Navíc si stále drží zástavu ve formě pozemků, které bude uvolňovat postupně se splátkami za odprodej pohledávek. A vyjednal i další pojistky, aby investoři dostali svoje peníze zpět. „Celá transakce je poměrně komplikovaná, ale při prodeji pohledávek v současném stavu a čase to bylo to nejlepší, co jsme mohli dostat,“ dodává Endler.
Pozor na peníze i na data
Stejně jako o peníze se platforma musí postarat o data svých klientů. Různé úniky a útoky hackerů jsou v poslední době dost velkým strašákem.
Fingood na rovinu vzkazuje: nikdo nemůže stoprocentně zaručit, že se nikdy nic podobného nestane. „Ale bezpečnost jsme posílili maximálně, jak to šlo,“ doplňuje Ondřej Kozel.
Právě on stál za novým technologickým srdcem platformy, které říká Fingood 2.0. „Posílili jsme šifrování veškeré komunikace a přešli jsme na nové šifrování transakčního systému,“ popisuje.
Ještě jako šéf technického týmu Fingoodu se podílel i na vývoji mobilní aplikace, která má bezpečnost crowdfundingu posunout na další level, například i díky dvoufázovému ověřování prostřednictvím otisků prstu na mobilu.
I pravidla pro digitální bezpečnost ve finančním sektoru pak sjednocují evropské předpisy – nově je má sjednotit evropské nařízení DORA. Oficiálně platí od 16. ledna letošního roku, ale finanční instituce včetně crowdfundingových platforem mají ještě dva roky na to, aby vše nastavily podle předpisů. Na dodržování pak budou dohlížet evropské orgány.
V praxi to znamená mít připravené scénáře, jak reagovat třeba na phishingové útoky.
„Musí být do puntíku určené, co se bude dít, když se útočníci pokusí dostat do systému a zablokovat servery a data. Je to jako v zápasech MMA, kdy mají zápasníci nadrilované postupy pro každou situaci a každý krok soupeře. Stejně tak u nás mají lidé natrénováno, kam mají při kterém scénáři sáhnout, aby se zabránilo škodám a šíření útoku,“ popisuje Kozel.
Za Fingood dodává, že jeho cílem je evropské požadavky splňovat už letos.
