Filmy a Pupp patří k sobě, avšak navzdory jednomu hollywoodskému snímku neobklopují grandhotel velkolepé Alpy, nýbrž velkolepá historie. Výprava po stopách této historie není vysokohorskou turistikou, spíš procházkou noblesní kolonádou, ovšem pozor, ani na kolonádě nemusí být nouze o vypjatá dramata.
V hotelu Pupp proběhlo nepřeberné moře akcí. Magazín Forbes v něm například – mimo jiné – pořádal Galavečer rodinných firem. Byla to stylová akce, jež pěkně hrála s prostředním, neboť proslulý hotel je taktéž rodinným dílem. Je výsledkem rodinného úsilí a naplněním ambicí vysokých jako…
Jako Alpy.
Horské štíty u Puppu vyrostly z vůle hollywoodských tvůrců romantické komedie Poslední prázdniny, takže se dodnes stává, že někteří zahraniční návštěvníci zasněžené štíty nad monumentální novobarokní budovou hledají. Alpy „stojí“ nad hotelem dvacet let, tehdy měly Poslední prázdniny premiéru, my se ponořme do o poznání vzdálenější historie.
Díky tomuto ponoru se ocitáme v roce 1767. Jedenáctiletý Mozart právě dokončil svou první operu, o dvanáct let starší Johann Georg Pupp rozehrává vlastní „symfonii“, jež stejně jako Mozartovy partitury přetrvá staletí.
Z ambiciózního mladíka se Johann Georg Pupp stává až ve Varech – narodí se ve Veltrusích jako Jan Jiří Pop a od něj se počítá rod zakladatelů POPulárního hotelu. Byť cesta vedoucí k němu bude ještě klikatá.
Jan byl ve středních Čechách šikovným cukrářem hraběte Chotka. Johann – a jde stále o stejného člověka – byl na západě Čech cukrářem známého kavárníka Mitterbachera a právě tamější převážně německá honorace stála za modifikací jeho jména.
Jméno mění v roce 1775 i Mitterbacherova dcera Franziska: stává se paní Puppovou, kavárník přijal před lety pomocníka, nyní z něj má zetě.
V tom samém roce kupuje zámožná nevěsta půlku Českého sálu, jenž je s protilehlým Saským sálem centrem karlovarského společenského života. Tyto dva objekty se spolu s domem U Božího oka staly základem grandhotelu, respektive nynější budovy grandhotelu je všechny nahradí.
Z Českého sálu se během krátké doby stane stoprocentní vlastnictví manželů Puppových, později do jejich „holdingu“ spadne i Saský sál. My zůstaňme v tom Českém, ten je dějištěm pokračování příběhu.
Johann Georg Pupp umírá léta páně 1810 a Český sál závěť přisuzuje prvorozenému synovi Josefovi. Pod podmínkou, že nezůstane bezdětný, tím si otec zakladatel pojistil, aby majetek zůstal v rodině. A jelikož Josef podmínku nesplnil, přišla řada na druhorozeného Johanna.
Ten obchodoval s galanterií a celkově měl podle všeho pro obchod větší smysl než jeho starší a zadlužený bratr. Přesně v téhle chvíli se dosud poměrně přímočará linka rodinné ságy začíná komplikovat.
Nemocný Josef odkáže majetek manželce Barbaře, Johann se soudně domáhá svého, leč neuspěje. Vítězem sporu je Barbara, jenže kolem začínají jako smečka vlků kroužit věřitelé, ti zužují perimetr, až se na vdovu po Josefovi vrhnou.
Trvalo čtyřicet let, než rodina Puppů získala opět nad majetkem kontrolu.
Český sál je právě po rekonstrukci, „vstal z mrtvých“ po ničivé povodni, avšak v důsledku insolvence Barbary se ocitá mimo ruce rodiny Puppů, ač mezi novými vlastníky jsou i někteří rodinní příbuzní.
Mojžíš vodil svůj lid čtyřicet let po poušti, stejnou dobu byli na „poušti“ i Puppové. Tak dlouho trvalo, než nad Českým sálem opět získali stoprocentní kontrolu.
Zasloužili se o to bratři Anton, Julius a Heinrich, čtvrtá generace rodu, kteří dovršili perné úsilí třetí generace. Sourozenci získávají v roce 1890 i Saský sál, jenž rovněž vypadl z rodinného držení.
O dva roky později je položen základní kámen grandhotelu a je zahájena demolice Českého i Saského sálu – na půdorysu padlých budov se vztyčí nová od architektů Roberta Příhody a Josefa Němečka. Její slavnostní otevření se uskuteční 13. května 1894, lázeňská sezona tehdy byla zahájena pompézně.
Další významná data?
- 1907: vídeňští architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer, autoři curyšské opery, divadla v Salzburku či původní Vřídelní kolonády, sjednotili fasády hotelu v neobarokním stylu.
- 1923: v rámci rekonstrukce interiéru byl každý pokoj vybaven toaletou a koupelnou s teplou vodou.
- 1934: rodině se podaří koupit dům U Božího oka, o což marně usilovaly i předchozí generace. Je nařízena asanace domu a hotel se rozšiřuje, teď je na tomhle místě Caffé Pupp.
Za sebou máme radostná léta, teď nastávají bídná. Mnichovská dohoda posadí Karlovy Vary do německé říše, a když říše zla prohraje válku, je grandhotel znárodněn. To byla tečka za dynastií Puppů.
V honosných sálech pořádali pijatiky komunisté a horníci.
Po konci dynastie přišel za pár let také (naštěstí pouze dočasný) konec tradičního názvu. V roce 1951, kdy bylo Československo tyranizováno stalinistickým režimem a stala se z něj víceméně gubernie Kremlu, došlo k přejmenování na Grandhotel Moskva.
Se změnou názvu se změnila i klientela. V honosných sálech pořádali pijatiky komunističtí prominenti nebo horníci z Jáchymova, kteří těžili uran na rozdíl od politických vězňů dobrovolně a kvůli vysokým výdělkům.
Díky Bohu tu máme další významné datum – rok 1989, návrat normálních poměrů, a tedy i původního názvu.
Dnes je Pupp majetkem miliardáře Pavla Hubáčka a zejména hotelem filmových hvězd během festivalu, jehož 60. ročník vypukne v pátek.
Budete-li na festivalu, udělejte si procházku kolem Puppu, když padne noc. Je to působivá podívaná, decentní osvětlení hotelu září k jeho dnešní slávě, jako by ale nasvěcovalo též minulost, k níž se názvem i provedením vztahuje.
Ostatně pomoc na webových stránkách grandhotelu nabízí virtuální asistentka Franziska. Tak si, což už z textu víte, říkala dáma, z níž se roku 1775 stala paní Puppová…
