Mikuláš Splítek vystudoval mimo jiné psychologii, která se mu v investování mnohdy hodí. Od roku 2017 řídí ve společnosti Erste Asset Management akciový fond Stock Small Caps, který v rozmezí od května 2017 do srpna 2020 dosáhl průměrného zhodnocení 11,57 % ročně.

Počátkem letošního července vyšla Splítkovi kniha Stát se investorem, která v podtitulu slibuje seznámení s „investiční magií“. O ní se Mikuláš Splítek rozepsal i pro Forbes.

Investiční magií samozřejmě nemyslím nějaké čarodějnické rituály, ale spíše schopnost burzovních velikánů jakýmsi tajemným způsobem rozpoznat klíčové informace a okamžiky. Taková tvůrčí magie akciového investora skutečně existuje a lze se jí učit! 

Samotný proces nákupu akcií je snadný, vy si však dlouho před tímto krokem musíte vytvořit strategii, založenou na vašich hodnotách, znalostech globálního trhu i fungování jednotlivých firem. Tento proces je komplikován čtyřmi těžkostmi.

Když se vám podaří je přijmout a vnitřně si osvojit jejich podstatu, můžete objevit docela jiný svět. Svět, ve kterém strach hraje daleko menší roli a kde není až tolik nutné ustavičně pokládat dotaz, který jako správce akciového fondu slýchávám nejčastěji: „Co se stane zítra?“

Nahradíte jej spíše otázkou „Co je teď?“ protože ta je mnohem lépe ukotvená v přítomnosti a má k magii akciového investora o poznání blíže.

Víceznačnost a subjektivnost pojmů, které se na kapitálovém trhu používají, nejčastěji odhalíte při nečekaných událostech a dramatických výkyvech akciového grafu. Vezměme si například slovo „cena“.

Zatímco v supermarketu jeden druh zboží stojí každý den zhruba stejně, na burze je tato veličina velmi proměnlivá. Příklad: firma zaplatí za akvizici jiné společnosti svými akciemi, jejichž cena však druhý den o 15 procent klesne. Jakou hodnotu tedy získali původní majitelé, když se cena změnila?

Brzy zjistíte, že termíny „cena“ a „hodnota“, které v běžné řeči libovolně zaměňujeme, je třeba nějak odlišit a že vztah mezi nimi není pouze jednosměrný, a proto ani plně kauzální. Rychle přijdete o iluzi  kontroly, a ač je taková situace složitá a zneklidňující, musíte ji ve svých plánech zohlednit. Buďte připraveni.

Vyhněte se vábení prospektivní teorie

Na pohled burze vládne honba za ziskem, ale mocnější silou je averze ke ztrátě. Její princip vysvětlili Daniel Kahneman s Amosem Tverskym v tzv. prospektové teorii. Ta dokládá, že hrozby jsou pro nás urgentnější než příležitosti.

Jsme‑li například postaveni před rozhodnutí, zda si hodit korunou a vyhrát 100 korun nebo nic, či obdržet 40 Kč bez soutěže, významné množství lidí zvolí druhou variantu – jistou výhru. Přestože první možnost má striktně logicky vyšší očekávanou hodnotu (100 × 0,5 + 0 × 0,5 > 40), většina lidí by pociťovala neúspěch v hodu mincí jako selhání, protože ho v mysli porovnávají s možností jisté odměny.

Vedeni averzí ke ztrátě paradoxně riskujeme.

Vidina ztráty má pro nás zhruba 1,5–2,5násobně větší psychologický náboj a silně ovlivňuje naše preference v situacích s nejistým výsledkem. Vedeni averzí ke ztrátě pak paradoxně raději riskujeme, abychom se vyhnuli i sebemenšímu zápornému výsledku – namísto toho, abychom podstupovali rozumné riziko v situacích, které mají pozitivní očekávanou hodnotu.

Hledejte převodní kurz peněz 

Vztah k zisku a ztrátě je komplikován skutečností, že nemáme jasnou představu o cíli našeho snažení – o tom, co jsou peníze. Ačkoli peníze běžně používáme, máme‑li říct, co samy o sobě představují, jsme na vážkách.

I ekonomická teorie se omezila pouze na to, že popsala jejich funkce (uchovatel hodnoty, prostředek směny, ekonomická kalkulace) a vlastnosti (přijetí, trvalost, přenositelnost, dělitelnost, zaměnitelnost). Nesnaží se odpovědět na otázku, co ve své podstatě jsou.

Peníze je lépe vnímat jako neutrální převodník.

Obvykle navíc implicitně pracuje s tím, že peníze jsou výhradně dobré – jedinec nemůže tratit tím, že jich má víc. Zkušenosti z burzovního obchodování ovšem ukazují, že všechny tyto charakteristiky jsou za určitých okolností nepřesné, mnohdy dokonce zavádějící.

Peníze je lépe vnímat pouze jako neutrální převodník, u něhož je navíc velmi těžké určit převodní kurz. I s tímto neintuitivním zjištěním se jako investoři budete muset popasovat.

Přijměte relativitu času

Už od Einsteina víme, že čas v blízkosti velmi hmotného tělesa běží pomaleji a mění se i v závislosti na rychlosti pozorovatele. Navíc možná vůbec neplyne odněkud někam – tuto vlastnost zakládá pouze způsob našeho vnímání, jak upozornil například fyzik Stephen Hawking.

Vydání Forbesu Cash je king

Ačkoliv se nás Einsteinovy a Hawkingovy závěry v „praktické rovině“ zdánlivě nedotýkají, je dobré je vzít v potaz i na burze – obchodní čas se zrychluje ve chvílích vysoké volatility, a naopak zpomaluje v dobách stability.

Kdybychom například promeškali jen 25 procentuálně nejziskovějších dní za předešlých pět dekád, náš průměrný roční výnos z amerických akcií by klesl na polovinu (3,4 % vs. 6,7 % CAGR v reálném vyjádření). Pouhých 25 dní za 50 let!

Z toho je patrné, že výnosy na burze neodpovídají normálnímu statistickému rozdělení, nýbrž že naopak těžko předvídatelné hraniční události dominují konečnému investičnímu výsledku.