skip to main content
Daily Cover

Jak Isabel dos Santos, kdysi nejbohatší žena Afriky, o své bohatství přišla

Je tomu osm let, co Forbes označil Isabel dos Santos s odhadovaným jměním ve výši 3,5 miliardy dolarů za nejbohatší ženu Afriky. Dcera bývalého dlouholetého prezidenta Angoly za jeho vlády zázračně zbohatla během něčeho, co se dá označit za učebnicový příklad toho, jak vyplenit svou zemi. Krátce poté, co její otec v prezidentském úřadu skončil, se však její impérium zmenšilo na pouhý zlomek. 

V současnosti Isabel čelí obvinění z korupce, soudy ve třech různých státech nařídily zmrazení jejího majetku a v další zemi na ni bylo podáno trestní oznámení za stovky milionů dolarů nesplacených dluhů.

Podle odhadu Forbesu má už jen mizivou šanci na znovuzískání kontroly nad zmrazeným majetkem v hodnotě asi 1,6 miliardy dolarů. Tím z Isabel dos Santos přestává být miliardářka a Forbes ji vyřadil z nejnovějšího vydání žebříčku nejbohatších lidí Afriky roku 2021.

Někdejší africká princezna však zatím v žádném případě nechodí o žebrácké holi. Svým domovem v současnosti nazývá usedlost na soukromém ostrově v Dubaji, k tomu vlastní ještě rezidenci v Londýně a jachtu v hodnotě 35 milionů dolarů. Je navíc pravděpodobné, že se úřadům ještě nepodařilo vypátrat veškerý její majetek a účty. 

Isabel dos Santos a její manžel, Sindika Dokolo, na galavečeru amfAR 2018 v Cannes. Dokolo zemřel při nehodě při potápění v říjnu 2020 | Foto Dave Benett / WIREIMAGE FOR AMFAR

Dos Santos údajně tráví polovinu svého času v Dubaji, kde v říjnu zahynul její manžel Sindika Dokolo následkem nehody během potápění. Zbytek času tráví v Londýně, kde se v listopadu v katedrále ve Westminsteru konal manželův pohřeb. Dos Santos odmítla pro tento článek poskytnout komentář.

Isabel je nejstarší dcerou bývalého prezidenta Angoly Josého Eduarda dos Santos, který stál v čele země mezi roky 1979 a 2017. Zatímco on vládl chudobou zmítané zemi s ohromným ropným bohatstvím, jeho dcera sbírala významné podíly v nejstrategičtějších průmyslových odvětvích Angoly, jako je bankovnictví, betonářství, těžba diamantů či telekomunikace. Za krátkou dobu se z ní tak stala nejvlivnější podnikatelka v zemi. 

Reklama

Více než polovina jejích podílů navíc připadala portugalským společnostem, což jí dodávalo na důvěryhodnosti i v mezinárodním měřítku (Angola bývala portugalskou kolonií, nezávislosti dosáhla v roce 1975). Poté co Forbes v lednu 2013 Isabel zařadil na žebříček miliardářů, angolská vláda informaci prezentovala jako záležitost národní hrdosti a živoucí důkaz, že se zemi dobře daří.

Podle zjištění Forbesu veškerý majetek Isabel však pochází ze dvou zdrojů. Buď získala podíl v zahraniční společnosti výměnou za přístup na angolský trh, nebo v případě domácích firem nařízením z pera prezidenta. Její příběh je vzácným nahlédnutím do vzniku a fungování kleptokracie (státu ovládaného zloději, rozkrádaného vlastní vládou, pozn. redakce). Tedy praxe, která sužuje země bohaté na přírodní zdroje po celém světě.

Kde je původ těch peněz? Proč jí dovolujeme prát svoje špinavé peníze v našem systému?

Podle Any Gomes, bývalé členky Evropského parlamentu a současné kandidátky na prezidentku Portugalska, portugalské společnosti před pochybnými zdroji peněz Isabel dos Santos zavíraly oči.

„Když skupovala podíly v portugalských bankách, ptala jsem se: Kde je původ těch peněz? Proč jí dovolujete prát její špinavé peníze v našem systému?“ lamentuje Gomes. V roce 2016 dokonce sepsala detaily ohledně údajného praní peněz a předložila je portugalským soudním autoritám. Nic se nestalo.

Na začátku roku 2020 Isabel dos Santos zažalovala u portugalského soudu Anu Gomes za pomluvu. Nelíbilo se jí, že Gomes na Twitteru a v televizi veřejně prohlašuje, že podíly v bankách slouží Isabel jako pračka peněz. Isabel spor prohrála, nicméně její právníci se proti rozhodnutí odvolali.

Impérium se otřásá

Celé impérium se nicméně začalo rozpadat poté, co do úřadu v září 2017 nastoupil nový angolský prezident João Lourenço. Lourenço se zavázal, že bude bojovat s korupcí, kterou je Angola proslulá – ostatně organizace Transparency International ve svém žebříčku označila Angolu za jednu z nejzkorumpovanějších zemí na světě.

Už dva měsíce po svém nástupu do úřadu nový prezident odvolal Isabel dos Santos z čela státní ropné společnosti Sonangol, kam ji v červnu 2016 dosadila vláda jejího otce. To byl však jen začátek.

Nový vymahač: João Lourenço se stal angolským prezidentem v září 2017 a slíbil, že zakročí proti korupci. V lednu 2020 jeho generální prokurátor obvinil Isabel dos Santos, jejího manžela a obchodního partnera z toho, že státu způsobili škodu ve výši 1,1 miliardy dolarů | Foto Horacio Villalobos-Corbis, Getty

V rámci protikorupčního vyšetřování angolský soud v prosinci 2019 zmrazil veškerý majetek v zemi patřící Isabel a jejímu manželovi. To se týkalo například podílu v telekomunikační společnosti Unitel či v několika bankách. V soudním příkazu stojí, že společnost Exem Energy BV, vlastněná oběma manželi, se zavázala uhradit dluh státní společnosti Sonangol ve výši 75 milionů dolarů, avšak závazek nikdy nedodržela.

V soudním prohlášení dále stojí, že manželský pár spolu s jedním dalším společníkem způsobil angolské vládě škodu ve výši nejméně 1,1 miliardy dolarů. V lednu 2020 pak nejvyšší státní zástupce Angoly obžaloval Isabel dos Santos a jejího manžela Sindiku Dokola ze zpronevěry a praní špinavých peněz.

Isabel v reakci vydala prohlášení, že obvinění vůči ní jsou „extrémně zavádějící a nepravdivá“ a že je soukromou podnikatelkou, která se „vždy pohybovala v mezích zákona“.

Ve stejném měsíci se prostřednictvím serveru Luanda Leaks dostalo na veřejnost více než 700 tisíc dokumentů souvisejících s vyšetřováním, které shromáždilo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů. Dokumenty potvrzují závěry Forbesu ohledně způsobu, jakým dos Santos k většině svého majetku přišla.

Dokumenty od Luanda Leaks vrhly světlo také na některé její spojence. Konzultační a účetní firmy, jako jsou McKinsey nebo PwC, či skupinu bankéřů a právníků, kteří Isabele pomohli jak během získávání majetku, tak s jeho přesunem do zámoří.

Reklama
Předplatné Forbesu
KUP TEĎ!
9/2021

V reakci na to v prosinci 2020 společnost PwC vydala prohlášení, ve kterém ujišťovala, že ihned po zveřejnění obvinění učinila kroky k ukončení veškeré spolupráce s Isabelinými firmami. Někteří seniorní zaměstnanci byli propuštěni a dalším prý byla uložena jiná nápravná opatření. Také mluvčí společnosti McKinsey uvedl, že firma nadále nepovažuje Isabel dos Santos ani její společnosti za své klienty.

Do dnešní doby nebylo proti žádné ze spolupracujících firem vzneseno obvinění. Nicméně v uplynulém roce bylo několik auditorských firem pracujících s dos Santos podrobeno vyšetřování, při kterém se zjistilo, že některé z nich vědomě nezabránily možnému praní peněz.

Někteří z těch největších křiváků, zdá se, uzavřeli dohodu s prezidentem a jsou necháni na pokoji.

Dos Santos spolupracovala i se společností Forbes Media, která vlastní časopis Forbes a portál Forbes.com. Její angolská společnost Zap Midia je vlastníkem licence pro Forbes Angola a Forbes Portugalsko. Zap Midia je jednou ze společností, jejichž aktiva byla nařízením angolského soudu zmrazena.

Jedno z obzvlášť znepokojivých odhalení vyplývajících z dokumentů Luanda Leaks z roku 2006 se týká Isabelina manžela. Dokolo zaplatil pouhých 15 milionů dolarů firmě Sonangol za podíl v portugalské ropné společnosti Galp, který měl údajně hodnotu 99 milionů dolarů. Rozdíl v platbě a skutečné hodnotě podílu byl vykázán jako bezúročná půjčka od angolské vlády.

Zmíněný podíl ve firmě Galp, který Dokolo vlastní prostřednictvím v Nizozemsku registrované firmy Exem Energy BV, má v současnosti hodnotu kolem 550 milionů dolarů. I tento podíl je však v současnosti příkazem nizozemského soudu zmrazen.

Další křiváci zatím unikají

Dos Santos rozhodně není jediná ve svém okolí, kdo přišel k pohádkovému bohatství na úkor svého státu. Jak již bylo zmíněno, korupce má mezi angolskými politickými elitami dlouhou tradici.

„Někteří z těch největších křiváků, zdá se, uzavřeli gentlemanskou dohodu se současným prezidentem a jsou necháni na pokoji,“ říká Ricardo Soares de Oliveira, profesor africké politiky na univerzitě v Oxfordu. Ricardo si nicméně všímá, že v posledních šesti měsících Lourenço rozšířil svůj protikorupční boj i za hranice rodiny dos Santos.

Také portugalské autority podnikly kroky ke znovuzískání kontroly nad majetkem ve vlastnictví rodiny dos Santos. V červenci zašla vláda až tak daleko, že znárodnila Efafec, inženýrskou firmu, v níž Isabel dos Santos vlastní většinu. Učinila tak z údajné obavy o přežití společnosti. V dubnu pak portugalský soud zmrazil Isabelin 500milionový podíl v kabelové televizní společnosti Nos. 

Její podíl v Nos mimochodem ukazuje, jak vítanou osobou dos Santos mezi portugalskou obchodní elitou byla. Podíl v Nos vlastnila prostřednictvím ZOPT, partnerství s rodinou Belmira de Azeveda, respektovaného portugalského miliardáře, který v roce 2017 zemřel. Podle mluvčího akcionáři ZOPT v současnosti spolupráci mezi svou společností a Isabel dos Santos ukončují.

V momentě, kdy ztratíte politickou sílu, můžou na vás. Kdekoli na světě jste najednou zranitelní.

Dos Santos je stíhána také ve Velké Británii. Angolský mobilní operátor Unitel, v němž vlastnila čtvrtinový podíl, ji totiž minulý rok zažaloval u londýnského soudu. Společnost tvrdí, že Isabelina nizozemská společnost Unitel International Holdings BV v roce 2019 nesplatila několik půjček, které jí Unitel poskytl na začátku roku 2012. Unitel požaduje náhradu ve výši 430 milionů dolarů.

Hodnota majetku zmrazeného v Angole je přibližně 300 milionů dolarů, majetek zmrazený či znárodněný portugalskými a nizozemskými autoritami pak dosahuje přibližně výše 1,3 miliardy dolarů.

Šance, že svůj majetek Isabel dos Santos ještě někdy dostane zpět, je mizivá. Její dvě rezidence, jachta, hotovost a ostatní majetek mohou mít hodnotu přibližně 400 milionů dolarů. Je tu však oněch 430 milionů nesplaceného dluhu, kterého se domáhá Unitel. 

Roky vzdálený verdikt

Kam všechna tato obvinění povedou? V srpnu 2020 byl Isabelin bratr José Filomeno dos Santos angolským soudem odsouzen k pěti letům vězení za nezákonný převod 500 milionů dolarů ze státního investičního fondu, jehož byl vrchním správcem. Soudní systém v Angole i Nizozemsku však postupuje velmi pomalu, takže rychlé rozuzlení celé kauzy se nedá očekávat.

„Čekám roky a roky dohadování u soudu. A dokud neskončí, angolští lidé neuvidí nic z peněz, které jim byly sebrány,“ říká Karina Carvalho, výkonná ředitelka Transparency International Portugal. „Proto musíme začít konat my v oblasti vymáhání majetku a odškodnění obětí.“

Vymáhání majetku je obvykle záležitost s velmi nejistým výsledkem. Neexistuje záruka, že žalobce vyhraje a zmrazená aktiva budou předána angolskému státu.

Zpráva Světové banky z roku 2014 týkající se programu na vymáhání odcizeného majetku, výmluvně nazvaná Few and Far (v překladu Málo a daleko), upozorňuje na obrovský rozdíl mezi navráceným majetkem – 147 milionů dolarů mezi roky 2010 a 2012 – a odhadovanou výší každoročně skutečně rozkradeného majetku v rozvojových zemích, která činí 20 až 40 miliard dolarů.

Když Angola poprvé zveřejnila obvinění vznesená proti dos Santos na začátku roku 2020, v několika médiích se objevila informace, že země vydá na Isabel mezinárodní zatykač. To se však dosud nestalo a dos Santos se může volně pohybovat mezi svými domy v Dubaji a Londýně.

Nicméně život pro ni není to, co býval. „Byla pokořena, jako by se zmenšila,“ říká oxfordský profesor Soares de Oliveira. „To pouze ukazuje, že ve spoustě autoritářských režimů ekonomická síla ústí ze síly politické, nikoli naopak. V momentě, kdy ztratíte politickou sílu, můžou na vás. Kdekoli na světě jste najednou zranitelní,“ dodává Oliveira.

Reklama
Reklama