Vnucuje se laciný vtip: Jaký je rozdíl mezi Gretou Thunberg a koronavirem? Zatímco Greta za snižování škodlivých emisí bojuje, koronavirus ho zařídil. Úsměv však mrzne při zjištění, že tenhle na pohled pozitivní dopad pandemie se může z dlouhodobého hlediska vymstít. Nemoc škrtící svět totiž odskáče i životní prostředí.

Aktuální kladný účinek dokazují i satelitní snímky – jako by se z nich vyretušovaly nevábné barvy signalizující znečištění skleníkovými plyny. Zejména nad Čínou (ale nejen nad ní) viditelně ubylo koncentrace oxidu uhličitého, a to až o čtvrtinu. Jde o přímou úměru s úbytkem průmyslové výroby a automobilové dopravy.

Logická snaha o opětovné nastartování ekonomiky, která zákonitě přijde, až virus odejde, však stlačenou křivku znečištění patrně vystřelí výš, než byla před epidemií. Podobný efekt trampolíny byl zaznamenán už v letech 2008 a 2009: ekonomiku dusila recese, zato lidé se dusili méně. Když však krize pominula, hodnoty škodlivin vyletěly nebývale prudce nahoru.

„Jestliže ke stejnému nárůstu dojde i poté, co se vypořádáme s koronavirem, bude to promarněná příležitost,“ prohlásila Christiana Figueres, tajemnice OSN pro změnu klimatu. V kontrastu s jejím tvrzením se už ale na sklonku minulého týdne ozvalo z Evropské komise, že kvůli pandemii bude zřejmě nutné přeskupit priority a environmentální opatření budou muset být odsunuta.

Christiana Figueres | Foto OSN

I odpůrci „zeleného aktivismu“ však musí brát v potaz jeden skrytý či minimálně zatím nepříliš hlasitě pojmenovaný aspekt – bludný kruh. Pakliže se po pandemii vrátíme ke stejným vzorcům chování jako před ní, koledujeme si o pandemii novou.

Tvrdí to například profesor Aaron Bernstein z Harvardovy univerzity: „Když se v rámci globálního oteplování zeměkoule zahřívá, stěhují se malá i velká zvířata po souši i po moři od rovníků blíž k pólům, čímž přicházejí do styku s jinými zvířaty, s nimiž by se jinak nepotkala, a vytváří se tím příležitost, aby se patogeny dostaly do nových hostitelů.“

Čistě kořistnické nakládání s planetou zvyšuje riziko infekcí.

Bernstein přiznává, že neexistuje žádný důkaz o konkrétní spojitosti mezi šířením nového koronaviru a klimatickými změnami. Na druhou stranu podle něj není pochyb, že neohleduplné a čistě kořistnické nakládání s planetou obecně zvyšuje riziko infekcí.

„Přímý vliv na klima má kupříkladu odlesňování, jež ve velké míře přináší ztrátu tradičních teritoriálních území zvířat. Mnohé druhy jsou nuceny migrovat, potkávat jiná zvířata nebo lidi a sdílet s nimi zárodky nových chorob,“ uvedl Bernstein.

Možnou skutečnost, že rozšiřování civilizace nemusí mít za následek pouze stále častější prolínání divočáků s rezidenty obytných zón, zmiňuje též Sonia Shan, autorka publikace o pandemiích.

„Trauma spojené s koronavirem by mělo vést společnost k pochopení, že omezení kultury masové spotřeby je přiměřenou cenou za to, že zabráníme budoucím nákazám,“ tvrdí Shan.

Samozřejmě že jdou tyto řeči odbýt jako pouhé teorie. Jako zbytečné strašení a flagelantství. V takovém případě ale nebude od věci mít doma připravenou dostatečnou zásobu roušek.