Ani ve Forbesu nepotkáváme self made dolarové miliardáře každý den, někdy dokonce ani každý měsíc. Seznamte se s podnikavým singapurským intelektuálem, který spoluzaložil bezpečnostního jednorožce Acronis. A pěkně rostlého: loni v létě byl po čtvrtmiliardové investici od BlackRocku oceněn na 3,5 miliardy dolarů.
Pro Serge Bella je ale typické, že má vždy více než jedno želízko v ohni. Jak uvažuje a na co sází nyní? Překvapivě hlavně na vzdělání – minulý rok koupil dokonce jednu z největších soukromých univerzit ve střední Evropě. Ta sídlí ve Vegesacku v Brémách a Bell ji na podzim loňského roku stihl z původní Jacobs University přejmenovat na Constructor University.
Je to symbolický návrat ke kořenům, protože první Bellův byznys spočíval v prodávání učebních materiálů svým spolužákům. Bell také drží na tři sta padesát patentů a jeho Hirschův index (index citovanosti) dosáhl čísla čtyřicet pět, což je u vědce na vedlejší úvazek docela slušný výkon.
Bell se narodil v Sovětském svazu do fyzikální rodiny. V roce 1993 se přestěhoval do Singapuru, kde získal nové občanství a stal se významným investorem a podnikatelem v oblasti informačních technologií.
Na rozdíl od řady jiných technologických dolarových miliardářů jste také vědec. Co přesně vás na vědě a vzdělávání fascinuje?
Smyslem vědy, jak ji chápu, je naplňování naší touhy po vědění a uspokojování zvědavosti. Dnes mám navíc osobně štěstí, že tři mé nejoblíbenější vědecké obory se pomalu spojují v jeden. Hovořím o fyzice, matematice a počítačové vědě – všechny se propojují skrze software a umělou inteligenci.
Díky tomu dnes můžete vědění neuvěřitelně snadno škálovat. Obrovským způsobem se tak zmenšuje propast mezi abstrakcí a řešením reálných problémů. Můžete vědu používat k tvorbě nových znalostí a ty následně využít při řešení věcí, které dnes lidstvo trápí. Věřím, že vědění je řešením všeho světového zla.
Vás ale věda nezajímá jen v osobní rovině. Figurujete coby partner několika vzdělávacích a vědeckých center a jeden velký projekt – Constructor group, propojený od loňského listopadu s vlastní evropskou univerzitou – jste sám založil…
Constructor group ve skutečnosti tvoří dvě samostatné části. První z nich je nezisková univerzita v Brémách, na jejíž půdě právě vedeme tento rozhovor. Univerzita má asi sedm set zaměstnanců napříč devíti státy a pracuje v ní sedmnáct národností. Univerzitu navštěvuje zhruba dva tisíce studentů, ale mám v plánu tento počet zvýšit na pět až deset tisíc v kampusu a dalších pět set tisíc studentů online.
Na rozvoj univerzity máme vyhrazeno 50 milionů eur, polovinu do konce příštího roku. Záběr sahá od počítačů a fyziky přes byznys až po přírodní a sociální vědy, ale všechny obory jsou interdisciplinární. Jsme sice soukromá univerzita, ale snažíme se vzdělání nelimitovat financemi. V rámci nemagisterského programu mohou dobří studenti získat stipendium – a ti špičkoví rozhodně.
Máme také magisterský a doktorský program, kde jsou studenti od začátku zahrnuti v nějakém větším vědeckém projektu. Naše výzkumy se točí hlavně okolo počítačové bezpečnosti, umělé inteligence, softwarového inženýrství, autonomních strojů, fyziky, kvantových technologií a pokročilých inteligentních materiálů. A samozřejmě byznysu.
Proč jste si zvolil k akvizici zrovna někdejší Jacobs University? Byly to její finanční problémy, a tudíž vidina výhodné příležitosti?
I když se to nezdá, není mnoho příležitostí si v Evropě pořídit skutečně kvalitní univerzitu, navíc s tak širokým spektrem aktivit. Jacobs byla rozhodně nejlepší příležitost v rámci Německa – z velkých států Evropské unie je pro změnu ve vědě nejsofistikovanější. Když jsme si dělali průzkum trhu, vytipovali jsme dokonce i několik univerzit u vás, které nebyly úplně špatné. Jejich problémem bylo příliš úzkoprofilové zaměření.
Když se řekne „constructor“, představím si spíš nějakou inženýrskou firmu než vzdělávací instituci. Proč jste si vlastně vybrali právě takový název?
Máte pravdu, že trochu asociuje inženýrství, ale v tom dobrém smyslu. Pro nás jde o symbol, že „konstruujeme“ vědu, technologii nebo řešení pro aktuální světové problémy. S termínem jsme přišli coby s poctou americkému matematikovi maďarského původu Johnu von Neumannovi, který byl také fyzikem, počítačovým vědcem a zdatným inženýrem.
Neumann přispěl k rozvoji řady oborů, kterým se celá skupina Constructor group věnuje, od biologie přes fyziku až po informatiku. Mimo jiné je autorem konceptu univerzálního konstruktoru, tedy stroje, vyrábějícího kopie sebe sama. Termín ale rozhodně přesahuje čistě technickou sféru: objevuje se ve filozofii i umění, jak dokazuje třeba umělecký směr konstruktivismus z dvacátých až třicátých let dvacátého století.
Lepší život skrze víno
Jak technologický miliardář ze Singapuru skončí u vlastnictví poloviny tradičního toskánského vinařství? Narážím teď na Bacci Wines.
Převážně to souvisí s mým pohledem na život. Nejvíce si užívám zapojení do věcí, které životu přidávají na hodnotě. S věkem pro mne naopak ztrácejí smysl projekty, které jsou tu jen pro vydělávání peněz. Chci být také dobrým příkladem pro své děti.
Když jsem projížděl po toskánských vinařstvích patřících pod Bacci, tak jsem se prostě zamiloval. Tamní víno je skvělé a jídlo velmi dobré, což byly rozhodující faktory, proč jsem investoval mimo svoji obvyklou sféru. Jde zároveň o byznys, ale přišlo mi škoda, že by si takový zážitek mohli dopřávat jen Italové. Dobré víno, pokud se pije s rozumem, zlepšuje kvalitu života.
Serg Bell (vpravo)
Nějaký distribuční kanál pro Českou republiku předpokládám nemáte…
Tohle vás překvapí, máme! Hlavní distribuční partner mé společnosti Acronis pro Českou a Slovenskou republiku má dceřinou společnost Zebra Wines. Ta se sice primárně zaměřuje na vína z kapské oblasti v Jižní Africe, ale distribuuje i ta naše z Castello di Bossi proslulá tamním Chianti.
Zebra je jedním z našich nejstarších partnerů, spolupracujeme s nimi od roku 2001, takže zažili éru, než se z Acronisu stal takzvaný dolarový jednorožec (aktuální valuace společnosti přesahuje 3,5 miliardy dolarů – pozn. redakce). Asi před dvěma lety dospěli k podobnému závěru jako já a vedle úspěšného IT založili byznys, který je bude naplňovat ještě jinak.
V minulosti jste stál u zrodu několika venture kapitálových fondů, mimo jiné Runa Capital s investičním kapitálem přes půl miliardy dolarů. Do jakých odvětví nejčastěji a nejraději investujete?
V tuto chvíli jsem partnerem či seniorním partnerem několika fondů, ale v budoucnosti chci všechnu svoji energii koncentrovat do Constructor Capital, což by měl být můj hlavní investiční nástroj. Zaměřujeme se na firmy a projekty v rané fázi. Zbylé fondy, na kterých se podílíme, mají poměrně široký záběr od softwaru až po nástroje pro firmy, vlády, ale i personalizované služby pro koncové zákazníky nebo klasický retail.
Constructor Capital, který pro mě bude čím dál více relevantní, je zatím menší specializovaný fond disponující sto padesáti miliony dolarů. Chceme se zaměřit na nové generace technologií z několika oblastí: první se týká fyziky a spadají sem například kvantové technologie, další představuje bioinženýrství, kde vidíme velký potenciál v propojení s počítačem a strojovým učením při vývoji pomůcek, léků, medicínských zařízení i léčebných metod.
V obecné rovině chceme investovat také do vzdělávacích technologií a strojového učení pro všechny možné druhy a sféry lidské činnosti. Poslední, asi nejnudnější, ale investičně vděčnou diverzifikační kategorii pak představují infrastrukturní softwarové společnosti a společnosti vyvíjející software pro systémovou správu.
Jaký je váš názor na blockchainové technologie jako investiční příležitost?
Z našeho pohledu jde jen o technologii. Investovali jsme do společnosti, která blockchain využívá, a Acronis nabízí službu Cyber Notary Cloud, umožňující pomocí etherového blockchainu ověřovat citlivá data. Přímo do blockchainových technologií ale neinvestujeme.
Celý loňský rok venture kapitalisté finančně krváceli kvůli zpomalující ekonomice a pročišťování trhu. Dnes po krátkém oddechu opět stojíme před investičním rozcestím – držet kapitál stranou, nebo jej naopak co nejrychleji investovat. Co radíte vy?
Zpomalující ekonomika nebyla z pohledu investora nikdy relevantním faktorem. Obzvlášť coby venture kapitalista investujete do společností, které mají potenciál vyrůst z příjmů tisíc dolarů ročně na miliardu. Zpomalující ekonomika je maximálně indikátorem dobrého načasování vaší investice.
My investujeme do společností ve velmi rané byznysové fázi a jedná se o menší částky, které nikdy nepřesáhnou deset milionů dolarů. Zároveň se jedná o společnosti, které zatím nejsou globální ekonomikou příliš ovlivněné. Dalo by se to i otočit: když se ekonomice příliš nedaří, je to pro rozjíždějící se firmy spíše výhoda. Mohou si vybírat z většího spektra levnějších kvalifikovaných zaměstnanců a nemusí utrácet tolik peněz za provozní výdaje.
Acronis loni v červnu získal čtvrt miliardy dolarů od BlackRocku a dalších investorů. Rok předtím absolvoval přibližně stejně velké investiční kolo. K čemu vlastně firma s příjmy v řádu stovek milionů dolarů potřebuje další kapitál od investorů?
Získávání investorského kapitálu pro nás nepředstavuje cíl, je to přirozená součást procesu. Společnost velmi rychle roste a v uplynulém roce opět výrazně zvýšila své příjmy. Svým způsobem jsme pořád relativně malá společnost s komfortním prostorem pro dvouciferný růst. Do pěti let bychom chtěli růst více než desetinásobně.
Po provozní stránce to obnáší najmout více lidí, získat více partnerů, posílit marketing a vytvořit nové pokročilejší produkty – a to vyžaduje investice. Počítáme s akvizicemi, mohou přijít nějaká spojení s jinými byznysy, nebo můžeme vstoupit na burzu. Sázím také na synergii s univerzitou.
Jak vlastně vznikla myšlenka na založení Acronisu?
To je celkem dlouhá a zamotaná historie sahající dvacet let zpátky, kdy v roce 2003 vznikl jako spin-off jiné společnosti. Acronis začal jako součást Parallels, což je firma zabývající se serverovou automatizací a virtualizací a také kontrolními panely pro cloudové poskytovatele služeb. V prvních letech tisíciletí byla mezi pionýry tohoto odvětví. (Společnost byla natolik úspěšná, že ji v roce 2018 koupil Corel – Serg Bell ji vedl od roku 2000 do roku 2010 a dodnes zasedá v jejím boardu ředitelů jako výkonný předseda a hlavní architekt, pozn. redakce.)
V roce 2003 jsme se Stanislavem Protasovem udělali z Acronisu samostatnou firmu pro zálohování a ochranu dat. Bylo totiž poměrně nepraktické investovat do kombinovaných společností. Pokud jde o řízení Acronisu, tam je to ještě zamotanější. Od roku 2002 jsem působil v jeho správní radě, ale mezi lety 2007 až 2011 jsem fungoval jako generální ředitel Parallels a nechával řízení Acronisu na ostatních.
V mezičase jsem také založil dvojici fondů: svůj největší venture kapitálový fond Runa Capital a menší QWave Capital. Řízení Acronisu jsem opět převzal až v roce 2013, kdy jsem se vrátil na pozici jeho generálního ředitele. Firmu jsem dotáhl do pozice korporace s více než dvěma tisíci lidí a produkty dostupnými v šestadvaceti jazycích ve více než sto padesáti zemích.
Dnes už ji ale neřídím, povinnosti jsem převedl na Patricka Pulvermuellera, někdejšího prezidenta amerického hostingového giganta GoDaddy, a zastávám v ní nadále jen funkci hlavního šéfa výzkumu a člena výkonné rady. Teď se věnuji hlavně univerzitě a aktivitám Constructor group.
Co byl váš úplně první byznys?
Projekt související se vzděláváním. V roce 1992 jsem tehdy ještě v Rusku založil společnost pořádající letní přípravkové tábory pro děti, které se chtěly dostat na špičkové univerzity. Zaměřovali jsme se například na zvládnutí náročných výběrových zkoušek.
Co pro vás jako podnikatele představovalo v životě největší překážku?
I když to může znít jako klišé, upřímně si myslím, že největší překážkou je překonat sama sebe. To myslím neplatí jen pro mě samotného, ale prakticky pro každého. Máme v sobě potenciál s obrovskou kapacitou a fakticky geniální mozek, ale přesto je pro většinu z nás velmi obtížné žít smysluplný produktivní život.
Když se podíváme na život našich předků před tisíci lety a porovnáme je s mým nebo vaším životem, určitě ho prožíváme produktivnější – minimálně v tom smyslu, že posíláme mnohem více vzkazů, absolvujeme mnohem více setkání s jinými lidi, žijeme déle a pracujeme efektivněji. Zároveň také víme o světě kolem nás výrazně více.
Současně je to ale jen nepatrný pokrok ve srovnání s tím, jakou kapacitou ve skutečnosti disponujeme. Myslím, že můžeme ve skutečnosti zvládat doslova stokrát víc. Žádný člověk by neměl rezignovat na určité rutiny a nikdy by se neměl přestat učit nové věci. Což ale vyžaduje dost disciplíny.
To mě přivádí k otázce, co vás motivuje, abyste si neřekl, už jsem toho dokázal a vydělal dost a budu si po zbytek života jen užívat?
Hlavní motivační síla je přirozená zvědavost, která je doufám vlastní každému člověku. A také touha přispět k tomu, abychom o světě věděli více. Je to zpětnovazebný efekt. Čím více poznáváte nové věci, tím více se toho chcete naučit. S každým novým objevem a výtvorem, který se vám podaří uskutečnit, chcete objevit nebo vytvořit ještě násobně více. Vlastně mě nenapadá, co jiného by člověk mohl dělat, aby mu to dlouhodobě přinášelo radost.
