skip to main content

Je Kristian Touborg novodobý Kupka? Investicí do zahraničního umění neproděláte

František Kupka, zakladatel abstraktního umění, jeden z nejvýznamnějších českých malířů a chlouba současných i minulých českých sběratelů, není tak docela „český“.

Nejenže většinu života bydlel v Paříži, ale prosadil se především v mezinárodním kontextu. Chcete-li nyní zakoupit dílo od „mladého Kupky“, musíte se také rozhlížet až za českými hranicemi.

Současné umění má silné enklávy po celém světě. Špičky nastupující generace působí v New Yorku, Singapuru, Paříži, Miláně či Berlíně. V globalizované společnosti ale nemusíte za dobrou investicí až do Ženevy nebo Basileje.

Mladá generace umělců se pohybuje napříč Evropou i kontinenty. Talent dánského umělce Kristiana Touborga zachytila galerie New Child z Antverp. Do 12. srpna můžete jeho tvorbu vidět naživo i v Praze, v galerii Berlínskej Model na Letné.

Kristian Touborg se narodil v roce 1987, aktuálně žije a pracuje v Kodani, kde absolvoval magisterské studium na Dánské akademii výtvarných umění. Má za sebou mezinárodní rezidence, vydal již několik publikací a jen v posledních dvou letech vystavoval v renomovaných galeriích Korsør v Dánsku, Lundgren Gallery v Palma de Mallorca, Eduardo Secci Contemporary ve Florencii nebo v newyorském Carvalho Park. 

Jeho práce je zastoupena v privátních sbírkách evropských sběratelů, ale našel si cestu i na asijský trh. Malé formáty se cenově pohybují v jednotkách tisíc eur, velké práce se aktuálně prodávají za dvacet tisíc eur.

Reklama

Touborg staví obrazy jako sochy, které se bouří proti rámu. Obrazy jsou často tvořeny kompilací digitálně potištěných látek a rozstříhaných pláten následně sestavených pomocí techniky koláže.

Finální mnohovrstevnatá malba vytváří vibrující struktury připomínající stavy rozšířeného vnímání reality, které přivolávají psychoaktivní látky jako LSD. 

Současné umění ze své definice popisuje aktuální problémy a perspektivy naší společnosti. František Kupka byl ovlivněn spiritismem a východní filozofií, jeho generace na přelomu 18. a 19. století poprvé viděla atom. Stejně jako kvantová teorie posouvá hranice našeho poznání, je výzvou současného umění, aby dokázalo popsat i tu nezřejmou část reality našich dní.

Kristian Touborg rozmělňuje ve své malbě hranice lidí, technologie a přírody. Zkoumá naši psychologickou citlivost vůči ekologické krizi, zobrazovacím technologiím a neustále se měnícímu vztahu mezi organickými procesy a strukturami vytvořenými člověkem.