skip to main content

Je to celé absurdní, vydělávat na tom nechci, říká Dominik Feri. Na Instagramu dotahuje Leoše Mareše

9 minut čtení

Zatímco ještě loni touhle dobou sledovalo na Instagramu Dominika Feriho necelých 200 tisíc lidí, dnes už tam má přes 930 tisíc fanoušků. Tahle sociální síť je sice v Česku čím dál oblíbenější a úspěch na ní v poslední době slaví kdekdo – sportovci, herci, zpěváci, modelky i youtubeři -, ale politik?

Poslanec a člen strany TOP 09 se nicméně stal jasným skokanem roku, když hned v jeho úvodu přeskočil v počtu followerů dnes už bývalého youtubera Jirku Krále a usadil se na čtvrtém místě nejsledovanějších českých osobností.

První na Instagramu stále zůstává fotbalista Petr Čech, který už oslovil přes 2,1 milionu followerů, druhý je Leoš Mareš s 1,1 milionu fanoušků a třetí původem zlínská umělkyně Silvia Mahdal s milionem sledujících. Čech i Mahdal své příspěvky však zveřejňují výhradně v angličtině, takže mají publikum i z ciziny.

V současném tempu by už brzy mohl milionovou metu překonat i Feri. Každý měsíc mu totiž přibude v průměru 60 tisíc followerů.

Jeho prudká cesta vzhůru začala loni v březnu, když pod přezdívkou choco_afro začal pravidelně informovat o schválených vládních nařízeních a jejich platnosti v souvislosti s pandemií – v jednoduchém grafickém zpracování, kterému vévodí žlutý vykřičník v černém trojúhelníku a krátký text.

I když by mu už současný počet fanoušků mohl přinést díky případné spolupráci se sponzory mnohonásobně víc peněz, než bere jako poslanec, vydělávat prý na Instagramu nechce. „Nabídky paušálně odmítám,“ říká mimo jiné ve velkém rozhovoru pro Forbes Česko.

Téměř milion followerů se mu nicméně bude hodit v nadcházejících podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, ve kterých bude čtyřiadvacetiletý politik znovu kandidovat.

Na Instagramu už jste v počtu followerů překonal i Jirku Krále a míříte k milionové metě. Vzhledem k tomu, že jste před rokem měl nějakých 200 tisíc fanoušků, je to docela jízda, ne?

Co jsem tak zaznamenal, nárůsty jsou dané zejména turbulencí doby. Když bylo v létě vše kolem pandemie klidné, nárůst followerů stagnoval, když je počasí, a tím i situace horší, tak je nárůst větší, protože je větší hlad po informacích typu, jaká opatření budou platit a podobně.

Překvapilo vás to?

Je to pro mě celé stále trochu absurdní, ale ukazuje se, že jde o funkční formát, který může být zajímavý i pro samotná média. Některá z nich se toho už ostatně také chopila.

Reklama

Podobně to funguje na Twitteru, který je ale navržený pro textovou komunikaci, zatímco Instagram je založený na fotkách. A dlouho tam nikdo podobné věci nedával. Dnes už to ale dělá třeba CNN a z českých mediálních domů pak Česká televize, Nova, Blesk i další. 

A kde jste se inspiroval vy? Kdy jste s tím vůbec začal?

Vzpomínám si, že to bylo 15. března. Už předtím jsem o politických událostech pravidelně informoval, byl to i můj volební závazek. Pak jsem si ale říkal, aniž bych tehdy tušil, že přijde první a druhá vlna, že se covid stane součástí běžného politického života. A přemýšlel jsem, jak zajímavě celé dění pojmout.

V té době jsem narazil na instagramové účty, které jsou založeny na obrazovém formátu, a tak jsem si v jedné z mobilních grafických aplikací něco zkusil vytvořit. Mělo to být co nejviditelnější, proto ta černá a žlutá barva, mělo to obsahovat určitý symbol, proto ten vykřičník, a formát měl být „Instagram friendly“, tedy v poměru 4 : 5. Pod to jednoduchý text, který v příspěvku více rozvinu. A nakonec se ukázalo, že to dohromady může fungovat.

Někteří politici mají na sociální sítě celý PR tým. Vy si je děláte sám?

Dělám si úplně vše sám, a to i z prostého důvodu, že nemám prostředky na to, zaplatit si někoho, kdo by se mi o sociální sítě staral. Bylo by to samozřejmě fajn, kdyby tu se mnou seděl někdo, kdo by se mnou třeba točil videa. Ale ne, můj jediný pomocník je iPhone a prodloužená ruka, která mi občas pomáhá něco vyfotit. 

Účet jsem rozjel s rozpočtem nula korun na jakoukoliv reklamu.

Jako řadový poslanec mám asistenta, dva právníky, ale nikoho na marketing. Což ve výsledku znamená, že některé příspěvky jsou trochu marketingově humpolácké. Pár mých kamarádů z tohohle oboru se proto občas chytá za hlavu. Oni se tak snaží a čísla jim tolik nerostou a já tam dám nějakou blbost a ono to funguje.

Dá se váš úspěch replikovat?

Určitě, nebo se tím dá alespoň inspirovat a to platí i pro jiné politiky. Možná budu za blázna, že to doporučuji i ostatním, ale podle mě to smysl má. Lidé se díky vyšší aktivitě politiků budou více dozvídat o důležitých tématech, a politik si navíc skrz svůj profil může komunikovat svou agendu, která se zrovna neřeší v mainstreamových médiích.

To je zatím pro mnoho politiků nepochopitelné, že nemusí být jen těmi, kteří nasliní prst, dají ho do vzduchu a sledují, odkud fouká vítr, ale že mohou sami ten tón udávat. Věřím, že si to politici postupně osvojí a že to sehraje svou roli i v budoucích politických kampaních.

Screenshot příspěvku z instagramového profilu Dominika Feriho.

S potenciálními voliči komunikujete nejen na Instagramu, ale třeba i na Twitteru. Kolik času vám sociální sítě denně berou?

Bohužel strašně moc. Je to samozřejmě hodně náročné a třeba má přítelkyně není příliš nadšená, že jsem stále přikovaný k mobilu. Navíc jsem opoziční politik a často komunikuji vládní nařízení, ačkoliv je mou úlohou jim oponovat. V tomto to mám také složitější.

Další věcí je, že při počtu více než 900 tisíc followerů není možné odpovědět na všechny dotazy, které mi chodí. Každý den jich je kolem tisícovky. Samozřejmě na některé dotazy, jako kdy otevřou školy nebo restaurace, je jednoduchá odpověď, ale některé jsou opravdu záludné a velmi konkrétní, jako například jestli může být otevřený dětský koutek v kavárně.

Já samozřejmě neznám úplně vše do detailu, zpočátku jsem se proto snažil odpovědi zjišťovat, ale nyní už jsem bohužel v režimu, kdy tázající musím odkázat na jiná místa, například na hygienu. 

Když je vaší rolí oponovat, proč vůbec komunikujete vládní opatření a nenecháváte to na vládě samotné?

Protože společný úkol a cíl je překonat koronavirovou krizi. Nezbytně to tedy neznamená, že by v tomto měla být opozice pasivní. Pokud chceme obecnou srozuměnost s krizovými opatřeními, tedy znalost toho, co je po právu a co po právu není, pak by se měla přičinit i opozice.

Jak byste krizi řešil vy?

Na to se dává velmi špatně odpověď. Opozice na rozdíl od ministerstev nemá tak detailní informace, nemá takové experty. Vezměte si, že ministerstvo má k dispozici epidemiologické informace, zázemí Státního zdravotního ústavu. To opozice nemá, a já jsem se v tomto proto nikdy nepouštěl na odbornou rovinu.

Nemám k tomu expertizu. Jsem právník, a ne lékař, to znamená, že jsem epidemiologická opatření nikdy nehodnotil. Hodnotím spíše právní odůvodnění, reakci vlády na rozhodnutí soudu nebo komunikaci opatření.

Kde podle vás dělá vláda v komunikaci největší chybu?

Když v některých situacích bagatelizovala situaci, což bylo v období samotného úvodu epidemie a pak v době krajských voleb. Tehdy opatření nekomunikovala v takové míře, to podle mě byly největší mediální chyby.

Sledujete i ostatní influencery na sociálních sítích, jako je například Petr Ludwig, kteří se podobné komunikaci také věnují?

Tady je třeba ocenit každého influencera, který se snaží objektivně informovat a přitahovat k tématu pozornost a poskytovat alespoň nějaké světlo na konci tunelu. Hlavní ale je, jak vždycky říkal Karel Schwarzenberg, neprdět výš, než máte pr**l. Tím je myšleno, aby si člověk skutečně byl vědom toho, že když není virolog nebo epidemiolog, nemá se do téhle pozice stavět. A naopak, pokud někdo má odbornost, může z toho těžit.

Máte tip, koho sledovat?

Dám příklad a doporučení podívat se na mého kolegu Vlastimila Válka, který je profesor medicíny ve zdravotním výboru. Mám ho rád, je to můj přítel a před rokem mu říkám, ať si kromě Facebooku založí i Instagram. On si ale nebyl jistý, zda jeho příspěvky budou někoho zajímat. A světe div se, přišel covid-19, on tím, jak je profesor medicíny, dokáže vše vysvětlit, je lidský, vtipný a dnes už díky tomu všemu má 16 tisíc followerů.

Reklama

To je odpověď i na to, jak může šedesátiletý profesor z Brna uspět na Instagramu. Může, protože se věnuje oboru, o který je zájem. To obecně bude do budoucna pro influencery důležité. Vybrat si segment, ve kterém bude daný člověk dobrý a hlavně uvěřitelný.

Na Instagramu nejste pod svým jménem, máte tam přezdívku choco_afro. Vědí opravdu všichni, že jsou na instagramovém profilu politika?

Já doufám, že ano.

Není to ale spíš váš osobní profil?

Je, ale osobní profil mi právě dává určitou větší míru volnosti. Jeden příspěvek může být o tom, jak jsem například v létě s kamarády na pivu, další už ale může informovat, že byl přijat nový zákon a jeho detaily jsou k nalezení zde a zde. Ten profil je obecně civilnější a mohu si tam takhle dělat i trošku srandu. Ale mám na něm napsané, že jsem poslanec. Že by tedy followeři nevěděli, že sledují politika, o to se příliš nebojím.

Vidíte v tom, co děláte na Instagramu, nějaké nevýhody?

Mám jen obavy z toho, že lidí nevědí, že sledují opozičního politika. A tady narážíme na limit jakéhosi povědomí o ústavním systému České republiky a o dělbě moci. Určitá část lidí to totiž bere tak, že když je někdo politik, zkrátka ten nahoře, tak za vše může on. Je tu dojem, že vláda jsou všichni – Senát, sněmovna, vláda samotná. Jenže já nyní nejenže o zákonech nerozhoduji, ale ani neurčuji jejich podobu. To vše je na vládě a ministerstvech. A to je něco, co se snažím vysvětlovat.

Jaká je věková struktura vašich followerů na Instagramu?

Primárně jde o mladé lidi. Ale není to zase tak, jak by si část lidí mohla myslet, že ještě kvůli svému nízkému věku nemohou volit. To je omyl, kterého se dopustila i část politické konkurence, když říkala, že není možné, aby mě fanoušci vykroužkovali, protože mě sledují samé děti.

Když se podíváme na konkrétní čísla, tak lidi ve věku 13 až 17 let tvoří 11 procent mých followerů. Kategorie 18 až 24 let tvoří 45 procent, kategorie 25 až 34 dělá 30 procent, u lidí nad 35 let a více je to nějakých 14 procent. Téměř polovina lidí je tedy mezi 18 a 24 lety a trend je takový, že se jejich poměr snižuje ve prospěch starších.

Čím to je?

Myslím, že je to tím, že studenti přijdou domů a ptají se rodičů, jestli vědí o tom a tom novém opatření, a říkají jim, že se o něm dozvěděli u mě. Díky tomu mě postupně začínají sledovat i jejich rodiče, někdy dokonce i prarodiče. Ale také celé profesní skupiny, nedávno mě například začali hodně sledovat učitelé, protože se k nim informace moc rychle nedostávají. 

Budete s přicházejícími parlamentními volbami ve vašich příspěvcích více řešit politiku?

Co mi je bytostně cizí, je bojovat za nepolitickou politiku. A to už z toho důvodu, že boj za to, že nejsem politik, ale občan, působí jako erozivní prvek pro stranictví. A podle mě jsou tradiční politické strany funkčním systémem. Proto říkám, že jsem poslanec a straník za určitou politickou stranu. Naštěstí nejsem veřejnoprávní médium, takže nemusím dávat příspěvky ve stylu jeden o opozici, jeden o vládě.  

Facebookový profil nemám. Zrušil jsem ho a bylo to to nejkrásnější rozhodnutí.

Ale máte takzvaně nabito. Jste nejsledovanější český politik na Instagramu s téměř milionem followerů, tedy téměř desetinou obyvatel. Není přece jen pokušení pořádně to před volbami využít?

Pokušení, kterému jsem odolal. Na podzim byly krajské volby a na mých tehdejších příspěvcích se vlastně dá odhadnout, jak by mohla vypadat i kampaň do sněmovny. Narativ číslo jedna na mém profilu je, že jsem členem strany, která kandiduje v koalici. A že budu samozřejmě rád, když mě a naši stranu lidé podpoří.

Narativ číslo dvě je, že někteří followeři možná nejsou mými nebo našimi voliči, ale chtějí, aby se zde změnila vláda a stala se opozicí. Nemám s tím problém, ať můj profil sledují a třeba volba druhé strany nebude špatná. Nebudu jim říkat, nevolte druhou stranu, budu jim říkat, proč by měli volit nás. Kampaň bych tedy vedl nekonfliktně, je tu totiž vyšší cíl – odstavit tuto neschopnou vládu.

Třetí narativ, s tím úzce související, který jsem i v krajských volbách akcentoval nejvíc, je – pojďte k volbám. Můj dlouhodobý osobní cíl totiž je, aby se zvýšila volební účast u mladých lidí. 

A daří se vám mladé lidi přesvědčit? Jak na tom podle vás vůbec Česko se zapojením mladých do politiky je?

Velmi bídně. Z mezinárodních srovnání, například z průzkumu Social at a Glance, vyplývá, že jsme v tomto ohledu druhou nejhorší zemí po Litvě. To znamená, že zájem mladých o politiku je zde velmi nízký. Nejčastějším důvodem tohoto výsledku je rozčarování z politické situace a také těžká orientace v ní. To jsou ale věci, s kterými se dá pracovat. Je to úloha nejen pro politiky, ale i pro vzdělávací systém a pro rodiče.

Chodí za vámi mladí lidé pro rady, jak se dát na politiku?

To se děje. Když někdo přijde pro radu, jak se dostat i skrz sociální sítě do politiky, říkám mu, že dělám jen to, v čem jsem uvěřitelný. Jsem právník, tak se mé příspěvky věnují právu. Na druhou stranu ale mám rád srandu, tak občas udělám nějaký fór a do toho se snažím informovat a přitáhnout mladé k politice.

Když tedy někdo vystuduje například dopravku, tak může psát o tom, proč v Německu mají tak hustou síť dálnic a my ne nebo proč Polsko vystavělo dálniční síť během pár let. Je to super téma, které každého dráždí. A takových témat je bezpočet, například zdravotnictví nebo školství. A to, že tato témata zdánlivě lidi nezajímají, není proto, že by je nezajímala ze své podstaty, ale proto, že nemají dojem, že by je zajímat měla. Mínění se pak dá na sítích otočit, jakým směrem člověk chce.

Jakým tempem vám počet followerů roste?

V posledním roce asi o 60 tisíc měsíčně. Instagram ale je rostoucí síť. Je nyní v pozici Facebooku v době jeho nárůstu před zhruba sedmi lety. Mimochodem, já už facebookový profil nemám, zrušil jsem ho a bylo to to nejkrásnější rozhodnutí. Zjistil jsem, že mi vůbec nechybí. A v podobné situaci se v mém okolí nachází dost lidí.

Na druhou stranu ale rostou na významu jiné sociální sítě, na které už jsem asi moc starý, což je třeba TikTok. Tam si nedovedu představit dělat politickou kampaň, i když vím, že v Americe to šlo.

Na TikToku tedy vůbec nejste?

Ne, hlavně z toho důvodu, že neumím tancovat. Ale vážně, je možné, že se to v rámci budoucí politické kampaně stane (a v den vydání tohoto rozhovoru se tak opravdu stalo, pozn. redakce). Instagram ale podle některých průzkumů roste o šest procent ročně a začínají se o něm dozvídat lidé nad 40 i 50 let. Dokonce mi píší lidé, že ho mají i jejich 75letí rodiče. Je to určitě perspektivní sociální síť, kde se dá mluvit s lidmi.

Kde vidíte váš strop v počtu followerů na Instagramu?

Řekl bych – sky is the limit. Ale myslím, že se to zastaví tak na 1,2 milionu followerů. Jednou z věcí, na kterou vše naráží, je i to, že jsem účet rozjel s nulovým rozpočtem na jakoukoliv reklamu. Všechen růst je tak organický. A na číslech je znát, když Instagram utahuje a škrtí dosah. To se děje a dít bude. Na druhou stranu, lidé si ten obsah sdílí a posílají si ho. Ale i milion lidí je z mého pohledu na Českou republiku dostačující množství.

Těší vás, že jste na Instagramu s takovým náskokem nejúspěšnější politik?

Vůbec si nemyslím, že je správně, že dost lidí sleduje jenom mě. Pokud chceme kriticky myslící mladé lidi, tak musí sledovat více zdrojů. 

Michael Tomeš

A co otázka monetizace? Leoš Mareš, kterému se v počtu followerů přibližujete, točí na placených příspěvcích miliony korun…

Mě platí voliči tím, že mě zvolili. A já se snažím o jedinou věc a tou je to, abych se jim vyplatil. To je můj způsob monetizace. Jasně že kdybych se věnoval marketingu jako ostatní influenceři, vydělal bych víc, než je poslanecký plat. A zřejmě i násobně víc. Pak je ale otázkou, zda by mě lidi sledovali, kdyby u mě viděli reklamu na určitý produkt.

Twitter v Česku nemá masový rozměr.

Chodí vám takové nabídky?

Samozřejmě chodí, ale já je paušálně odmítám, ač neexistuje zákon, který by poslancům zakazoval reklamu. Co mě ale trochu mrzí, je fakt, že musím odmítat nabídky na spolupráci, které nemají s vyděláváním peněz nic společného, třeba od charitativních organizací. I ty ale odmítám v 99,9 procenta případů. Těchto nabídek je třeba sto denně, a kdybych přijal každou, tak není choco_afro profil mladého člověka, ale nástěnka. 

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Na Instagramu mezi českými politiky panujete. Na Twitteru ale vede o více než 20 tisíc sledujících váš stranický kolega Miroslav Kalousek. Nepopichujete se kvůli tomu?

Nepopichujeme. Twitter má v Česku dvě roviny. Jednou je Twitter mladých lidí, který je pro mě trošku nepochopitelný, a další Twitter je Twitter politický. Navíc mně přijde, že Twitter v Česku nemá masový rozměr jako třeba ve Spojených státech. Člověk na něm tady v Česku svým způsobem oslovuje už oslovené.

Proto jsem taky na Twitteru méně aktivní, dám tam tweet tak jednou za 14 dní, jednou za týden. Primární sociální síť je pro mě Instagram, kde vše vytvářím a odkud vše plyne. Obě tyto sítě ale mají podle mě budoucnost.

Reklama
Reklama