Míček jako jablko, raketa coby žezlo. Česko se díky svým hráčkám dlouhodobě drží na tenisovém trůnu. Ženy reprezentující naše barvy vyhrály tři z posledních čtyř Wimbledonů a teď jsou dokonce jednou z nejzastoupenějších zemí v elitní stovce žebříčku WTA. Jak si vedou v porovnání s tradičními tenisovými mocnostmi?
Při pohledu na žebříček WTA české sebevědomí a hrdost bobtnají. Naše sportovkyně drží v první stovce hned desetinu míst. V samotné první desítce jsou hned dvě naše reprezentantky: šestou a sedmou příčku drží finalistky letošního Wimbledonu Karolína Muchová a Linda Nosková.
Na čele se pak třetím rokem drží Běloruska Aryna Sabalenka (byť v žebříčku vlajku u jejího jména nenajdete kvůli běloruskému zapojení do války na Ukrajině).
Grafika: Forbes
Zároveň je nutné říct, že deset míst mezi stovkou nejlepších není z českého pohledu novinkou. Tolik jsme měli tenistek v žebříčku WTA už v roce 2023. Nyní však žije naděje, že by mohlo brzy padnout historické maximum. Kolem 120. místa je totiž dvojice mladých hráček, které by se mezi sto nejlepších mohly dostat, pokud se jim povede některý z turnajů.
Když se ale vrátíme k tuzemskému zářezu v aktuální top stovce, větší zastoupení než Česko mají pouze Spojené státy, které mají v žebříčku čtrnáct hráček. Na třetím místě je v tomto ohledu Rusko s osmi tenistkami, následuje Ukrajina (7) a Austrálie (5).
Místo na výsluní si Česko drží dlouhodobě – v top trojce mezi všemi státy je od roku 2019. Zatímco Američanky si celou dobu drží primát, na stříbrné a bronzové příčce se střídají tuzemské tenistky s ruskými. Až za nimi jsou tak tradiční tenisové mocnosti jako třeba Francie či Německo.
Že mají Spojené státy nebo Rusko početné zastoupení, nemusí být takovým překvapením. S ohledem na velikost jejich populace mají, jak se říká, odkud brát. Pokud však přepočítáme počet tenistek v nejlepší stovce na milion obyvatel v zemi, kterou reprezentují, najednou se ukazuje unikátní pozice Česka.
Zde to aktuálně vychází na téměř jednu špičkovou hráčku na milion obyvatel. Za námi jsou Chorvatsko a Lotyšsko, které se v tomto přepočtu drží taky dlouhodobě vysoko. Téměř dvoumilionovému státu k tomu stačí jedna tenistka ve světové stovce. Naopak Američanky a Rusky se v tomto ohledu pohybují kolem dvacáté pozice.
Nedávný úspěch Češek na Wimbledonu, kde se do finále dostaly Nosková s Muchovou, ve světě oživil otázku, čím to, že se středoevropské zemi tak daří na kurtech.
„Máme bohatou historii tenisu. Ať se podíváme deset, nebo padesát let zpátky, tak je tam vždycky nějaký Čech, nebo hlavně Češka, která něco velkého na grandslamu dokázala. Možná i díky tomu, jak jsme malá země, si člověk může říct, že když to dokázali druzí, proč ne já?“ říká ve velkém rozhovoru vítězka wimbledonského duelu a tvář srpnové titulky Forbesu Linda Nosková.
A čím to, že se teď daří zejména českým ženám? „Nevím. Myslím, že si musíme vážit všech, žen i mužů. A jestli nás někdo bude porovnávat, tak ať si to zkusí sám,“ líčí tenistka, která úspěchy na kurtu bere jako odrazový můstek ještě k něčemu většímu. „Ať už jednou dokážu cokoli, bude to – myslím – ještě víc než tenis.“
