„Jeho cíl je být jednou větší než Petr Kellner, chce být stejně důležitý jako Bernard Arnault,“ přirovnává třetího nejbohatšího muže planety k ambicím českého miliardáře Daniela Křetínského francouzský novinář Jérôme Lefilliâtre, kterému ve Francii právě vyšla o Křetínském kniha.
Jmenuje se Mister K: Petites et grandes affaires de Daniel Kretinsky, tedy Pan K: Malé a velké aféry Daniela Křetínského, a pátého nejbohatšího Čecha a vládce energetického kolosu EPH líčí jako extrémně chytrého, ale zároveň vysoce ambiciózního a tvrdého byznysmena.
Lefilliâtre před půlrokem vyrazil do Prahy s úkolem, který v té době dostal každý francouzský ekonomický novinář – napsat velkou story o tajemném miliardáři z Česka, který Francouze zaskočil, když předloni začal pumpovat miliony eur do francouzských médií.
Jenže reportér deníku Libération to tehdy vzal hodně důkladně. V Praze strávil týden, setkal se s desítkami lidí kolem Křetínského a jeho energetického impéria, a protože nakonec nasbíral víc informací, než se vešlo do jednoho článku, rozhodl se napsat rovnou celou knihu.
Nebyl to ale jediný důvod. Lefilliâtre po několika hodinách v Křetínského společnosti pochopil, že před ním sedí muž, kterého je dobré poznat trochu důkladněji, protože v budoucnu může hrát na evropské scéně mnohem větší roli, než si teď dokážeme představit.
„Když jsem tehdy ze schůzky odešel, říkal jsem si: Tenhle člověk je opravdu chytrý, ale také ambiciózní, tvrdý byznysmen, který se chce dostat daleko. Za deset let z něj bude v evropském kontextu velmi důležitý člověk. Proto jsem se také rozhodl napsat tuto knihu. Je dobré vědět, kdo je Daniel Křetínský,“ vypráví francouzský novinář.
Kdo je tedy podle vás Daniel Křetínský?
Popravdě jsem nevěděl, co od něj čekat. Jeho veřejná vystoupení ve Francii byla trochu zavádějící. Drží se stranou, a když mluví, je hodně předvídatelný, mluví o demokracii, nezávislosti médií, ale o něm samotném se toho většinou moc nedozvíte. Ale když s ním mluvíte soukromě, je to mnohem zajímavější.
Čím vás zaujal?
Jeho politické nebo ekonomické myšlenky jsou extrémně zajímavé, je to intelektuál, který má ohromný přehled. Nesouhlasím s ním v mnoha ohledech, hlavně v jeho pohledu na klimatickou změnu, ale je dobré ho poznat blíž, protože za pár let bude mít opravdu velký vliv.
Jste vůči němu v knize kritický?
Většina lidí, kteří tu knihu už četli, mi říká, že to není kritické ani pozitivní, ale že je to dobře vybalancované. A to mi dělá radost. Chtěl jsem odvyprávět Křetínského příběh v jeho komplexitě. On je totiž nesmírně komplexní člověk. Můžete se s ním bavit o demokracii, sportu, médiích i politice. A zároveň je to schopný byznysmen, pro kterého je zisk na prvním místě.
Takže necháváte na čtenářích, aby si na něj udělali názor sami.
Ano, mým cílem bylo popsat ho co nejvíc objektivně, abych čtenářům na závěr mohl říct: Teď víte, že Křetínský je skeptický vůči klimatické změně, jeho holding je v Lucemburku, má rád daňové ráje, miluje Francii, je kritický vůči Andreji Babišovi a populistickým politikům na Slovensku. A na základě toho se můžete sami rozhodnout. Koneckonců ani já sám si nejsem jistý, co si o něm myslet. Je velmi milý, chytrý, ale zároveň dokáže být velmi tvrdý.
Jaké zjištění pro vás bylo nejpřekvapivější?
Jeho přístup k životnímu prostředí. Byl jsem velmi překvapený, když mi do očí popřel klimatickou změnu. Respektive ne přímo popřel, ale když jsem se ho zcela jasně zeptal, jestli je klimatická změna spojená s lidskou činností, což je nyní už z mnoha úhlů vědecky potvrzeno, neřekl ano. Naopak používal argumenty, kterými argumentují lidé, kteří klimatickou změnu popírají.
Například?
Třeba že Grónsko dostalo svůj název (anglicky Greenland), protože před mnoha stoletími bylo ve skutečnosti zelené a nebyl tam žádný led. A že se teď jen vracíme do stejné fáze. Ale my už teď víme, že je to hoax. Vědí to všichni, je toho plný internet. Přesto to tvrdil. Jasně, jeho byznys jsou energetika a uhlí, tak bych pochopil, kdyby řekl něco ve stylu: Musíme těžit uhlí, vím, že to není dobré, protože to zhoršuje klimatickou změnu, ale zatím nemáme nic lepšího. Ale to není ten případ.
Neříká to jen proto, že mu vzhledem k jeho byznysu nic jiného nezbývá?
Ne, myslím, že si to opravdu myslí. Alespoň tak to na mě působilo.
Ve Francii se hodně řešilo i jeho možné napojení na Rusko. K čemu jste došel?
Ano, ve Francii je to hlavní téma. Všichni řeší, jestli za ním náhodou není přímo Vladimir Putin (společnost Eustream, ve které drží Křetínského EPH majoritu, přepravuje do Evropy ruský plyn). Hodně jsem se tomu věnoval a nakonec jsem došel k závěru, že tam žádná vazba na Rusko není. Nenašel jsem pro to žádné důkazy.
Francouzi jeho razantní vstup na francouzskou mediální scénu, kde se snaží ovládnout slavné noviny Le Monde, rozhodně nepřijali s nadšením. Změnilo se to nějak?
Moc ne. On popravdě v poslední době není ve Francii ani moc vidět. Naposledy se o něm hodně mluvilo loni v září, kdy se řešil jeho pokus o ovládnutí novin Le Monde a lidé podepisovali petice za jejich nezávislost. Pro spoustu Francouzů je pořád trochu záhadný, ptají se, co je ve skutečnosti zač. Proto jsem také napsal tuhle knihu a doufám, že jim na to alespoň trochu odpovím.
Foto Stanislav Krupař
Mimochodem, jaká je nyní situace v Le Monde?
Nic se nezměnilo. Vím, že proběhla jednání mezi Křetínským a Xavierem Nielem, hlavním akcionářem Le Monde, poprvé se potkali v listopadu, bavili se spolu, ale Niel mu řekl, že nechce měnit nic na Křetínského minoritní pozici, a dal mu najevo, že si rozhodně nebude dělat, co chce. Od té schůzky se nic nezměnilo. Nikdo pořád neví, jak to dopadne.
Co si myslíte vy?
Jsou dvě možnosti. Buď Křetínský zůstane v Le Monde a bude čekat, jestli v budoucnosti nenastane nějaká situace typu, že Le Monde bude potřebovat peníze, které mu Křetínský výměnou za větší podíl dá, nebo se s Nielem domluví a z Le Monde odejde. Což by nebylo tak jednoduché, protože by určitě chtěl svoje peníze zpátky.
Jaké má podle vás plány? Co od něj čekáte dál?
Pokud jde o média, vím, že se zajímal o společnost, která ovládá několikery noviny ve francouzských zámořských teritoriích, ale nakonec ho předběhl Xavier Niel, který ji koupil, což bylo docela vtipné. Zájem má údajně i o francouzskou televizi TF1, ale to nejdůležitější pro něj ve Francii je stejně energetika. Myslím, že čeká na příležitost, jak vstoupit do společností, jako je EDF nebo Engie, mluví se také o jeho partnerství se společností Total. Není tajemstvím, že francouzský prezident Macron chce změnit mapu energetického byznysu ve Francii, část státních společností prodat a zbavit se i jejich dceřiných firem v zahraničí. A hodil by se mu minoritní akcionář.
A mimo Francii?
Zrovna teď jsem koukal, že využil krize na finančních trzích a relativně levně zdvojnásobil svůj podíl v německé mediální skupině ProSieben. Tohle ho mimochodem vystihuje nejvíc – on ve skutečnosti není ani tak průmyslník, jak se o něm občas mluví, ale mnohem víc je to šikovný finančník. Kupuje levně a prodává za víc. To je Daniel Křetínský.
