Za okny jeho kanceláře se zvedají štíty Krkonoš a ve vzácně slunečný den vyloženě lákají k pořádnému výletu. Ať už se ale vydáte do nejvyššího českého pohoří, na obyčejný piknik, na trek na džungle, na výpravy do pouště, na Antarktidu nebo třeba na Mount Everest, Radek Slabý vždycky ví, jak vám cestu zpříjemnit.
„Náš potenciál je obrovský,“ věří mladý šéf trutnovské firmy Adventure Menu, která provedla revoluci v jídle pro dobrodruhy: „V něm se dřív řešily nutriční hodnoty, energie, bílkoviny. Ale chuť? Nikdo ji neviděl jako důležitou, my ji naopak stavíme stejně vysoko, protože vedle fyzické pohody je na treku mnohdy daleko důležitější morálka a právě tu spolehlivě doplní skvělá chuť.“
Do batohu si díky němu lidé balí jelení ragú, kuřecí křídla na medu a chilli nebo krémové rizoto s chřestem. Jejich jídla chutnají a společnost roste: loni měla obrat patnáct milionů korun, letos cílí na pětadvacet milionů, výhledově na dvojnásobek a už chystá expanzi. A to díky investorovi, s nímž Adventure Menu finalizuje finanční injekci o hodnotě zhruba 65 milionů korun.
Pozorní čtenáři Forbesu zbystří, neboť Trutnov náhle vypadá jako metropole firem specializujících se právě na trvanlivá jídla. Není to náhoda – místní úspěšné Expres Menu vlastní Petr Sogel, s jehož synem Adamem studoval Radek Slabý průmyslový design a společně založili s jinou vizí právě Adventure Menu.
Sogel se nakonec vrátil do rodinné firmy, Slabý je ale stále CEO a za poslední dva roky vybudoval ve firmě i vlastní výrobu.
„Líbil se mi koncept, technologie, ale na ostatní věci jsme měli
jiný pohled,“ vrací se Slabý do roku 2011.
Byznys mu ostatně nastartovaly ryze osobní pohnutky. Při endurových toulkách Balkánem, kde se s kamarády vydávali co nejdál od civilizace, mu prostě došla chuť. Doslova.
„Jedli jsme, co bylo na trhu: paštiky, instantní polívky, sem tam nějaká konzerva. To byl primární důvod, proč jsme firmu založili. Oba dva jsme měli rádi dobré jídlo, a když jedete na vysněnou dovolenou, přišlo nám dost divné jíst tam něco, co byste si doma normálně nedali,“ vysvětluje.
Zní to logicky, ale před deseti lety bylo docela science fiction chtít po dobrodruzích a milovnících výletů, aby zaplatili za jeden sáček 150 až 200 korun. V Adventure Menu si proto prošli náročnou štrekou, jak když vás v Krkonoších na hřebenovce chytne bouřka.
V jednom však měli od začátku jasno, ať byly zrovna okolnosti sebenevlídnější. „Byli jsme odhodlaní lidem zpříjemnit celkový požitek z cest právě skrz perfektní jídlo,“ líčí Slabý.
„Jídlo na cestování vždycky bylo jeden velký kompromis. A my jsme si řekli: Dost! Lidi lítají do vesmíru, jezdíme v elektrických autech, ale na cestách se máme odbývat? Rozhodli jsme se vytvořit domácí jídlo z nejkvalitnějších surovin, které skvěle chutná a vydrží čerstvé v jakýchkoli podmínkách. Musí doplnit zážitek. Žádné polotovary. Žádné zkratky.“
Dnes firma nabízí téměř třicet jídel, která sterilovaná vydrží tři roky, vakuově sušená dokonce pět let. Ale dojít k tomu byla fuška.
„První dva roky, ještě při studiích, to byl vyloženě garážový projekt. Tenkrát se tomu tak neříkalo, ale byl to startup a za ten nás považuju do dneška,“ říká o důrazu na technologie (o těch za chvíli). Tím přesvědčili i Petra Sogela, když už po půl roce vykoumali, jak masa a omáčky nově doplnit také o přílohy, a to v jednom sáčku.
„Říkali nám, že to není technologicky možné, my jsme to ale nebrali v potaz. Možná i díky studiím designu, kde jsme byli hnaní k tomu nespokojit se s obvyklým řešením a pořád hledat inovace,“ vzpomíná Radek Slabý.
Základní kapitál získal budoucí šéf stylově: prodal motorku. „Asi za třicet nebo čtyřicet tisíc,“ vzpomíná. Pak začalo jeho slovy zhruba pět let „punkového období“. Zkoušeli, zkoumali, přesvědčovali. Objížděli veletrhy a bojovali s trpělivostí, když cestovatelé zas a znovu křivili ústa nad vyšší cenou.
„Ta mladistvá naivita! Když si na to vzpomenu, asi bych do toho dneska znovu nešel,“ usmívá se Slabý.
Ale vydrželi. A uspěli.
„Pak jsme totiž najednou měli kompletní produkt, dost širokou řadu jídel, vychytané porodní bolesti, vlastní technologie. Začalo se nám dařit v zahraničí,“ říká podnikatel. Aktuálně jeho firma zásobuje zhruba polovinu evropských států a ze vzdálenějších destinací prodává v Grónsku či Hongkongu.
Jakožto inovátoři si nechávají i patentovat vlastní způsob sušení jídla, který vyvíjeli tři roky a který ušetří až třicet procent energie. Ten považují za vrchol momentálních technologií. Mimo to je k ohřevu jejich jídla potřeba jen samoohřívacích kapslí, k nimž stačí přilít studenou vodu.
A do toho firmě přeje doba: lidé chtějí dobře jíst a vyhledávají kompletní zážitky, což jim majitel Adventure Menu s radostí dopřává.
Maso a zeleninu bere společnost jen z Česka, zakládá si na stoprocentní kvalitě a nulové chemii.
I když to znamená, že pak mají podle Slabého oproti přímé konkurenci až několikanásobné náklady: „Málokdo chce dělat věci přehnaně poctivě, a tím pádem draze. Lidé si za ta léta odvykli jíst přírodní jídlo a už jim kolikrát přijde podezřelé, že v něčem, co vydrží roky, není žádná chemie. No a my jsme tu od toho, abychom jim ukázali, že to jde.“
Jejich potenciál se paradoxně rozzářil zrovna v covidovém roce, kdy Češi nuceně přestali cestovat ve velkém. Chuť zvítězila i nad pandemií.
„Lidem se roky snažíme představit i jiné možnosti a jiné aktivity, pro které jsou naše jídla vhodná,“ vysvětluje Slabý. „Kdo nás znal a chutnalo mu, začal naše jídla jíst i doma, na home officech. Byly zavřené hospody i turistické chaty, pizza z donášky se taky přejí. Hodně nás táhly jednodenní, dvoudenní výlety v rámci Česka.“
Slabý sice zákazníky na dálku podněcuje k tomu, aby v cizině i v Česku zkoušeli lokální chutě a vychutnávali si toulky se vším všudy, ale zároveň jim nabízí alternativu. Třeba si místo jídla na Labské boudě najít někde poblíž svůj vlastní kout s krásným výhledem a tam se najíst stejně dobře, ne-li lépe.
Jeho další cílovkou mají být třeba rodiny s dětmi, čemuž by měl pomáhat trend cestování po vlasti. V Adventure Menu si spočítali, že až bude jejich obrat činit něco mezi padesáti a šedesáti miliony, což se může stát hodně rychle, přestanou jim stačit současné výrobní kapacity. Proto ona domluva s investorem.
„Jednáme asi tři roky a uznal, že jsme připravení na větší investici. První část z 65 milionů by měla jít na další expanzi do Evropy, druhá následně na výstavbu provozovny,“ plánuje CEO firmy.
A jako pro správného milovníka cest pro něj horizont není nikdy příliš daleko. „Máme obrovskou radost z našeho lokálního trhu a českých zákazníků. Náš trh nám dělá zhruba sedmdesát procent obratu a ještě tu jsou rezervy. Když to přepočítáme jen na hlavní země Evropy, je potenciál pecka,“ rozzáří se.
Na závěr jeden příběh, který vybudí nejen vaši touhu zmizet do dálav, ale i vaše chuťové buňky. „Náš ambasador a horský vůdce Pepa Šimůnek si pravidelně bere pro klienty naše vepřo-knedlo-zelo a jelení ragú,“ líčí Slabý. „Den před finálním výstupem na sedmitisícovku jim udělá společný motivační večer s tímhle jídlem. To lidi tak nakopne! Tělo i hlava pak jsou v úplně jiném stavu,“ říká Slabý.
