Přestože některé české firmy za sebou mají jedny z nejtěžších dvanácti měsíců ve své historii, stále ještě neztrácejí sílu ani naději – a každý den přicházejí s novými způsoby, jak své podnikání udržet při životě a nejlépe ještě růst.
Rok plný výkyvů a těžkých rozhodnutí za sebou má i česká rodinná firma Country Life, která prostřednictvím svých zdravých produktů už od roku 1991 učí Čechy lépe jíst. Jaké kroky bylo s příchodem pandemické krize třeba udělat, aby se byznys udržel při životě?
O to se s Forbesem podělil sám zakladatel a majitel společnosti Otakar Jiránek.
Jako většina podnikatelů máme za sebou turbulentní rok plný výzev, které ale na rozdíl od některých mých kolegů i vítám. Pandemie se samozřejmě podepsala snad na všech sférách naší činnosti, na každé z nich přitom rozdílně. Začnu od těch negativních dopadů, abychom se postupně dostali k tomu, co na aktuální situaci vnímám jako pozitivní.
Nejhůře jsou na tom pochopitelně naše pražské restaurace, z nichž nejvíce utrpěly dvě v centru města. Ta třetí, v Dejvicích, je na tom o něco lépe. Stejně tak i specializované maloobchody v centru hlásily (a stále hlásí) výrazný pokles tržeb na rozdíl od těch v rezidenčních čtvrtích, které i v době pandemie vykazovaly mírný růst.
Lépe je na tom velkoobchod, který měl v uplynulém roce dvojciferný nárůst, ale jeho ziskovost klesla v důsledku výrazných výkyvů kurzu koruny.
E-shop prožil divokou jízdu připomínající výškové výkyvy na horské dráze s obrovským nárůstem v řádu stovek procent v březnu a dubnu 2020 a dalšími, ale již menšími, výkyvy vázanými na vývoj dalších lockdownů.
Skokově navýšené požadavky velkoobchodu a e-shopu se silně projevily na výrobě, která mnohdy nestíhala. Přesto se nám podařilo udržet obrat těsně pod 520 miliony, stejně jako předchozí rok.
Do toho všeho jsme řešili také hned několik personálních problémů nesouvisejících jenom s pandemií, jakkoli byla jejich hlavní příčinou. Koncem léta opustili naši firmu hned dva důležití lidé: generální i obchodní ředitel.
Důvodem jejich odchodu byl nezvládnutý přístup k řešení koronakrize, která zvlášť v počáteční fázi měla negativní dopad na firmu, její cashflow i na vztahy v týmu. Zkrátka jsme měli k řešení jiný postoj.
Uplynulý rok tím pádem výrazně ovlivnil i mé pracovní nasazení. Dnes už bych se v těchto situacích méně spoléhal na najaté manažery a reagoval rychleji.
Rok 2020 ale nelze vnímat jen negativně. V našem případě nás všechny okolnosti přiměly k postupné digitalizaci většiny procesů a v tom chceme pokračovat i v průběhu letoška. Týká se to zejména velkoobchodu a v návaznosti na to i našich maloobchodů.
Vedle toho pracujeme také na vylepšení e-shopu, který by měl zákazníkům přinést ještě lepší zkušenost s online nakupováním, a také na zefektivnění výroby a stabilizaci personální i finanční situace.
Ani po roce od vypuknutí pandemie ještě není zcela jasné, k jakým významnějším změnám dojde jejím vlivem. Některé z nich ale rozhodně nebudou malé. Nebráním se vstupu strategického partnera za účelem vytvoření synergií a přínosu kapitálu, který by umožnil rychlejší rozvoj.
Krize jako příležitost pro změnu životního stylu
Pandemie může mít také velmi pozitivní dopad na změnu stravování. Doufáme a začínáme si pomalu všímat, že řadě lidí situace pomůže se srovnáním hodnot a díky tomu začnou žít zdravěji, v čemž se jim snažíme už třicet let pomáhat v duchu našeho mota „společně uzdravme svět“.
V oblasti online prodeje byl pro nás loňský rok velkou příležitostí k rozvoji, ačkoli oblast e-commerce samozřejmě také spolykala řadu investic. Začaly se rýsovat dokonce jisté možnosti akvizic, ale situace musí ještě uzrát. Případné akvizice vyžadují patřičné finanční rezervy nebo jiný přístup ke kapitálu, který aktuálně potřebujeme využít spíš na interní investice.
Všichni se momentálně chceme z téhle situace co nejdříve dostat. A byl bych proto rád, kdyby k tomu svými kroky dopomohla i vláda. V loňském roce přišla aspoň nějaká pomoc v rámci programů Covid nájemné a Covid gastro, ale zdaleka to nestačí na pokrytí nákladů uzavřených nebo významně omezených provozů.
Letošní pomoc je pravděpodobně v nedohlednu, protože nové kompenzační programy nejsou vůbec jasné a pro nás jsou pravděpodobně zcela nepoužitelné, protože firma jako celek neměla propad tržeb více než padesát procent, byť některá střediska mají propad šedesát až devadesát procent.
Velmi bychom ocenili, kdyby se vláda snažila pomoci podnikatelům tam, kde to nejvíc potřebují – konzultovala s nimi jejich reálné problémy a nerozhodovala o jejich osudech od stolu bez znalosti skutečné situace.
A v neposlední řadě aby se nevměšovala do věcí, kterým nerozumí, nechala pracovat zodpovědné odborníky a jejich radami se důsledně řídila. Ve svých rozhodnutích by měla být důsledná a na boj s pandemií by se měla soustředit tak, aby nebyl jen prostředkem k získání politických bodů, které vedou pouze k chaosu.
