Český streetwearový brand Life is Porno má za sebou nejúspěšnější rok své desetileté historie.
Jasně, světem se prohnala pandemie jako demoliční koule obchůdkem s křišťálovými jednorožci, ale Life is Porno i tak zvedlo obrat o devadesát procent. A v letošním roce ho chystá zvýšit ještě jednou tolik.
Brand s kšiltovkami, mikinami nebo pantoflemi hrne do světa nové a nové věci. Nejenže na poli prodejnosti oblečení láme své dosavadní rekordy, ale uvádí do praxe tak moderní záležitosti, jako jsou dražby uměleckých děl ve formátu NFT.
První vlaštovkou byla nedávno dražba NFT etikety absintu, kterou pro Life is Porno vytvořil Martin Žufánek. Jak sám říká, když totiž absint na netradiční květinové bázi vytvořil a ochutnal, první, co mu proletělo hlavou, bylo: „To je porno!“
A spolupráce se streetwearovou značkou byla na světě. Šťastný vítěz nakonec NFT získal za 0,3 etherea, tedy za něco přes dvacet tisíc, a vyfasoval k němu ještě flašku absintu.
Foto Life is Porno
NFT kolaborace Life is Porno se Žufánkem
„Něco takového je ale brandová akce,“ říká Tino Hrnčiar, jeden ze dvou spoluzakladatelů Life is Porno. „Vysoké prodeje v pandemickém roce vycházely z toho, že jsme měli konečně na skladě tolik věcí, abychom uspokojili aktuální poptávku.“
Byť by tedy, jak Tino dodává, prodali i víc, což se brandu, který chtěl od začátku dělat „streetart a streetwear“, přes všechny jeho úspěchy doposud nedařilo.
Ačkoli brand může působit drze – málokterá firma ze všemožných žebříčků Forbesu nese hrdě v názvu slovo porno – stojí za ním pevné byznysové smýšlení. A čím je brand větší, tím ostřeji vyhraněný jeho byznysový rozměr musí být.
„Poslední dva tři roky už musíme plánovat hodně,“ říká Tino. „Od určité velikosti není cash flow žádná sranda, a když to člověk neudělá pořádně, začne přicházet o solidní prachy.“
V roce 2019 se tak Life is Porno dohodlo s investorskou firmou Equity Solutions, která je oslovila poté, co prezentovali před fórem angel investorů v rámci platformy Busy Man. Získali tak zdatného partnera z finančního sektoru.
„Pořád jsme ale Life is Porno, ne Life is Excel Sheet,“ dodává Tino. Stejně jako dělají tvrdý byznys, musejí být v některých rozhodnutích dál pankáči – jinak by je to evidentně ani nebavilo.
Pandemie je porno
Před spojením s Equity Solutions se značka podle Tinových slov začínala trochu honit „za vlastním ocasem“. Brand sice vyprodával kolekce, ale vyprodat je museli: jinak by nezbyl cash na výrobu dalších kolekcí, které už do výroby vstupovaly.
„Byl to začarovaný kruh – rostli jsme, ale s tím rostly rovnoměrně i náklady, a tak pořád dokola,“ vzpomíná Tino.
Díky investorovi se však Life is Porno dostalo před nástupem pandemie do mnohem lepší situace. Konečně mělo na skladě přesně tolik produktů, po kolika lidé bažili. A ti mu mohli i během pandemie utrhat ruce.
„Trochu nás v tom podržela komunita,“ vysvětluje Tino. „Přesně na začátku pandemie nám mělo přijít 99 procent kolekcí, které jsme měli ve výrobě, do konce dubna jsme tak zůstali prakticky bez produktů.“
Když se o něco později rozhlédli po pandemickém okolí, přišlo jim na mysl, že by bylo fajn vyrobit nějakou designovější roušku, než jaké se v té době už běžně nosily. „Udělali jsme tedy specifickou roušku podle naší streetartové postavičky s červeným nosem.“
Rouška byla pro Life is Porno první záchranou. Díky komunitě šel desetieurový produkt na dračku a byznys se nezastavil. Na přelomu května a června se pak mohla vrátit výroba nových věcí. A lidé nakupovali.
Od legendárních pantoflí, které Life is Porno vytváří ve spolupráci s Footshopem, po kšiltovky a další merch. „Když se vzpamatovali i výrobci, rozjelo se to do vyšších otáček. Asi lidé ušetřili na mejdanech,“ konstatuje Tino.
„Bez pandemie bychom měli obrat ještě vyšší,“ dodává ale muž, který už v sedmnácti letech založil první slovenský skejtový e-shop Warehouse a dnes stojí za takovými projekty jako Forbidden Spot nebo Forbidden Taste – se svojí manželkou, členkou žebříčku 30 pod 30 slovenského Forbesu.
„Na začátku lockdownu nám během osmačtyřiceti hodin napsali všichni výrobci, že zastavují výrobu, teď se dějí podobné věci u dodavatelů a jejich subdodavatelů z Indie,“ popisuje aktuální situaci.
Značnou část byznysu Life is Porno tvořily i offlinové aktivity, které vesměs vybouchly. Tam nešlo o zisk, ale o utužování brandu a spolupráci s komunitou. Když se ale nedějí žádné vernisáže ani koncerty, vymýšlí celá parta nové věci. A nevymýšlejí je zdaleka sami.
„Spolupráce máme rádi,“ říká Tino. „Ať jde o colab s umělci, designéry či většími nebo menšími brandy, vždy to musí být oboustranně výhodné a musí si to prostě sednout.“
Například u spolupráce s Footshopem je přidanou hodnotou, že se Life is Porno dostane k nové cílovce, zatímco Footshop vyhraje zase to, že se jeho brand rozvíří v něčem autentičtějším, než je v teniskovém kraji zvykem.
„Máme rádi spolupráce, které od nás lidé nečekají,“ vysvětluje Tino. „Když si třeba řeknou: sakra, proč streetwear dělá rohožky? Proč dělá absint? Proč dělá NFT?“
Foto Life is Porno
Tino Hrnčiar, spoluzakladatel Life is Porno
Na tyto a další otázky nabízí Tino
Hrnčiar odpovědi nejen v samotné produkci Life is Porno, ale také
ve své chystané knížce Forbidden, na niž se mu nedávno podařilo
vybrat peníze ve spolupráci s crowdfundingovým vydavatelství
Ezopo.
Porno je porno
V knize o budování brandu a komunity, v níž nešetří tipy na kreativitu a produktivitu z vlastní praxe, nechybějí lekce o tom, co jeho brandu umožnilo prosperovat i za pandemie.
Patří k nim vlastní pohled na pravidlo o „1000 True Fans“, tedy tisícovce opravdových fanoušků. „Čím více se věnuješ svým skalním fans, tím více tě pak tato tvá bublina podpoří, ale současně funguje jako bublifuk a rozšiřuje to dál,“ říká Tino.
K lekcím s dlouhodobým užitkem patří i rada vždy ujít nějakou tu „extra mile“ – občas si věci zkomplikovat a udělat něco, co nemá krátkodobý užitek, ale je to prostě super. Například dražení supernové technologie NFT, která může být revolucí pro svět výtvarného umění.
Dobrým tipem je i poznatek o tom, že jediná pozitivní daň je daň za přidanou hodnotu. To se potvrdilo Tinovi u jeho OtherThanOthers, k němuž patří podcast Insp.Eat. „To jsou věci, u nichž jsem od publika nikdy nic nechtěl, ale když na to teď došlo, vybral jsem díky tomu peníze na knihu.“
A nepřehlédněme ani radu využívat tzv. „Friday Test“. Podle Hrnčiara v ní jde o to, jestli si v pátek řeknete „bože můj, to už je pátek“, nebo „no konečně, pátek!“.
Když se člověk věčně nemůže
dočkat pátku, pak ho asi nebaví to, co dělá, a měl by dělat
něco jiného. Ale když mu pátek vyloženě vadí, pak to zase
možná trochu přehání.
„Kdybychom se tímhle vším
neřídili, tak nás pandemie asi zaskočí,“ říká Tino, „a my
v nějaké chvíli padneme na hubu.“ Jenže oni se tím řídí.
Takže na hubu nepadli.
A Life is Porno jede dál. Chcete důkaz? Tady je: Tento týden chystá Life is Porno dražbu 23 láhví žufánkovského absintu Le Fleur, „zbombené“ svým nezaměnitelným streetartem.
