skip to main content
BrandVoice
BrandVoice jsou speciálně označené články a další typy obsahu, které připravuje kreativní studio Forbes BrandVoice Lab ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři. Pokud se chcete o BrandVoice dozvědět více, napište na jana.viskova@forbes.cz.

Jste ready investovat online? Jak se neztratit v algoritmech

Inflace láme rekordy, akciové fondy ztrácejí výkonnost, spořicí účty nezvládnou resuscitovat ani stoupající úrokové sazby. I konzervativní Češi tak stále více přemýšlejí o investování – pochopili, že investice je jediná cesta, jak v dlouhém horizontu peníze ochránit, jenomže ani třicet let na svobodném trhu nepomohlo, aby penězům a investicím rozuměli dobře.

Navzdory tomu, že lidé dobře chápou, jak je ohrožuje inflace, více než polovina z nich neumí své peníze před znehodnocením efektivně ochránit. Vyplývá to z letošního průzkumu Index investiční gramotnosti, který už podruhé měřil úroveň vědomostí české populace v oblasti investic, spoření, rizika a akciových trhů.

Průzkum také ukázal, že naše povědomí o světě investic sice stoupá, ale pomalu. Potvrzuje se, že investiční gramotnost roste s věkem: nejlepší znalosti má nejstarší testovaná skupina: lidé ve věku 54 až 65 let. Gramotnost mladších generací je slabší, na druhou stranu nejrychleji roste: největší zásluhu na růstu Indexu investiční gramotnosti mají mladí lidé mezi 18 a 35 lety, tedy generace ypsilon a zet.

Na běžných účtech leží Čechům pořád neskutečné množství peněz ladem.

Mladí se nejvíce zlepšili v pochopení témat diverzifikace (+ 21 procent) a rozdílu mezi spořením a investováním (+ 14 procent).

„Vysvětlujeme si to tím, že se víc mluví o inflaci, drahý benzin se zkrátka týká všech. Mladí mohou mít problém vyjít s penězi, řeší hypotéky. Musí se o peníze více zajímat, a možná právě proto roste i jejich investiční gramotnost,“ říká Radim Krejčí, zakladatel online investiční platformy Portu, která pravidelně měří, jak jsou na tom Češi se znalostmi z oblasti investování.

Právě fintech platformy, jako je Portu, Fondee nebo Indigo, vtrhly na český trh s nabídkou investovat online. K tomu je tu Fumbi pro investování do kryptoměn, Investown s investičními úvěry do nemovitostí nebo crowdfundingová investiční aplikace Fingood.

Umožňují investice moderní cestou, z vlastního gauče, přes aplikaci v mobilu. Portfolií si můžete založit hned několik a investovat je možné už od tisícovky. A zvlášť mladší Češi investují jako diví. 

„Další platformy neberu jako konkurenci, všichni taháme za jeden konec provazu. A ukazujeme, že investice jsou jedinou cestou, jak dlouhodobě ochránit peníze před inflací. Pro mě jsou tak konkurence spíš podílové fondy a banky, kam proudí řádově víc miliard. Na běžných účtech leží Čechům pořád neskutečné množství peněz ladem,“ podotýká Radim Krejčí.

„Češi zbohatli a bohatnou a zároveň je aktuálně straší inflace. Jsem přesvědčený, že inovace těchto platforem nastupují ve správnou chvíli, aby přelili peníze ze spořicích účtů do výhodnějších investic. Bankám se to zatím nepodařilo a vlastně ani moc nemuselo, nové platformy jsou hladovější a věřím, že se jim to krůček po krůčku povede,“ konstatuje Miroslav Lukeš z České fintechové asociace.

Algoritmy umí poradit, ale nejsou vševědoucí

Tahle změna má ale svá pravidla. Musíte znát svůj postoj k riziku, investiční horizont a také si reálně přiznat, jak zkušeným investorem jste. Více než dvě třetiny Čechů si podle Indexu investiční gramotnosti v investicích nevěří: čtyři z deseti se vnímají jako nezkušení investoři, další tři z deseti jako zcela nezkušení.

Online platformy umí takovým zelenáčům usnadnit první krok. Třeba Portu stojí kromě zkušeností portfolio manažerů mateřské investiční skupiny WOOD & Company také na pokročilé automatizaci a softwaru, který i drobnému individuálnímu investorovi sestaví portfolio na míru.

Když investuji třeba na důchod, tak za 35 let zažiju dvacetiprocentní propad třeba desetkrát, možná dvacetkrát.

Nejprve je ale třeba dodat algoritmům vstupní data – to znamená popravdě a s rozmyslem vyplnit zásadní otázky v investičním dotazníku. Platforma potom doporučí dostatečnou diverzifikaci a nastaví vhodnou míru rizika, která odpovídá profilu investora a jeho investičnímu cíli. Obecně pak u rizikovějších portfolií převáží akcie, u těch méně rizikových dluhopisy.

K základnímu portfoliu si můžete sestavit ještě doplňkovou investiční strategii podle zájmů nebo přesvědčení – například investice do udržitelného byznysu a sociálně odpovědných firem, do inovací ve zdravotnictví, technologií, nemovitostí, zlata nebo třeba do kryptoměn.

Větší část investovaných peněz by rozhodně měla mířit do diverzifikovaného portfolia, „na hraní“ si nechte tu menší. Pokud budete každý měsíc investovat čtyři tisíce korun, kolem tří tisíc držte v diverzifikované složce, zbytek můžete využít na specifické doplňky.

„Poměr by měl být 80 : 20 nebo maximálně 70 : 30,“ doporučuje Martin Luňáček, výkonný ředitel Portu, které vyrostlo v největší investiční platformu ve střední Evropě s téměř 150 tisíci uživatelů a svým klientům spravuje už víc než deset miliard korun.

Vytvořte si finanční rezervu, bez ní na investice zapomeňte

Vymakané algoritmy vás dokážou velmi dobře odhadnout, jenomže finální rozhodnutí je pořád na investorovi. Co udělat, aby to rozhodnutí nebylo špatné? V první řadě si vyřešit osobní finance „Dokud člověk nemá vyrovnané dluhy – a tím nemyslím hypotéku – a následně vybudovanou základní finanční rezervu, neměl by řešit investice,“ zdůrazňuje Luňáček.

Finanční rezerva by měla odpovídat alespoň třem měsíčním příjmům, v lepším případě šesti. Slouží k pokrytí neplánovaných a nenadálých výdajů, například na opravu rozbité pračky nebo porouchaného auta. Takové peníze je pak asi nejlepší držet na spořicím účtu. Ani peníze, které budete potřebovat už za rok na nové auto nebo na dovolenou, nejsou peníze na investice.

Nenechte se splašit výnosem, nastavte si cíl a horizont

S vyřešenými dluhy a základním finančním polštářem „pod hlavou“ se z vás může stát investor. Investujete totiž peníze, které můžete nechat delší dobu pracovat, a víte, že je nebudete brzy potřebovat. Měli byste se však vyvarovat unáhleným a špatným rozhodnutím, aktuálně hlavně v reakci na vysokou inflaci.

Pokud ceny vzrostly meziročně o šestnáct procent, neznamená to, že je třeba za každou cenu hledat investici, jejíž výnos bude vyšší. „Takhle to nefunguje. Pokud vám někdo nabízí investici a tvrdí, že bude dlouhodobě nést patnáct procent, tak byste měli být velmi obezřetní. Zřejmě tam bude nějaký háček,“ varuje Luňáček.

Investor by se měl dívat na průměrnou inflaci po celou dobu investice a udržet klid i při mimořádných výkyvech na trzích – začátečníci mají tendenci trh neustále sledovat a děsit se každého propadu svého portfolia. Chyba. Je třeba mít na paměti, že trh v krátkodobém horizontu může kolísat.

„Když investuji třeba na důchod, tak za 35 let zažiju dvacetiprocentní propad třeba desetkrát, možná dvacetkrát. S tím bych se měl smířit. Nechává mi to ale klidným, protože si jsem celkem jistý, že za 35 let budou akcie výrazně výše než dnes,“ konstatuje Martin Luňáček. Naopak zbrklá reakce vás velmi pravděpodobně jen připraví o peníze.

Konzerva, nebo riziko? Nechte si poradit

Úzce to souvisí s investičním horizontem, který by si na měl každý na začátku určit. Jde o odpověď na otázky, proč a jak dlouho budu investovat.

„Pokud se za deset let vidím na nové chalupě na Lipně, tak je horizont jasný a investuji si třeba pět tisíc měsíčně, abych se ke svému cíli dostal co nejspolehlivěji,“ říká Martin Luňáček.

Když je cílem zajištění na důchod za dvacet, třicet i více let, investovat můžete nižší částky, typicky kolem dvou tisíc korun. Vyplatí se zvolit dynamičtější, rizikovější strategii a vsadit na portfolio s převahou akcií, které začne být konzervativnější až na konci zvoleného období.

A tady přichází na řadu další vychytávka platformy pro automatizované investování. Pokud si v Portu nastavíte funkci Chytré snižování rizika, bude vám sama hlídat rizikovost portfolia a s blížící se dobou plánovaného výběru začne převádět finance z rizikovějších investic do těch  konzervativnějších.

Obdobně umí algoritmy rebalancovat portfolio, a držet tak jeho správné nastavení. Bez rebalancování se portfolio po čase může stát rizikovější, aniž by to znamenalo zásadní navýšení jeho výnosnosti. „U nás to algoritmy kontrolují individuálně pro každého klienta, a když je potřeba, tak zasáhnou a portfolio srovnají,“ podotýká Martin Luňáček.