skip to main content
Komentář

Kam kráčí ČEZ? Konkurence dávno znásobila své hodnoty, píše Michal Šnobr

Přesně před rokem se akcie ČEZ zmítaly beznadějně pod 450 korunami za akcii, a to ještě při žalostných objemech obchodů kolem sta tisíc kusů za den. V té době cena emisní povolenky na evropském trhu už druhý rok oscilovala kolem 25 eur za tunu, stejně jako silová elektřina v našem regionu blízko 45 eur za megawatthodinu.

Průměrná prodejní cena elektřiny vyrobené v elektrárnách ČEZ – klíčový parametr pro hospodaření skupiny – sice postupně stoupala druhý rok za sebou, ale akcie ČEZ se stále ještě nevzpamatovaly z rychlého, hlubokého a hlavně panického propadu cen během covidového jara 2020.

Tehdy spadly až k těžko opodstatněným 350 korunám. Přes zlepšující fundament tu určité důvody k pochybám byly. Velmi intenzivně se na tom bohužel podílelo vedení ČEZ, a to v mnoha směrech.

Nejistota kolem dividend, investiční i divestiční politiky (prodej rumunských OZE či prodej strategického energetického situ Počerady), pochybná strategie i nevěrohodné predikce vývoje cen elektřiny ve střednědobém horizontu, stále zřetelnější tlaky na politické, nikoli byznysové rozhodování v ČEZ…

Reklama

Pochyby budilo také upřednostňování zájmů hlavního akcionáře – státu – na úkor ostatních bez ohledu na rentabilitu projektů a také snižující se ochota zveřejňování podstatných, kurzotvorných informací na úkor nepodstatného marketingového balastu.

Společnost v létě roku 2020 vyplatila dividendu 34 korun na akcii, tedy o deset korun více než rok předtím, kdy oněch 24 korun na akcii byla dividenda rekordně nízká, a dokonce nevídaná od roku 2006. Bylo to tehdy velké zklamání a rána pro důvěru investorů v tuto akcii.

Trh ale nebral v úvahu fakt, že to mohlo být i čistě účelové rozhodnutí, doprovázené změnou opčního programu pro vedení ČEZ. Ten ještě v roce 2019 nebyl motivován na přímém růstu akcií skupiny, a vyplácená dividenda šla dokonce proti jejich zájmům.

To se změnilo až mezi posledními dvěma lety, a ač výsledky ČEZ nebyly za loňský rok nijak hvězdné, představenstvo navrhlo a akcionáři schválili na valné hromadě v roce 2021 dividendu násobně vyšší: 52 korun na akcii. Zásadní změna pro akcie ČEZ ale nastala až rokem 2021.

Tedy v době, kdy většina konkurenčních akcií v regionu s podobnou konkurenční výhodou – čistou výrobou elektřiny bez potřeby nákupu emisních povolenek, jakou má v jaderných elektrárnách ČEZ (třicet terawatthodin jádro plus dvě terawatthodiny voda ročně) – už dávno znásobila své hodnoty.

Německo se po desetiletí silně exportní bilance dostane do potřeby dovozu elektřiny z okolních zemí.

Stačí se podívat na akcie rakouského Verbundu, který s roční produkcí třicet terawatthodin elektřiny z vody znásobil svou tržní kapitalizaci od roku 2018 více než čtyřikrát a od roku 2020 více než dvakrát. Podobně se vyvíjely i akcie jaderné společnosti Fortum se silným zázemím výroby elektřiny z vodních elektráren ve Finsku. Ty od covidového propadu na jaře 2020 posílily o sedmdesát procent.

Reklama

Přes zřetelnou změnu a pozitivní výhled hospodaření akcie ČEZ „explodovaly“ až na přelomu září a října letošního roku. Nejdříve se během roku vrátily na úroveň 600 korun, aby pak po velmi rychlém nárůstu a za léta nevídaných rekordních objemů atakovaly hranici 800 korun.

Vzhledem k růstu cen elektřiny na trzích během roku 2021 ale ani toto nemusí být vše. Hospodaření ČEZ je velmi silně navázáno na vývoj cen elektřiny a ty poslední měsíce a týdny setrvale rostou. Závisí na vývoji cen v Německu a u nich se situace vzhledem k tlaku na uzavírání jaderných a uhelných elektráren bude v následujících letech spíše komplikovat než uklidňovat.

Německo se po desetiletí silně exportní bilance na elektřině dostane do potřeby jejího dovozu z okolních zemí. Dokonce to možná k překvapení všech nastane už letos, v době ještě plné funkčnosti 8500 megawattů jaderných elektráren, které mají z poloviny opustit trh ještě na konci letošního roku a zbytek pak na konci roku příštího.

Ještě v letech 2017 a 2018 prodávala společnost ČEZ vyrobenou elektřinu za mimořádně nízké ceny, a to kolem 31 eur na akcii. V těchto letech se v prodejních cenách skupiny naplano promítl setrvalý pokles německých cen elektřiny posledních deseti let, způsobený německou energetickou politikou předešlé dekády.

Tu charakterizovaly nízké ceny emisních povolenek i rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů financovaných přímo spotřebiteli elektřiny mimo její trhy. Vše před třemi lety skončilo reformou evropského trhu s emisními povolenkami – reforma podpořila jejich růst a povolenky během tří let znásobily svou hodnotu na více než desetinásobek.

K tomu se letos připojila určitá nejistota ohledně samotné bilance výroby a spotřeby elektřiny Německa od roku 2022, včetně souvisejících tlaků na až nereálné tempo růstu obnovitelných zdrojů za každou cenu.

Předplatné Forbesu
New Money
10/2021

Důsledkem těchto změn, pohybů a signálů je fakt, že skupina ČEZ, plnohodnotně podnikající na německém trhu s elektřinou, bude už v roce 2022 prodávat svou elektřinu za průměrnou cenu převyšující šedesát eur – za dvojnásobek ceny roku 2018.

Z forwardových kontraktů s elektřinou na roky 2023 a 2034 dokonce vyplývá, že cena by mohla nadále růst na hranici někde mezi sedmdesáti až devadesáti eury za megawatthodinu. Dnes už proto není nereálné, že se hospodaření ČEZ na úrovni EBITDA posune v následujících letech poměrně rychle na úrovně, jaké byly před deseti lety, kdy akcie stály daleko více než magických tisíc korun.

Zisky společnosti se mohou posunout na násobek posledních let a i zmíněná EBITDA posílit o třicet až padesát procent proti očekávanému výsledku za letošní rok.

Autor je investor a minoritní akcionář ČEZ.

Reklama
Reklama