skip to main content
Ekonomika

Plyn i elektřina letí do výšin. Německá dcera Agrofertu omezuje výrobu

Ani v úvodu října není na energetickém trhu klid. Naopak, ceny na energetických burzách se ne a ne obrátit a stále rostou. V posledních dnech na sebe upozorňuje hlavně zemní plyn.

Ještě minulé úterý stál s dodávkou v příštím roce na pražské energetické burze PXE 45,5 eura za megawatthodinu, o sedm dní později už to je více než 66 eur.

Daleko divočejší situace je ale v případě obchodovaných listopadových dodávek zemního plynu. Na tomto trhu se hodnota zemního plynu ve středu zvýšila o 40 procent na 160 eur (v přepočtu zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu.

Za poslední rok pak cena zemního plynu vyskočila o 400 procent.

Reklama

Situaci nepomáhá Gazprom, který v úterý oznámil, že omezí dodávky plynu do Evropy a bude v očekávání tuhé zimy upřednostňovat ruský trh.

„Protože jsme měli velmi teplé léto, zima bude chladná. Vím jistě, že domácí trh je pro Gazprom prioritou a že plyn dodáme všem odběratelům v Rusku,“ uvedl Sergej Gustov, který má v Gazpromu na starosti zásobování domácích odběratelů.

Extrémně vysoké ceny plynu v Evropě si vybírají svou daň, když snižují konkurenceschopnost zdejších podniků. Nejnověji největší německý výrobce močoviny a čpavku SKW Stickstoffwerke Piesteritz, patřící do skupiny Agrofert, omezuje kvůli drahému plynu výrobu.

„Nedává žádný smysl pokračovat ve výrobě čpavku při takových cenových úrovních,“ cituje agentura Bloomberg výkonného ředitele společnosti Petra Cingra. Výrobu čpavku firma zatím snížila jen o pětinu.

„Hrozí úplné zastavení výroby, pokud vláda nebude jednat,“ dodal Cingr. Už před třemi týdny musela dva závody odstavit britská firma CF Industries, čímž způsobila krizi v podobě nedostatku oxidu uhličitého na britských ostrovech. Tam se používá při výrobě šumivých nápojů a také například pro balení živočišných produktů, jejichž trvanlivost prodlužuje.

23 % O tolik za poslední týden zdražila elektřina s dodáním v roce 2022

V minulém týdnu pak se zprávou o pozastavení provozů ve svých dvou fabrikách v Belgii a Německu přišel německý chemický koncern BASF. „Důsledkem vysokých cen společnost omezila výrobu čpavku ve svých výrobních závodech v Antverpách a Ludwigshafenu,“ uvedla firma ve stručném tiskovém prohlášení.

Reklama

Může se tak stát, že na evropském trhu nastane brzy nedostatek čpavku, používaného dále v průmyslu například pro výrobu hnojiv nebo plastů, ale také v chladírenství jako náhrada škodlivých freonů.

Růst cen zemního plynu je vedle emisních povolenek a tlaku na dekarbonizaci dalším z faktorů růstu burzovních cen silové elektřiny. Kontrakty s dodáním v příštím roce vystoupaly ke 160 eurům za megawatthodinu, což je opět historický rekord. Během jednoho týdne tak elektřina zdražila o více než dvacet procent.

A situace se začíná pomalu přelévat od distributorů energií na domácnosti. Obzvláště od těch, kteří se před budoucím růstem cen dostatečně nezajistili nákupem levnější elektřiny pro tento a příští rok. Někteří malí distributoři, jako je Lumius nebo 123ušetři, už museli pozastavit svou obchodní činnost, velcí alternativní dodavatelé se nyní snaží přimět domácnosti ke změně smluv.

Často skloňovaný je v tomto směru alternativní dodavatel Bohemia Energy miliardáře Jiřího Písaříka a jeho dceřinek. Skupina s loňskými tržbami přesahujícími 23 miliard korun je nyní s ostatními alternativními dodavateli pod tlakem, protože kupuje drahou elektřinu a plyn na spotovém trhu.

Její slovenská noha Slovakia Energy se zhruba 300 tisíci zákazníky ohlásila ke konci týdne ukončení obchodování. „Na Energetický regulační úřad se denně obracejí stovky spotřebitelů společností Bohemia Energy a Europe Easy Energy, kteří řeší oznámení o zvýšení ceny dodávky elektřiny nebo plynu,“ uvedl úřad v úterý na svých stránkách.

Přidal také doporučení, jak postupovat v případě tlaku dodavatele na změnu smluv. Bohemia Energy mezitím minulý týden oznámila, že svým klientům od listopadu nově zvyšuje ceny o desítky procent.

Jiří Písařík s rodinou

  • Majetek v hodnotě 7,3 mld. Kč
  • 32. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Domácnosti se tak musí připravit na zvýšení účtů nejen za elektřinu – podle odborníků by se ceny mohly do konce roku zvednout až o pětinu –, ale dá se očekávat, že zvýšené náklady v podobě dražších energií nebudou firmy absorbovat samy, ale přenesou je do cen svých produktů.

Aby toho nebylo málo, v minulém týdnu se objevily i nové problémy v Číně: nedostatek zásob vytěženého uhlí a pokles těžebních kapacit. Sama Čína nyní musí omezovat spotřebu energií a v některých provinciích se elektřina dokonce rozdává na příděl.

Protože Čína není schopna pokrýt těžbou uhlí ani svou spotřebu, musí jej nakupovat na světovém trhu, což má za efekt růst poptávky po této komoditě, a tím i růst její ceny. A to není dobrá zpráva pro Západ, který by nyní potřeboval spíše nižší ceny uhlí – včetně České republiky, kde stále více než třetina výroby elektřiny připadá na uhelné zdroje.

Navíc, teplem z uhlí je dnes zásobeno zhruba milion českých domácností. Podle Mezinárodní energetické agentury více než tři čtvrtiny globální poptávky po energiích nadále uspokojují fosilní paliva. Méně než pětina připadá na obnovitelné zdroje mimo jadernou energii.

Reklama
Reklama