Máte chuť na kávu v architektonicky zajímavé kavárně nebo trochu brutalismu uprostřed parku na pražském Klárově? Blížící se Den vzniku samostatného československého státu spojený s prodlouženým víkendem k toulkám po městech přímo vybízí. Tak proč svátek věnovaný Československé republice nezasvětit české architektuře? Tady je pět tipů na prozkoumávání architektonických lahůdek.
Utopické město Krištofa Kintery
Vstup do parku na Klárově naproti galerii Kunsthalle se změnil na bránu do sochařského mikroměsta umělce Krištofa Kintery. Ten do parku umístil sochy domů, respektive betonové miniatury stávajících, zbouraných nebo plánovaných budov z období komunismu.
Výstava ve veřejném prostoru je tak spojením architektury s uměním a vrací se k období, kdy v Československu vznikaly architektonicky oceňované, ale veřejností často stále negativně vnímané stavby a návrhy.
Vojtěch Veškrna/Kunsthalle
Vojtěch Veškrna/Kunsthalle
Vojtěch Veškrna/Kunsthalle
Vojtěch Veškrna/Kunsthalle
Vojtěch Veškrna/Kunsthalle
Pražský rodák Kintera proměnou budov na sochy reaguje na fakt, že mnoho staveb z tohoto období už padlo za oběť demolici nebo na ni tiše čeká. V parku Holubička si tak můžete prohlédnout například miniaturu zbouraného Hotelu Praha, už neexistující vinohradský Transgas nebo bývalou Ústřední telekomunikační budovu na Žižkově, na jejímž místě se chystá výstavba bytů.
Sochy zbouraných domů doplňuje třeba model současné smíchovské pobočky Komerční banky od Karla Pragera nebo žižkovský televizní vysílač.
Zahrady Strakovy akademie
Letos asi poslední šance. Nedávno zpřístupněné zahrady Strakovy akademie, sídla české vlády, budou pro veřejnost otevřené v tomto roce jen do konce října. Máte tedy poslední víkend na to, podívat se do zahrady, která je památkou UNESCO a kterou projektoval zahradní architekt František Josef Thomayer, autor těch nejvýznamnějších zahrad v Praze i u některých českých zámků.
Foto: Úřad vlády ČR
Foto: Úřad vlády ČR
Úřad vlády zahradu letos zpřístupnil po rozsáhlé rekonstrukci, která měla za úkol odstranit dřívější necitlivé zásahy, dát zahradě reprezentativní charakter a navázat na styl a dílo původního architekta Thomayera. V době, kdy je zahrada uzavřena, slouží jako reprezentativní místo pro přijímání nejvyšších státních návštěv.
Nejen Rezidence primátora
Je už tradicí, že na Den vzniku samostatného československého státu se veřejnosti otevírají nejrůznější instituce sídlící v mnohdy architektonicky významných budovách. Jedním z prostor, do kterých se mohou lidé podívat, je Rezidence primátora, která zaujímá celé první a druhé patro průčelního traktu Městské knihovny na Mariánském náměstí.
Zdroj: Praha.eu
Zdroj: Praha.eu
Umělecký a architektonický klenot ve stylu art deco vznikl v letech 1925 až 1928 podle návrhu architekta Františka Roitha. Do prostor primátorské rezidence běžné míří vzácné návštěvy hlavního města. Tentokrát se navíc jako návštěvníci můžete procházet místy, o kterých se zatím neví, kdo je následující čtyři roky bude využívat. Jelikož se pražští politici zatím nedokázali dohodnout, kdo bude po letošních volbách ve vedení města, bude prohlídka Rezidence primátora tak trochu zahalena rouškou tajemství.
Zpřístupněné ale budou třeba také prostory Senátu ve Valdštejnském paláci, Lichtenštejnský nebo Clam-Gallasův palác nebo třeba salonky ve Škodově paláci od architekta Pavla Janáka. Ty sloužily jako reprezentační prostory Škodových závodů.
Semlerova rezidence
Když v roce 1932 řešil významný plzeňský podnikatel Oskar Semler stěhování do činžovního domu v Klatovské ulici, požádal architekta Adolfa Loose o adaptaci křídla domu na rodinný byt. Díky tomu je teď v Plzni unikátní ukázka takzvaného Loosova raumplanu, tedy specifického uspořádání interiérů, kdy jsou místnosti v bytě rozdílně vysoké a navzájem propojené v různých úrovních.
Foto: Západočeská galerie v Plzni
Foto: Západočeská galerie v Plzni
V září se prostory Semlerovy rezidence, která přímo navazuje na pražskou Müllerovu vilu, otevřely po několikaleté náročné rekonstrukci a jsou tak přístupné veřejnosti.
Ačkoli kvůli Loosovu špatnému zdraví a následné smrti projekt dokončil jeho žák a spolupracovník architekt Heinrich Kulka, jde o ojedinělou ukázku Loosovy práce, která patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Navíc v tomto případě architekt tvořil dispozicemi vlastně vilu uvnitř činžovního domu. A na rozdíl od Müllerovy vily jde o práci do současnosti prakticky neznámou širší veřejnosti.
Rodina Oskara Semlera musela v roce 1939 emigrovat a dům byl zabrán nejprve říšskými a pak československými úřady. Nyní dům spravuje Západočeská galerie a součástí expozice rezidence Oskara Semlera se stalo i nově vybudované Centrum pro výzkum architektury.
Na kávu do Kontejneru
Pokud vás po tom všem chození po architektonických perlách přemůže únava, máme pro vás zajímavou možnost, kde si odpočinout, ale zároveň nepřijít o zážitek z kvalitního designu. Teprve loni otevřela v pražských Holešovicích kavárna s jednoduchým, ale všeříkajícím názvem Kontejner. Mladé architektonické studio Collarch ji totiž navrhlo postavit z lodních kontejnerů, které mají navazovat na industriální historii čtvrti a okolí Ortenova náměstí.
Foto: Grand Prix Architektů
Foto: Grand Prix Architektů
„Návštěvník, zákazník se nachází v průsečíku dvou realit: hrubého průmyslového produktu a boutique-café. Takto vnímáme i současného ducha Holešovic,“ popisují architekti svoji práci. S projektem uspěli i v loňském ročníku Grand Prix Architektů, kdy získali cenu odborné veřejnosti Grohe.
Foto: Grand Prix Architektů
