Lidem zůstane ze mzdy víc peněz, ale veřejné finance dostanou tvrdou ránu, která z dlouhodobého hlediska republiku poškodí. Tak se dá shrnout názor významných podnikatelů Martina Hausenblase a Zbyňka Frolíka na daňové změny, které v noci na pátek schválila sněmovna.

Takové shrnutí je ovšem velmi jemné a diplomatické – ve skutečnosti padají z Hausenblase i Frolíka hodně ostrá slova.

„Jedná se o bezprecedentní a zcela nekompetentní krok, zdroj nestability. Je to katastrofa, další morová rána po vlně covidu,“ kroutí hlavou Hausenblas, zakladatel firmy Adler Czech a známý filantrop.

„Jsem z toho otrávený,“ tvrdí Frolík, zakladatel firmy Linet a podle Forbesu třicátý nejbohatší Čech. „Politici zcela vědomě zvýšili dluh státu, který se v budoucnu bude muset tvrdě zaplatit. Celý tenhle nesmysl navíc podle mě nijak dramaticky neroztočí kola spotřeby, což by nyní bylo žádoucí,“ dodává.

Pokud daňový balíček skutečně vstoupí v platnost, k čemuž může dojít už v lednu, najdou zaměstnanci v peněženkách o stovky i tisíce korun více. Státnímu rozpočtu však budou chybět desítky miliard.

Vydání Forbesu Kill Vir

Konkrétně 88 miliard, alespoň podle studie Národní rozpočtové rady vlády. O 58,1 miliardy korun má přijít státní rozpočet, o 7,8 miliardy zchudnou rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun poklesnou příjmy obcí.

Ne každý se však ke změně staví tak odmítavě. „Ke snížení daňového zatížení práce mělo dojít už dávno, protože ubližovala konkurenceschopnosti Česka,“ míní David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte zabývající se finančním poradenstvím.

„Vyvstává samozřejmě otázka, jak kompenzovat zásah do veřejných financí. Myslím, že by mělo jít o kombinaci zvýšení nepřímých daní a seškrtání rozpočtových výdajů,“ dodává.

Pozitiva vidí i Tomáš Ervín Dombrovský, vedoucí oddělení analýz společnosti LMC, která působí v oblasti trhu práce a provozuje mimo jiné portál jobs.cz. Daňová novinka podle něj lidem částečně vykompenzuje nižší příjmy, které značné části zaměstnanců reálně klesly v důsledku koronakrize.

„Náš průzkum, který proběhl v září, a tedy ještě před vypuknutím druhé vlny pandemie, ukázal, že 20 procent zaměstnanců mělo nižší příjem než před příchodem covidu. Posuny v tomto směru byly už tehdy velké a vzhledem ke kondici mnoha firem očekáváme stagnaci či další pád mezd, v tomto směru by mohly daňové změny oslabeným domácím rozpočtům pomoci,“ říká Dombrovský.

Hansenblaus i Frolík však namítají, že přínosy schváleného zákona zdaleka nevyváží jeho negativní důsledky. Respektive jde podle nich pouze o zdánlivé přínosy.

„Je sice pravda, že v Česku máme vysoké zdanění práce, ale na daně se musíme dívat komplexně. Ve srovnání s vyspělými státy, které mají oproti nám kupříkladu o hodně vyšší dědickou daň či daň z nemovitosti, jsou u nás daně nízké,“ říká Frolík.

Dodává, že všem samozřejmě přeje více peněz ze mzdy, ale neví, jak by se Češi dívali na to, kdyby také museli platit například daň z nemovitosti dvacetinásobně vyšší. „Veřejným rozpočtům, a tedy Česku jako celku daňový balíček jednoznačně ublíží,“ dodává.

Je to černý Petr a danajský dar příští vládě

A stejně se na to dívá i Hausenblas, který ve zrušení superhrubé mzdy vidí přípravu na volby do Poslanecké sněmovny, které se konají příští rok.

„Kvůli snaze o znovuzvolení a z toho plynoucímu bezbřehému populismu, s nímž se tato nekompetentní vláda pokouší zahladit problémy vzniklé jejím nezvládnutím pandemie, bude naprosto rozvrácena příjmová stránka rozpočtu,“ říká.

Miliardy podle něj budou chybět státu, regionům i městům, a nejrůznější projekty se kvůli tomu zastaví. „Ministryně financí Schillerová rozhazuje miliardy, jako by peníze byly papírky, které se dají jen tak natisknout,“ dodává.

Také Frolík si myslí, že revize daní je spíše politickým než ekonomickým rozhodnutím. „Vnímám to jako černého Petra budoucí vládě. Jako danajský dar, který bude nutit ke kompletní restrukturalizaci daňových zákonů. A ta přinese další zmatek. K daňovým změnám u nás přitom dochází téměř každoročně a nestabilní daňové prostředí přináší komplikace podnikatelům i občanům,“ říká.

S názory zmíněných podnikatelů v podstatě souzní i Tomáš Procházka, společník advokátní kanceláře Eversheds Sutherland a odborník na pracovní právo. Vyjadřuje se stručně: „Snížení daní vyvážené extrémní sekerou do státního rozpočtu je v této době nerozum.“