skip to main content
Ekonomika

Superhrubá mzda zřejmě v Česku po 13 letech skončí. Sněmovna schválila Babišův návrh

3 minuty čtení

Sněmovna při schvalování daňového balíčku přijala návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent.

Zrušení ještě není definitivní. Zákon musí posoudit Senát a podepsat prezident. Sněmovna schválila rovněž takzvaný stravenkový paušál jako alternativu k současným stravenkám.

Sněmovna přijala i další část Babišova návrhu, která rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Podle ministerstva financí by bez této změny nebylo zrušení superhrubé mzdy proveditelné. Premiér uvedl, že zrušení superhrubé mzdy bude mít na rozpočet dopad v objemu asi 52 miliard korun. Návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale nepočítá. Dopady na veřejné rozpočty vyvolaly kritiku nejen z opozice, ale i z koaliční ČSSD.

Reklama

O obdobném návrhu vicepremiéra a předsedy koaliční ČSSD Jana Hamáčka se už nehlasovalo. Hamáček navrhoval sazbu 19 procent a 23 procent pro část příjmů zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně. Pro zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu hlasovali vedle poslanců hnutí ANO také poslanci ODS, SPD, nezařazení poslanci a poslanec TOP 09 František Vácha.

Související vydání

Proti Babišovu návrhu na zrušení superhrubé mzdy již dříve protestovala Národní rozpočtová rada. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) podporuje Babišův návrh také prezident Miloš Zeman, ale pouze na dva roky. Schválený Babišův návrh však není nijak časově ohraničen. Podle ministryně je to však jen proto, že ho nebylo legislativně možné časově omezit.

Reklama

I sám Babiš v důvodové zprávě uvádí, že navrhované snížení daňového zatížení práce je zamýšleno pouze na dva roky. O definitivním daňovém režimu a výši sazeb se podle něj rozhodne podle aktuálního ekonomického a fiskálního vývoje.

Podle výpočtu Národní rozpočtové rady bude zrušení superhrubé mzdy podle Babišova návrhu znamenat výpadek celkových daňových příjmů 88 miliard korun. Z toho by o 58,1 miliardy korun přišel státní rozpočet, o 7,8 miliardy rozpočty krajů a o 22,1 miliardy korun příjmy obcí.

Sněmovna také schválila návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. Dosud činí 24 840 korun a nově by měla odpovídat průměrné hrubé mzdě za předminulý rok. Poslanec uvádí, že v roce 2021 by činila sleva 34 125 korun.

Sněmovna spolu s tím v daňovém balíčku schválila také zavedení stravenkového paušálu. Přijala i snížení sazby spotřební daně z motorové nafty o korunu na litr. Naopak nepřijala žádný návrh na zvýšení sazeb daně z hazardu.

Mimo to zákonodárci schválili zvyšování spotřební daně z tabákových výrobků, ale dali přednost rychlejšímu růstu daně, než navrhovala vláda. Konečný návrh předložil Zbyněk Stanjura (ODS) a podpořil ho rozpočtový výbor. Státní rozpočet by tak mohl získat v příštím roce navíc asi 2,1 miliardy korun.

Ministerstvo financí na dotaz sdělilo, že nelze předpovědět dopady na cenu tabáku pro spotřebitele, protože firmy pravděpodobně sáhnou k výraznější cenové konkurenci.

Reklama
Reklama