skip to main content
Bitcoin

Kazachstán vypnul internet. A s ním víc než desetinu světové těžby bitcoinu

Absolutní chaos, který nastal v Kazachstánu, má dopady i na světovou ekonomiku včetně kryptoměn. Středoasijský stát má totiž druhou nejvyšší hash rate těžby na světě.

Mohutné nepokoje, které v Kazachstánu vypukly po zdražení LPG, přitom dospěly do takových rozměrů, že úřady vypnuly internet a telefonické spojení. Tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev vyhlásil výjimečný stav v celé zemi a požádal o pomoc postsovětské státy, které už do země vysílají své jednotky.

Největší kazašský telekomunikační poskytovatel Kazakhtelecom vypnul v zemi internet pravděpodobně na prezidentův příkaz, aby přerušil komunikaci mezi opozičními řadami. Podle údajů organizace NetBlocks, která monitoruje kybernetickou bezpečnost a správu internetu, klesla během včerejšího dne síťová konektivita v Kazachstánu na dvě procenta běžného provozu.

A to mělo dopad na některé hlavní těžební pooly bitcoinů. Těžaři totiž v takovém případě nemohou komunikovat s bitcoinovou sítí. A hash rate, tedy výkonnost bitcoinových sítí v jednotkách za sekundu, se hroutí.

Několik hodin po výpadku uvedl na Twitteru šéf výzkumu a analýzy zpravodajského a výzkumného serveru The Block Larry Čermák, že v návaznosti na situaci v Kazachstánu zmizelo celých dvanáct procent celosvětové výpočetní síly bitcoinu.

Mineři se totiž do Kazachstánu ve velkém přesunuli poté, co Čína spustila své rozsáhlé tažení proti kryptoměnám. To začalo už v roce 2020, kdy přišel zákaz individuálních prodejů kryptoměn a první vypínání elektřiny vybraným bitcoinovým farmám.

Loni na přelomu jara a léta Čína plošně zakázala těžbu kryptoměn a poté došlo i k plošnému zákazu jakýchkoli kryptoměnových transakcí a odstřižení burz od klientely z kontinentální Číny. Čína se přitom v době před zákazy na světové těžbě kryptoměny podílela podle odhadů až ze sedmdesáti procent.

Kazachstán mineři zvolili především kvůli jeho bohatým zásobám ropy a ještě donedávna velmi levné elektřině. Podle Cambridgeské univerzity se Kazachstán dostal hned na druhé místo za USA podle množství energie využívané pro těžbu kryptoměny, které k srpnu představovalo 18 procent z celosvětového součtu.

Reklama

Jenže problémy v těžbě přišly už na konci loňského roku, kdy například nastala nouzová odstávka tří velkých elektráren na severu země. Provozovatel státní sítě Kegoc tehdy varoval, že sice začne přidělovat energii těžařům kryptoměn registrovaných u vlády, ti však budou v případě problémů energetické sítě první, koho odpojí.

Aby pro těžaře nebylo špatných zpráv málo, bitcoin navíc v současné době padá. Jeho cena se dnes dopoledne snížila pod 43 000 dolarů a za posledních 24 hodin vykazovala pokles o více než sedm procent. Od svého maxima z loňského listopadu, kdy vystoupil k hranici 69 000 dolarů, tak bitcoin vykazuje pokles přibližně o 37 procent. 

Pokles bitcoinu přišel poté, co americká centrální banka FED (Federální rezervní systém) potvrdila při zveřejnění zápisu ze svého prosincového jednání možnost posílení své protiinflační politiky. První zvýšení úrokových sazeb by mělo přijít už v březnu. Na taková oznámení tradičně reagují propadem akcie a v minulosti se už ukázalo, že při propadech na akciových trzích padá také bitcoin.

Situace kolem výpadku internetu v Kazachstánu se na ceně bitcoinu projevila také. Poté, co v zemi úřady internet přerušily, klesl bitcoin až na 42 642 dolarů za coin.

Podle CNN Business však například investičně bankovní společnost Goldman Sachs ve zprávě z tohoto týdne uvádí, že by se hodnota bitcoinu mohla během příštích pěti let více než zdvojnásobit na něco málo přes 100 000 dolarů.

„Domníváme se, že podíl bitcoinu na trhu s největší pravděpodobností časem poroste jako vedlejší produkt širšího přijetí digitálních aktiv,“ uvedl ve zprávě Zach Pandl, spoluvedoucí globální strategie devizových kurzů, sazeb a rozvíjejících se trhů Goldman Sachs.

Na situaci v Kazachstánu ovšem reagují i další trhy, nejen svět kryptoměn. Například cena uranu se podle agentury Bloomberg prudce zvyšuje, přičemž jen za středu vzrostla o více než osm procent. Kazachstán je totiž největším producentem uranu na světě, na jeho těžbě se podílí z více než čtyřiceti procent.

Podle dat organizace UxC vystoupila cena uranu na 45,25 dolaru za libru. Ani zdaleka to však není maximum, na něm se uran ocitl v roce 2007, kdy se ve světě připravovalo k výstavbě mnoho jaderných reaktorů. Tehdy cena vystoupila nad 140 dolarů za libru.