skip to main content
Stavebnictví

Každá koruna investovaná do stavebnictví se do ekonomiky vrátí třikrát, zaznělo na summitu

Stavby povolené v posledním pololetí by mohly do české ekonomiky přinést téměř 916 miliard korun. Vyplývá to z barometru stavebnictví, který ve své pololetní analýze stavebnictví a trhu bydlení zveřejnilo Sdružení pro architekturu a rozvoj (SAR) na dnešním Summitu stavebního rozvoje.

Jde o historicky nejvyšší výsledek a oproti předchozímu pololetí se jedná o nárůst o více než 35 procent. Pro následující období ale panuje ve stavebnictví nejistota.

„V rámci barometru stavebnictví vycházíme z objemu povolených staveb a uplatňujeme na něj multiplikátor, kdy každá koruna vložená do stavebnictví znamená tři koruny do budoucího HDP,“ vysvětluje partner poradenské společnosti KPMG a člen SAR Pavel Kliment. „Za druhé pololetí loňského roku byl v tomto ukazateli patrný razantní nárůst,“ dodává.

Multiplikátor hovořící o tom, že se koruna investovaná do stavebnictví vrátí třikrát, vychází z výpočtů efektu investic na zvýšení příjmů. S hodnotou trojnásobku v případě stavebnictví pracuje v analýzách také ministerstvo pro místní rozvoj.

Jde v podstatě o to, že každá výstavba a rozvoj generuje po svém dokončení další příjmy do rozpočtu. Pokud se postaví například multifunkční dům s kancelářemi a byty, otevře se v jeho přízemí třeba obchod nebo kavárna, vytvoří se nová pracovní místa a podobně.

Barometr stavebnictví | SAR

Aktuální rekordní hodnoty barometru jsou podle Klimenta částečně ovlivněny i rostoucí inflací, která zvedá odhadovanou hodnotu stavebních povolení. Během pandemie se navíc řada projektů kvůli omezenému fungování stavebních úřadů pozdržela, takže se nyní nakumulovaly. „Nutně to tedy neznamená že se jen více povoluje,“ říká Kliment.

Podle Jiřího Nouzy, prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví, se však na barometru ukazuje, že stavebnictví jako jeden z mála oborů během pandemie nezastavilo svoji činnost.

Reklama

Co se týče jednotlivých segmentů stavebnictví, klíčové jsou především inženýrské stavby, které by mohly přinést téměř 380 miliard. A zatímco u inženýrských staveb došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení o celých 77 procent, tak například u nebytových budov se téměř nezměnila.

„Důvodem je především klesající výstavba kanceláří. Řada projektů kvůli nejistotě v poptávce nebo změnách v preferencích firem zůstala jen na papíře a především v Praze to znamenalo velký pokles. Vyrovnává to ale výstavba průmyslových nemovitostí a skladových prostor, kde byl naopak velký nárůst,“ doplňuje Kliment.

Bytové stavby se na celkové hodnotě povolených staveb podílí zhruba třetinou. Přínos nově povolených bytových domů za poslední pololetí do ekonomiky byl 303 miliard korun. A v porovnání s prvním pololetím roku 2021 došlo k nárůstu hodnoty stavebních povolení u bytových staveb o 30 procent.

Podle majitele developerské společnosti Central Group Dušana Kunovského je proto patrné, že urychlení povolování nových bytů je v největším zájmu země. „Nejen kvůli řešení bytové krize, ale bytová výstavba přináší i stovky miliard korun do rozpočtu na daních. V Praze je v různých fázích přípravy 130 tisíc bytů, které by přinesly státu více než 155 miliard,“ uvádí Kunovský.

Co se týče urychlení povolování výstavby nových bytů, čeká se především na nový stavební zákon. Ten, který schválila předchozí vláda, má nyní odloženou platnost a současná vláda pracuje na jeho úpravě. „Chceme eliminovat riziko, že místo urychlení staveb dojde ke kolapsu stavebnictví z důvodu vzniku struktury nového superstavebního úřadu,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.

Podle něj půjde novela na začátku dubna do meziresortního připomínkování a v první polovině roku by ji vláda měla předkládat sněmovně. Vláda se chce zaměřit také na digitalizaci celého procesu povolování staveb.

Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše však s ohledem na okolnosti české stavebnictví žádné zlaté časy nečekají. „Na velké ambiciózní projekty si asi budeme muset nechat zajít chuť,“ říká.

Zatímco poptávka i přes nepříznivý vývoj ekonomiky zatím odolává a lidé i firmy ještě mají ochotu investovat, na nabídkové straně je stále větší nejistota ve stavebních kapacitách a dodávkách materiálů. „Není teď možné určit budoucí náklady, což je zásadní problém, který vede k opatrnosti developerů a povede i k vyšším cenám. Výstavba logicky nemůže běžet se ztrátou,“ říká Kliment.