Rostoucí míra inflace znehodnotila české finanční investice za posledních pět let v průměru o desetinu. Za normálních okolností by podle Jany Brodani, výkonné ředitelky Asociace pro kapitálový trh České republiky, přinesly čisté zhodnocení sedm až devět procent.

Bizarní ekonomická situace posledních měsíců s sebou nese mnoho rizik. Přesto majetní upustili od hledání alternativ a trh investic se v současné době téměř zastavil. Žádné větší nákupy nebo panické prodeje, žádné trefování se do cyklů a skupování cenově propadlých titulů… Klid před podzimní bouří?

„Při současné míře inflace přestala být ochrana před ní otázkou jednoho aktiva, indexu nebo sektoru ekonomiky,“ vysvětluje Jana Brodani. Situace na trhu je skutečně bizarní a kombinuje řadu nestandardních vlivů, od měnové volatility po nejistotu geopolitickou.

„Dokonce i v energetickém, finančním nebo zdravotnickém segmentu můžeme už dnes prodělat a orientace podle ceny akcií nebo indexu nejsou spolehlivé,“ popisuje míru nejistoty Brodani a dodává, že i kryptoměny, budující si dlouhodobě image protiinflačního aktiva, tuto auru ztratily.

Investování dosáhlo dokonce takové míry konzervatismu, že jsou akcioví hráči obezřetní i v případě tradičního „nakupování dipu“ – akcií v období jejich cenového minima.

„Na současný propad akcií spekulují spíše nezkušení investoři. Cena klesá zejména z obav kvůli stagnaci a ty se jen tak nerozplynou. Spíše bych volila opatrnost a rozdělila nákupy do několika fází,“ radí znalkyně světa investic.

Lesk pobledl „protiinflačnímu padáku“ v podobě zlata. Poptávka po něm ani jeho cena se v poslední době nevyvíjely tak výhodně, jako tomu bylo v minulosti: v porovnání se začátkem roku 2021 klesla hodnota zlata obchodovaná na burze z 1900 dolarů za unci na současných 1700 dolarů.

Důvody nejsou zcela jednoznačné. Jedním bude určitě růst popularity kryptoměn, které se před svým pádem prezentovaly jako modernější ochrana před inflací. Druhým důvodem pak byl akciový boost, spojený s přebytkem covidových úspor a levných peněz na trhu.

Příslib meziročního růstu o třicet a více procent nasál zbytné finance jako houba a sebral spánek těm, kteří nevědí, jak si se současným propadem rizikových titulů poradit. Je pravděpodobné, že při současné volatilitě a rostoucí nejistotě získá zlato svou roli zpět. Krátkodobě však jeho cena roste pomaleji než inflace.

Popstar
Vydání Forbesu Popstar

Zatím podle Brodani zůstává zlato klasickou minoritní součástí portfolií.

Na rozdíl od kryptoměn je na něj nahlíženo jako na záchrannou cihličku, kterou si mohu dát do kapsy v případě, kdy budu utíkat před válkou nebo se splaší měnový vývoj.

Zhodnocení aktiv na základě kurzových rozdílů nemá podle Brodani příliš velký potenciál. Je sice pravdou, že euro je vůči dolaru aktuálně na své dvacetileté historické níži, ale situace se mění tak rychle, že je to příležitost maximálně pro spekulace o nižších objemech.

Ani tuzemský evergreen investičních nemovitostí už nestojí na svém piedestalu jistoty. Zdražování hypotečních úvěrů posunulo v kombinaci se spíše stagnujícími nájmy návratnost nákupu českých nemovitostí téměř za hranici života těch, kdo nevládnou potřebným disponibilním obnosem.

Vedle rostoucího zájmu o nemovitosti v zahraničí se tak do hledáčku investorů dostaly i eurové hypotéky. Kvůli nízkým úrokovým sazbám se mohou zdát jako lišácké řešení pro ty, kteří mají své příjmy v eurech. V praxi však narazíme na další omezení.

V současné době v Česku hypotéky v eurech nabízí pouze Oberbank. K získání eurového hypotečního úvěru musí žadatel disponovat příjmy v eurech ze zemí eurozóny a ručit zástavou na území České republiky, Rakouska nebo Slovenska. 

Další české banky přistupují podle odborníků z České bankovní asociace k nabízení hypoték v eurech obezřetně. „Zatím neevidujeme na trhu jinou banku, která by plánovala eurové hypotéky nabízet,“ potvrzuje Brodani. „A vzhledem k měnovému riziku to ani nepředpokládáme.“

Od loňského podzimu začaly silně růst dluhopisové fondy.

Z pohledu čistých prodejů patří mezi statisticky největší protiinflační favority státní dluhopisy, které jsou zajímavé kvůli výši českých úrokových sazeb. Do nich investují zejména dluhopisové fondy, které začaly silně růst od podzimu minulého roku.

A nabízí se samozřejmě i myšlenka uchýlit se investorsky do nějaké bezpečné zahraniční destinace. „Zatím to může být Švýcarsko. Vzhledem k nízké míře inflace a zvyšováním základní úrokové sazby centrální banky k nule je to velmi stabilní trh,“ konstatuje Brodani, ale varuje, že i tam se může situace změnit – například s plánovaným růstem úrokových sazeb v Evropské unii.

V polovině června zvýšila Švýcarská centrální banka poprvé za patnáct let svou základní úrokovou sazbu z minus 0,75 na 0,25 procenta a vzhledem k rostoucí míře inflace není vyloučeno další zvyšování. Současná míra inflace v zemi hodinek a čokolády je sice nejvyšší za posledních 29 let, stále však činí s 3,4 procents polovinu průměru eurozóny.